Hlavní obsah
Jídlo a pití

Ultrazpracovaný chleba: chemický koktejl na talíři

Foto: FranHogan / wikimedia commons / CC BY-SA 4.0

Chleba, jedna z našich základních potravin.

Klasický chleba obsahuje mouku, vodu, sůl, kvásek a kmín. Široká nabídka chlebů ze supermarketu v sobě nese chemický koktejl regulátorů, emulgátorů. Nechybí sušené mléko či rajčatový prášek.

Článek

Miluji klasické anglické snídaně, takže fazole z plechovky, párek a k tomu kus toustového chleba. Méně zdravou snídani si lze jen těžko představit. Mezi průmyslově nezpracované potraviny (ultrazpracované potraviny) patří snad jen čaj, který snídani uzavírá.

Nezdravý chleba

„Chléb patří mezi základní potraviny ve výživě člověka, a to již po tisíciletí. Většina historiků se shoduje na tom, že první chléb z kynutého těsta byl upečen již před více než 6000 lety, a to ve starém Egyptě,“ píše Iva Suchánková ve své bakalářské práci.

Za tak dlouhou dobu se základní recept zásadně nezměnil a zdálo by se, že na něm není co vylepšovat či inovovat. Obecně platí, že čím jednodušší jídlo je, tím je zdravější, a čím méně přidaných chemikálií se v něm vyskytuje, tím lépe. Přesto snaha o to vyvinou „lepší a inovovanější toustový chleba“ tu stále je, a dokonce se na něj dá získat stomilionová dotace. Čím může být chleba inovovanější, lepší, modernější? Přesto i přes zvyšující se ceny, spoustu jídla vyhazujeme.

Foto: Topi Pigula

Nakousnutý toustový chleba vyrobený moderními metodami s přidáním aditiv

Vylepšit se dá chleba třeba přidáním cukru, sušené syrovátky, stabilizátoru E412, kyseliny askorbové, barviva E101 a rajčatového prášku. Co dělá rajčatový prášek v chlebu je otázka na ty, kdož vymýšlejí inovativní postupy výroby chleba. V tomto konkrétním případě se jedná o výrobek prodávaný pod názvem chalupářský chleba, nicméně není bez zajímavosti dozvědět se více o složení pečiva ze supermarketů.

Foto: Topi Pigula

Toustový chleba i polévka z pytlíku jsou utrazpracované potraviny

Peníze až v první řadě

Trik se skrývá v moderní metodě rychlovýroby chleba vynalezené roku 1961. V zásadě se jedná o zrychlení celého procesu zvaného CBP (Chorlewood Bread Process), což umožňuje za jednotku času upéct a následně poslat do prodeje násobně víc výrobků.

Například „kynutí“ se zkrátilo přidáním emulgátorů a enzymů na 5 – 8 minut a celý proces, od přípravy těsta po rozkrájení a zabalení hotového výrobku, trvá asi 3, 5 hodiny.

Foto: Topi Pigula

Běžný typ pšeničného chleba. I on je vroben pomocí rychloprocesu

Zrychlení výroby znamená více produktů, zlevnění procesu a na konci celého řetězu i větší zisk. Kdyby se měl chleba připravovat klasickým pomalým kynutím bez přidaných podpůrných látek a vysokorychlostního míchání, které v domácích podmínkách není možné, trvalo by to násobně déle. A čas jsou peníze.

Anketa

Pečete si doma chleba nebo tuto možnost zvažujete?
Ano, je to zdravější a výhodnější.
66,1 %
Ne, vystačíme si s pečivem z běžných supermarketů.
33,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 661 čtenářů.

Pokud si během nákupu najdete čas na přečtení složení toustového chleba, možná u některých druhů budete nemile překvapeni. Totéž platí i o obyčejném rohlíku, v němž můžete najít i několik desítek látek. Nicméně žádný z nich by neměl mít na lidský organismus zdravotně negativní vliv. Jen vylepšují vzhled či strukturu výrobku.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz