Zapomeňte na arabiku, klimatická změna přinese nový druh kávy

Kávové plantáže zanikají a kávoví plantážníci krachují, psaly před časem noviny a naznačovaly, že za každodenní kávový rituál si budeme muset zásadně připlatit. Jenže klimatická změna může pro kávomily znamenat naopak posun k lepšímu kávovému zážitku. Možná, že arabiku vystřídá stenophylla, druh kávovníku, který snese průměrné teploty o 6,2–6,8 stupně Celsia vyšší. Pokud mají kávoví plantážníci podnikavého ducha, tady je příležitost.

Pojďme se bát

To, že ten či onen zdroj dojde, jsme už četli a slyšeli mnohokrát. Jednou to měla být ropa, jindy banány. Novináři, na základě vědeckých studií popisující jeden konkrétní výzkum, rádi dělají dramatické zevšeobecňující závěry. „Podle nové zprávy Climate Institute, kterou zadal Fairtrade Australia a Nový Zéland, klimatické změny zmenší na polovinu oblast vhodnou pro produkci kávy a ovlivní živobytí více než 120 milionů nejchudších lidí světa, kteří jsou závislí na kávové ekonomice,“ píše The Guardian a dál ve článku rozebírá, jak klimatická změna bude mít dopad na kávovou ekonomiku a život lidí. „V letech 2012-13 dosáhly škody ve Střední Americe asi 500 milionů USD a připravily o práci 350 000 lidí,“ píše Michael Slezak ve článku více než šest let starém.

Zaznamenali jste nedostatek kávy?

Právě onen časový odstup krásně ilustruje, že žádné drama se nekonalo. Ve skutečnosti jsme my coby konzumenti žádný mimořádný nedostatek kávy nezaznamenali. Přitom není důvod informacím z The Guardian nevěřit. Základní fakta jsou správně.

Klima se mění, konkrétní druhy rostlin potřebují nějaké ideální rozmezí teplot a současné počasí může kávovníkovým plantážím přestávat vyhovovat. Odborně jde o ekologickou valenci, tedy o vyjádření schopnosti živočichů a rostlin snášet určitý faktor prostředí, v tomto případě teplotu.

Kávovník může růst i plodit v panelákovém bytě v Česku, ale zimu venku by nepřežil. Změna teplot může znamenat změnu plodnosti, změna vlhkosti (častější deště) může podporovat růst plísní, což znamená znehodnocení úrody. Tedy v případě aktuálně pěstovaných druhů Coffea arabica (arabica) a C. canephora (robusta), které se globálně a komerčně uchytily.

Na scénu přichází stenophylla

Jenže existují další druhy kávy, které jsou k horku tolerantnější. Konkrétně jde o druhy Coffea affinis a C. stenophylla. Oba pochází z africké Guiney, Pobřeží slonoviny či Sierry Leone. „Vědci se domnívají, že divoce rostoucí druhy kávovníků, které jsou důležité pro genetickou rozmanitost pěstované kávy, by mohly do roku 2080 vyhynout,“ spekuluje Slezak na základě jednoho z dlouholetých botanických výzkumu vedených Královskou botanickou zahradou KEW v Londýně. Jenže právě ona dramaticky znějící spekulace je sice dobrá pro noviny, ale skutečnost může být naprosto jiná. „Coffea affinis a C. stenophylla mohou mít užitečné vlastnosti pro vývoj rostlin kávovníku, včetně chuťové diferenciace, odolnosti vůči chorobám a klimatické odolnosti,“ píší autoři studie, která vyšla ve Frontiers in Plant Science.

Co to znamená pro nás kávomily a pro středoamerické a africké kávové plantážníky? My o kávu přijít nemusíme, stejně tak jako oni nemusí přijít o práci. Stačí se jen přizpůsobit a soustředit se na z obchodního hlediska nové druhy kávy. Coffea stenophylla chutná jako arabika dokonce tak dokonale, že při pokusu 80 % odborníků nepoznalo rozdíl.

„Hodnocení odhalilo komplexní chuťový profil, přirozenou sladkost, středně vysokou kyselost, ovocnost a dobré tělo (tj. jeho texturu; způsob, jakým se cítí v ústech), jak se od vysoce kvalitní arabiky očekává,“ napsal Aaron P. Davis z Královské botanické zahrady v Kew v Londýně. Jeho slova by se rozhodně neměla brát na lehkou váhu.

Aaron jako botanik a přední vědec z Kew Garden sice varoval před vyhynutím divoce žijících kávovníků, ale zároveň upozornil, že „mezi kávovníky, jimž hrozí vyhynutí, patří ty, které mají potenciál být využity pro šlechtění a vývoj káv budoucnosti, včetně těch odolných vůči chorobám a schopných odolávat zhoršujícím se klimatickým podmínkám. Využití a rozvoj zdrojů divoké kávy by mohlo být klíčem k dlouhodobé udržitelnosti kávového sektoru. V konkrétních tropických zemích, zejména v Africe, je naléhavě vyžadována cílená akce, která ochrání budoucnost kávy. Takže sečteno a podtrženo. Klima se mění, což nám konzumentům může přinést ne-li lepší, tak rozhodně srovnatelný chuťový zážitek. Takže nepanikařme.

Bjørn Lomborg ve svém Falešném poplachu jasně říká, že veškeré dramatické předpovědi, kterých se tak rádi novináři chytají, se nesplnily. Ropa nedošla a banány sice zdražily, ale jsou v supermarketech mnohem běžnější než před dvaceti lety. O kávu navzdory dramatickým titulkům nejspíš taky nepřijdeme. Mimochodem, druhů kávovníků je 124, ale komerčně se jich nevyužívá ani pět.