Článek
Kuřecí i slepičí maso je v Asii základem masitého jídelníčku. Hinduisté nejí hovězí, muslimové vepřové, ale na drůbežím se shodnou všichni. V jihoindickém Beluru se v mokrých kalužích odráží zlatě natřená brána chrámu Chennakesava i plameny plynového hořáku. Zatímco na chrámových nádvořích a v temných místnostech se ctí vesmírná jednota a neubližování, na tržišti čekají slepice na poslední hodiny svého života.
Zatímco v nedalekém chrámu se věřící modlí za jednotu ve vesmíru a pokoj pro všechny tvory, za jeho zdmi jde pod nůž jedna slepice za druhou.
Na trhu v Beluru
Jednotlivé klece jsou naskládány podobně jako drátěné gabiony na sobě, jen místo kamení v nich jsou bíle zbarvení ptáci. Jen několik málo metrů od nich se činí řezník. Zkušeným pohybem vytáhne jednu po druhé z klece, která je podle rezavých drátů už nějakou dobu používaná. Zkušeným pohybem jí zbaví života, s je vidět, že při práci s nožem má praxi.
Následně přijde ke slovu opálení peří, rychlé vykuchání, přičemž střeva skončí v kýblu na zemi. Výsledný produkt putuje buď přímo do tašky k zákaznici nebo na rožeň vedlejšího stánku. Pečená kuřata jsou na trzích jedním z oblíbených pochutin. Možná to vypadá drsně, ale i grilovaná kuřata prodávaná na českých náměstích byla původně živá.
Klecový chov a prodej v jihoindickém Beluru
Kde se vzala slepice
Extrémní obliba kuřecího masa může mít původ v prostém faktu, že současné slepice mají svého předka v kuru bankivském. Původní areál zasahuje od severovýchodní Indie po jižní Čínu, Malajsii, Filipíny a Indonésii. Takže v Asii je slepice doma.
Kohout kura bankivského
Díky člověku se dostala do celého světa a stala se nejrozšířenějších chovaných druhem ptáka v obrovské plejádě plemen. Od české zlaté kropenky či bílé leghornky, přes neforemné černé orpingtonky až po bizarnosti, jako jsou holandské chocholaté slepice. Samozřejmě nelze vynechat bojová plemena, jejichž kohouti dokáží obrovskými ostruhami zabít svého protivníka a majiteli vydělat majlant. Pokud něco podobného chcete vidět, opět musíte vyrazit do Asie. Nicméně základem chovu slepic je jejich masová a vaječná užitkovost.
Milé a chutné
Vaječná Indie
Tržby na trhu s vejci činí v roce 2023 neuvěřitelných 54,11 miliard USD a očekává se, že trh poroste ročně o 9,17 %. Jelikož hlavním odběratelem vajec je Asie, lze jen těžko předpokládat, že světově se slepice budou mít lépe. Zatímco Čína vyprodukovala 2010 – 2012 jen těžko představitelných 28, 24 milionů tun vajec, Indie ve stejném období měla „jen“ 3, 49 milionů tun. I tak Indie patří v mezi vaječné světové premianty
Vajíčko se dvěma žloutky
„Z převážně domácího chovu před rokem 1960 se indické drůbežářství vyvinulo v dynamický zemědělský podnik podpořený domácím hospodářským růstem a dynamikou spotřeby,“ píší autoři studie, která vyšla v respektovaném International Food and Agribusiness Management Review. Velké drůbežářské podniky s intenzivním chovem se v Indii počítají na desítky tisíc. V roce 2015 jich bylo kolem 60 000.
Nejhorší možný způsob, jak chovat slepice, je klecový. Je dokonce natolik drsný, že po nátlaku ze strany ochránců zvířat by měl být v EU od roku 2027 zakázaný. Pro evropské slepice je to bezesporu krok kupředu k větší životní pohodě, pokud se o něčem takovém dá ve velkochovech vůbec mluvit. „V nevyhovujících podmínkách klecových chovů se v České republice v roce 2020 chovaly asi 4 miliony slepic,“ udává sdružení Obránců zvířat (OBRAZ). Jenže celosvětově něco podobného zatím není možné. Na to je chuť na kuřecí, náboženské omezení týkající se jiných druhů masa a potřeba vajec příliš velká.
