Článek
Karel I., celým jménem Karl Franz Josef Ludwig Hubert Georg Otto Maria von Habsburg-Lothringen, se stal na konci roku 1916 po smrti svého prastrýce Františka Josefa I. rakouským císařem. Karel se od počátku odhodlal řešit špatnou situaci své říše, která již neúprosně dva roky válčila na několika frontách.
Původ
Karel se narodil v roce 1887 velice zbožné matce Marii Josefě Saské a záletnickému arcivévodovi Otovi. Od roku 1906 byl druhý v pořadí následnictví trůnu po Františku Ferdinandovi. Následníkem trůnu se stal po atentátu srbských teroristů na Františka Ferdinanda.
Čechy
Karel svou vojenskou službu strávil u dragounů v Čechách. V Praze dokonce studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě (pozn. dnešní Karlova univerzita), bydlel na Pražském hradě kam za ním docházeli jak čeští tak němečtí učitelé. Mimoto si koupil jako soukromá osoba Brandýský zámek. Je známo, že v Čechách rád pobýval.
Panovník
21. listopadu zemřel 86letý František Josef a Karel musel převzít vládu v nezáviděníhodné situaci. Svou pomalu rozpadající se říši se pokusil zachránit znovusvoláním parlamentu, založením prvního ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí na světě, amnestii pro členy českého domácího odboje, ale hlavně pokusem dostat Rakousko-Uhersko z války. Pomocí svých švagrů kontaktoval Dohodu a vyjednával o míru, kamenem úrazu se stalo odtajnění vyjednávání rakouským ministrem zahraničí a slovní přestřelkou mezi ministrem a francouzským premiérem. Němci této situace využili a Rakousko ještě víc k sobě svázali. Posledním jeho zoufalým krokem v záchraně staleté říše bylo vyhlášení federalizace rakouské části země.
Vyhnanec
Když se jeho země rozpadla bylo mu předloženo ultimátum, měl se vzdát nároků na trůn anebo měl navždy odjet do exilu. Vybral si exil, který mu poskytlo Švýcarsko. Dvakrát se ještě pokusil o obnovu své vlády v Maďarsku, které oficiálně zůstalo monarchii, ale admirál Horthy nehodlal Karlovi předat vládu. Na konec byl odvezen na portugalský ostrov Madeira, zde také v chudobě zemřel na zápal plic v roce 1922, bylo mu pouhých 34 let. O celou rodinu (měl 8 dětí) se tak musela postarat jeho bojovná manželka, císařovna Zita
Památka
Po smrti byl císař Karel připomínán konzervativními a katolickými kruhy jako císař míru, a proto by papežem Janem Pavlem II. v roce 2004 blahoslaven (předstupeň svatého). Jsou připomínány jeho mírové snahy a sociální cítění. Kritici poukazují, že jako vrchní velitel měl odpovědnost za nasazení bojového plynu a neomezenou ponorkovou válku.
U nás v Česku je často vyzdvihován jeho kladný vztah k Čechům.
Anketa
Děkuji za přečtení a přeji krásný den.
