Toxický vztah – jak ho poznat a dá se vyléčit?

Co to vlastně znamená být ve vztahu „toxický“?

Sám obecně pojem „toxický vztah“ nemám úplně rád, jelikož pod pojmem „toxický“ si nejčastěji vybavíme něco, co je pro nás „jedovaté“, a obecně vztahy vnímám tak, že nikdo z nás primárně nechceme být pro naše blízké ve vztazích „jedovatí“ a tedy „toxičtí“. Vždy se chováme nejlépe, jak v danou chvíli dokážeme, a chceme, aby byl náš vztah funkční. Tudíž když se někdo chová k druhému tak, že mu ubližuje, nenaplňuje jeho potřeby, nebo se ho snaží k něčemu dotlačit, děje se to často z důvodu, že je dotyčný vlastně nějakým způsobem nevědomý, nevyzrálý, nebo dokonce psychiatricky diagnostikovatelný.

Pojďme se ale nyní věnovat tomu, co se v dnešní společnosti toxickými vztahy a partnery běžně myslí, a jak s touto problematikou pracovat.

Kdy začínáme partnera či vztah vnímat jako toxický?

Skutečnost, že partnera či náš vztah začneme vnímat jako toxické, se většinou vyvíjí postupně. Málo z nás by totiž pravděpodobně vstoupilo do vztahu, kde bychom hned od začátku vnímali, že tento vztah fungovat nebude, bude pro nás zraňující a „toxický“. Často si tedy až v průběhu vztahu začneme postupně všímat toho, že nám partnerovo chování nevyhovuje, či nás nějakým způsobem zraňuje.

Zajímavé nicméně je, že často i lidé, kteří v podobném nefunkčním (toxickém) vztahu jsou, zmiňují, že již od začátku vztahu měli v některých ohledech pochybnosti, vnímali určité signály a tzv. „red flags“, ale s ohledem na svou prvotní zamilovanost jim nevěnovali přílišnou pozornost.

Je možné toxickým vztahům předcházet?

Často se lidé ptají, zda existuje způsob, jak se toxickým vztahům vyhnout, jak jim předcházet. Nebo jak je možné, že si určití lidé přitahují do života často opakovaně toxické partnery.

Důležité je například uvědomit si, jak to fungovalo v naší primární rodině, na co jsme byli zvyklí z dětství, v čem a jak naše rodina fungovala (nebo nefungovala). Někdy může být zdrojem obtíží i prostředí hyperprotektivní (kdy rodiče své děti nadměrně hlídají a snaží se je ochránit před jakýmkoliv zklamáním či nepříjemnými pocity). Člověk z podobného prostředí následně nemusí být připravený na to, že se může objevit někdo, kdo by ho mohl (ať už vědomě či nevědomě) zneužít v rámci nefunkčního vztahu.

Je tedy podstatné zaměřit se na své vnitřní prostředí – své prožívání, svoje vnímání, všímavost vůči svým pocitům, potřebám, ujasnit si své sebevědomí, sebehodnotu, sebepodporu a sebelásku. Případně také zahojit své vnitřní dítě (o tomto tématu vyšel před nějakou dobou také článek).

Člověk, který má vyjasněné „své věci“ často poměrně brzy odhalí, že se dostal do kontaktu s někým, kdo není schopný naplňovat jeho potřeby, a že by vstupoval do vztahu, který by byl nenaplňující a případně přímo zraňující.

Jak poznat, že jsme v toxickém vztahu?

Toxicitu ve vztahu poznáme nejčastěji podle toho, že v našem vztahu nezažíváme dlouhodobě pohodu, klid, lásku, pocity bezpečí a ochrany. Toxické vztahy jsou často také velmi dynamické a nevyvážené.

Nezřídka se v těchto vztazích objevuje tzv. dvojná vazba, kdy v rámci komunikace získáváme od druhého dvě neslučitelné informace (např. nám na jednu stranu dotyčný říká, že nás hluboce miluje, ale zároveň nás od sebe odstrkuje,…). V případě, kdy se vzdálíte, partner často udělá spoustu velkých a líbivých gest, pečuje o vás, věnuje se vám, aby vás získal zpátky a podmanil si vás. Ve chvíli, kdy vás má opět „jisté“, se však jeho chování změní a opět se k vám chová takovým způsobem, který vám nevyhovuje a není vám příjemný.

