Článek
V našich článcích už jsme se problematikou kříže kostelů zabývali. Tehdy jsme ale hovořili o původním románském kříži kostelů, který spojoval čtyři kostely a protínal se v místech pravého středu tehdejší Prahy u rotundy sv. Kříže. A již tehdy jsme si potvrdili, že stavby, které vznikaly nejen v tehdejší Praze měly velmi často skrytou symboliku, jejíž skutečný význam ale zůstává dodnes záhadou.
Vyplývá z toho ale fakt, že symbolika v uspořádání staveb existovala v Praze ještě před příchodem Lucemburků do našich zemí. Karel IV. jako zbožný člověk však v této tradici pokračoval ještě v mnohem větším měřítku. Z jeho doby je známé především mystérium pražského slunovratu, kdy byla katedrála svatého Víta postavena tak, aby při pohledu z Karlovu mostu prošlo slunce při západu v den letního slunovratu třemi stěžejními místy katedrály, kde odpočívají ostatky světců.
Stejně známý je ale i kříž kostelů, v němž hrají hlavní roli církvevní stavby, které nechal zbudovat právě Karel IV. Jedno rameno kříže tvoří kostel Panny Marie Na Trávníčku, který dnes známe spíše jako Na Slupi, kostel svatého Apolináře a kostel sv. Kateřiny. Tyto tři kostely leží v naprosto dokonalé vodorovné linii a jsou si vzájemně i architektonicky velmi podobné. Toho nejnápadnějšího znaku souvislosti mezi nimi si můžeme všimnout u věží těchto kostelů. Všechny věže jsou velmi štíhlé a v dolní části mají odlišný půdorys. Jedná se vždy o čtyři stěny a ve vyšších patrech je věž složena z osmi stěn.
x CC BY-SA 4.0
Druhé rameno je tvořeno kostelem Panny Marie na Slovanech, známým jako Emauzy či Emauzský klášter, a kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého, kterému se jednoduše přezdívá kostel na Karlově. I na tomto rameni leží kostel sv. Apolináře, který se nachází přímo v místě protnutí obou ramen.
Je tak velmi pravděpodobné, že symbolika kříže kostelů a jejich uspořádání nebyla jen náhodným prvkem, který vznikl při stavbě Nového Města. Přestože teorií o tom, jak je to s křížem kostelů doopravdy, existuje celá řada, jedno mají společné. Shodují se na tom, že to byl záměr, že takové pravidelné rozmístění kostelů bylo zaneseno již v původních plánech na stavbu Nového Města a že v sobě tato formace nese zvláštní symboliku.
Část Emauzského opatství, které je také součástí kříže kostelů Karla IV.
Fakta jsou totiž jasná. Kříž je symbol křesťanského náboženství. Kříž složený z církevních staveb měl zajistit městu ochranu a dával požehnání. Takové kříže se objevují ve středověku v mnoha městech po celé Evropě. Tento je ale unikátní v tom, že jej můžeme ještě prodloužit. Prodloužíme-li jedno z ramen směřující od Kateřiny až k Na Slupi, dostaneme další kostel, který leží přesně na této přímé linii. Jde o dnešní baziliku sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, dříve pouze o kostel stejného jména. Na jeho místě stál sice kostel už dávno před nástupem Karla IV. na český trůn, právě za tohoto panovníka se ale začalo s výraznou přestavbou těžce poničené budovy.
Kříž pražských kostelů je jednou z mnoha záhad, kterými je Praha doslova opředena. Dnes už si kvůli zástavbě přímou linii mezi kostely nemůžeme vychutnat naživo, víme ale, že tam je a že má město chránit. Tak snad přinese Praze štěstí.
Zpracováno na základě:
