Chybějící politická strana a její úskalí

Nejdříve si musíme odpovědět na to jaká skupina voličů postrádá politickou stranu. Jsou to bývalí voliči koalice SPOLU, mladí a apolitičtí lidé, kteří chtějí pouze slušnost a kompetentnost.

Jedná se o lidi, kteří v zásadě nehodlají volit ANO nebo SPD a všechny podobné strany. Jejich přáním je cílevědomě reformovat zemi, ale sami neví jak. Jsou konzervativního a apolitického smýšlení, nechtějí vystupovat z EU a NATO, pokud, tak stojí za Ukrajinou. Jejich zájem se nezaměřuje na zahraniční politiku, s tou současnou jsou vesměs spokojení, ale na politiku domácí. Podle těchto lidí je Andrej Babiš lhář a jediné o co mu jde je moc a peníze, to samé panuje i nad Tomiem Okamurou. Vláda Petra Fialy podle nich, ale nedělá dostatečně reformy, anebo pokračuje v podobném kurzu jako Babiš. Těmto lidem jde hlavně o to, aby stát fungoval a nepletl se jim do života, nic víc často nechtějí.

Miroslav Kalousek je často skloňován jako ten, kdo by si mohl jít pro výše zmíněné hlasy prostřednictvím nové politické strany, jenž je často označována jako „Strana rozpočtové odpovědnosti.“

Zde je potřeba říct jedno hlavní, pan Kalousek rozhodně nebude zakládat stranu v tomto roce (2024). Pokud opravdu něco chystá, což je velmi pravděpodobné, tak si počká na výsledky všech tří voleb, které proběhnou před volbami do Poslanecké sněmovny, jenž by se měly konat v roce 2025. Jedná se totiž o zatěžkávací zkoušky koalice SPOLU, tou byla i Kalouskova nominace do eurovoleb, kterých se ale od začátku zúčastnit nechtěl.

Problémem Miroslava Kalouska je, že patří do staré garnitury a má silnou základnu odpůrců. Pro opravdový úspěch nového projektu potřebuje někoho jako byl Karel kníže Schwarzenberg, ale nikoho takového teď nemá. Tím novým Schwarzenbergem by rozhodně neměl být nějaký již zajetý politik, měla by to být nová tvář, nejlépe mladá. O to je to pro Kalouska těžší.

„SRO“ rozhodně nedokáže být něčím, co využije celého potenciálu, pan Kalousek je na to moc štěpným elementem.

O tyto voliče se rozhodly poprat vládní strany. SPOLU se snaží získat své původní voliče zpět, ale to jim rozhodně nepůjde nějak jednoduše, překážkou je totiž vždy nějaká ze stran koalice SPOLU.

Šanci mají tedy dvě zbylé vládní strany, Piráti a STAN. Piráti, ale mají zásadní problémy. Pirátská kandidátka je pro spoustu voličů, o které se hraje, neakceptovatelná. Důvodem je obsazení prvních míst socialistickým křídlem strany. Pirátům do karet nehraje ani špatná komunikace a veřejné řešení stranických sporů. Nejlépe jsou na tom STAN, ti svým spotem, kde se fakticky vymezili vůči dosavadní komunikaci vlády a ODS, nastartovali kampaň, kde hrají roli vládního rebela.

Další faktor, který hraje STANu do karet je šéf kampaně Michal Repa, který stál za úspěchem Zuzany Čaputové a Petra Pavla. Naposled hraje důležitou roli i neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová, jenž je součástí lídrovského dua STANu do eurovoleb.

Právě Nerudová byla v prezidentské volbě volbou apoliticky laděných voličů. Nevýhodou Nerudové i celého STANu je, že jsou pro konzervativněji laděné voliče často nepřijatelní, mají pověst „populistů pro lepší lidi“ a pořád jsou součástí vlády.

Největší potenciál má nový projekt vedený charismatickou neokoukanou tváří.

Tato nová tvář to, ale bude mít složité. Kvůli zkušenostem s populisty jsou podmínky těžší, než doposud byly. Tento člověk bude muset zazářit až svým vstupem do politiky, známost z minulosti je dnes již spíše překážkou, to samé platí i pro úspěšné podnikání. Nepřekonatelnou výhodou by bylo, kdyby se jednalo o charismatickou mladou ženu.

Vysoké nároky budou i na politickou stranu, konkrétně na její ideové a programové ukotvení a zaměření. Strana bude muset být spíše konzervativní, ale zároveň bude muset zastávat neutrální postoj v tématech tzv. kulturní války jako je tzv. manželství pro všechny apod., to je z důvodů apolitických voličů. Bude muset mít jasnou vizi komplexní reformy státu, prozápadní zahraniční směřování a spíše pravicové ekonomické zaměření.

Samotné založení nové politické strany na zelené louce by bylo pro výše popsanou osobu dost problematické. Jako východisko se jeví využít nějakou již existující malou politickou stranu, která má ideově blízko k vládním stranám. Těch sice není mnoho, ale nějaké zde pořád jsou.

Tento rok nás pravděpodobně nečeká uvedení do života nového politického projektu, ale rozhodně zásadní vliv budou mít volby do Evropského parlamentu. Ty můžou totiž rozhodnout, jestli zde má nová politická strana místo.

Děkuji vám za přečtení a přeji krásný zbytek dne.