Mnohdy mezi sebou partneři řeší opakovaně nefunkčnost vztahu – máme dojem, že je neustále nějaký problém, který se navíc opakuje, i když si ho několikrát vyříkáme a na první pohled vyjasníme. Toxický partner také často za strůjce problému označí toho druhého – vy jste tedy ti, co dělají něco špatně, ti, kdo chybují, kdo nechápou jeho genialitu, kdo mu nerozumí apod.

Toxický partner si vás chce často podmanit

Jak jsem zmiňoval již výše, toxický partner často dělá obrovská gesta, kterými si vás chce podmanit. Takovéto chování může vypadat například tak, že v jednu chvíli vám kupuje velmi drahé dárky, věnuje vám svou pozornost, pečuje o vás, zve vás na drahé večeře… Takové období nicméně trvá jen nějakou dobu a následně na vás opět úplně kašle.

A právě tato citová „proměnlivost a nejistota“ způsobuje, že se na partnerovi můžeme stát závislí, toužíme po jeho lásce (kterou nám je někdy schopný velkými gesty projevovat, navíc libé emoce spojené s partnerovým zájmem mohou být velmi silné), ale naopak ve chvíli, kdy se k nám partner chová lhostejně, často v situaci tápeme, cítíme se zranění a nakonec začneme třeba i přemýšlet, jestli skutečně něco neděláme špatně a není chyba v nás.

Je možné toxický vztah vyléčit?

Oni „toxičtí partneři“ mají často (pre)dispozice k tomu chovat se takovýmto způsobem, ať už to vychází z jejich osobnostního nastavení, fungování původní rodiny (a obecně vztahů kolem nich apod.). Někdy si ani sami nemusejí plně uvědomovat, že jejich chování je toxické, prostě jen dělají to, na co jsou zvyklí, co je jim přirozené. Může se často jednat o jedince, kteří sami zažívají pocity obrovské nejistoty a neustálých obav.

Jednou z cest může být nastavení hranic ve vztahu tak, abychom druhému vyjadřovali svou lásku, podporu a péči, ale zároveň byli schopní trvat na tom, jaké změny a kroky od partnera potřebujeme, aby pro nás byl vztah naplňující.

Jak říká i zen buddhismus, zaměřujme se na činy, na to, co ten člověk reálně koná, ne pouze na to, co nám slibuje (sliby „já tě miluji a změním se“ bývají poměrně časté a nebývá snadné jim nepodlehnout).

Další možností je také využít pomoci odborníka – podpořit partnera v navštěvování psychoterapeuta (ať už individuálně, nebo také v páru). Eventuálně také podporovat kontinuální seberozvoj dotyčného – může jít o různé seberozvojové kurzy, knihy,… Podstatné je, aby ten člověk vůbec pochopil, že je potřeba na sobě nějakým způsobem pracovat, posouvat se, měnit své nefunkční vzorce chování.

Zároveň i vy sami si následně uvědomíte, jestli vám ten vztah za to stojí. Zda vidíte, že ten člověk skutečně začíná chápat a měnit své toxické zvyky.

„Léčba“ toxického vztahu tedy závisí na 2 základních věcech, a to na tom:

Celý proces uzdravování toxického vztahu může trvat několik měsíců a může být velmi náročný, nicméně pokud se vám změny povedou, může vzniknout vztah hluboký, silný a oboustranně naplňující. Důležité je však uvědomit si i to, že někdy to nejlepší, co pro sebe, svůj klid a duševní pohodu můžeme udělat, je toxický vztah opustit.

Seznam pramenů:

Švrčková, B. Toxické vzťahy. Dobrá agentúra, 2021.

Forth, A.; Sezlik, S.; Lee, S.; Ritchie, M.; Logan, J. et al. Toxic Relationships: The Experiences and Effects of Psychopathy in Romantic Relationships. Online. International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology. 2022.