Článek
Jméno Miroslava Smotlachy dnes už málokomu něco řekne, ale byl to on, kdo přivedl velkou část národa k houbaření. Atlas tržních a jedovatých hub, Kapesní atlas hub, Houbařská kuchařka, Houby v přírodě a kuchyni… to jsou jen některé tituly ze Smotlachova pera. Ve všech se vyskytuje skvělá houba, muchomůrka růžovka. Nenechte se zmást názvem. Patří sice mezi muchomůrky, z nich některé jsou smrtelně jedovaté, ale tato patří mezi kulinářské speciality a navíc se dá snadno poznat.
Muchomůrka růžovka - jedinci různého stáří
Růžovka je růžová
Růžová barva v názvu i na houbě je skvělým identifikační znakem. Výpravná Ottova encyklopedie hub o růžovce píše: „Pokožka třeně je bělavá, ve spodní části červenavá, většinou vločkatá nebo drobně šupinkatá, na starších povrchových poraněních růžová, v bázi třeně vínově červená (důležitý poznávací znak!) vonící nevýrazně a chutnající nasládle, po delším žvýkání trochu svíravě, ale po tepelné úpravě velmi lahodně.“
Průvodce přírodou – Houby od Helmuta a Renate Grünertových barvu taky zmiňuje. „Houba je co do barvy klobouku a celkového vzhledu dosti proměnlivá. Nejdůležitějšími charakteristickými znaky jsou červenající dužina a hladká hlízovitá báze.“ Růžovka prostě na noze růžoví.
Muchomůrka růžovka
Barva je tedy jejím nejnápadnějším znakem. Ale ne jediným. Mimochodem zranění třeně například od hmyzu růžoví někdy tak nápadně, že připomíná maso. Proto onen lidový název masák. A zároveň jde o skvělou houbu, která se hodí i „pod maso“ při přípravě zvěřiny či vepřových kotlet. Muchomůrka tygrovitá, s níž je možno masák zaměnit, má nohu (třeň) bílou!
Prstenec má rýhy
Druhým, velmi nápadným, rozlišovacím znakem je prstenec na (růžovějící) noze. Tygrovaná ho buď vůbec nemá, a pokud ano, tak hladký. Růžovky mají prstenec vroubkovaný. Už jen kombinace růžové nohy a rýhovaného prstence by měla stačit k bezpečnému určení. Nicméně přidejme ještě další „rýhovaný“ znak. Jedovatá muchomůrka tygrovitá má rýhovaný okraj klobouku, zatímco masák nikoliv.
Mladí jedinci muchomůrky růžovky
Bradavky na klobouku
Méně známý rozlišovací znak, který už chce „mít v oku“, je tvar bradavek, jež se roztroušeně vyskytují na klobouku. Zatímco růžovka je má zašpičatělé, tygrovitá je má ploché, nicméně v tomto případě je nutné tento znak kombinovat s barvou třeně a vroubkovaností prstence. Někdy, zejména po dešti, mohou bradavky chybět.
Přestože se jedná o kulinářsky velmi hodnotnou houbu, je potřeba ji tepelně zpracovat. „Obsahuje hemolysin, který rozkládá červené krvinky. Hemolysin je termolabilní, při tepelné úpravě se ničí. Tepelně zpracovaná růžovka má výtečnou chuť, hodí se k nejrůznějším kuchyňským úpravám,“ informuje Česká mykologická společnost.
Jako v autoškole
Ideální způsob jak růžovku dostat do oka a přinést si z lesa víc hub než obvykle, je naučit se identifikační znaky a vyrazit do lesa s někým, kdo růžovku zná. Praxe je nejlepší učitel. Je to jako v autoškole, taky nejprve poznáte, jak auto řídit, pak vyrazíte s učitelem a jakmile získáte první praktické zkušenosti, vyrazíte do terénu sami. Muchomůrka růžovka je poměrně běžná houba, takže šance na úlovek je docela vysoká.
