Článek
Nikdy nebudou typické hospodyňky, které by vše zvládly s přehledem zorganizovat. Určitě se o to někdy pokusí, ale své selhání budou vnímat velmi bolestivě. Garsonka by se možná ještě ukočírovat dala, ale velký rodinný dům je oříšek.
Neumí pracovat s časem, prostorem, svou nebo cizí energií. Mají špatný odhad na cokoli. Jejich nasazení je nerovnoměrné. Jsou jako prskavky. V jeden moment vydají 120 procent energie, poté zamrznou ve svých představách.
Skáčou z jedné věci na druhou, neumí dokončovat. Mají nad tím minimální kontrolu, jelikož je jejich pozornost samostatně fungující entitou. Potřebuje se sytit stále novým. Ulpívají na činnostech, které je zaujaly.
Jakmile se nadchnou, zahltí je to a nepustí. Vše ostatní přestane existovat.
Potřebují velmi chápavého partnera.
Pokud jde o domácnost, musím si dávat menší cíle a nebýt k sobě zlá, když se nepovedou. Ale někdy stačí jedno zajímavé video na sociálních sítích a už si nemůžu pomoct. Nadchne mne to, pohltí a už to jede.
Ráda bych Vám ukázala svou osobní zkušenost.
Porucha pozornosti má velké plány
Konečně přišel víkend, kdy se uskuteční hloubkový úklid koupelny v prvním patře. Má sólo akce, o které nikdo neví. Manžel by se mi vysmál, že se zase pouštím do něčeho, co nezvládnu. Plete se! Odjíždí na víkend pracovně pryč, nastává tedy k uskutečnění plánu ideální doba.
Během předešlých dnů jsem si postupně sepisovala body, které se musí dodělat. Mám perfektní seznam.
Dlouho jsem i strávila nad výběrem nejlepších čistících prostředků. Procházela jsem různé recenze a nakoupila to nejlepší. Úplně mě to pohltilo. Vzala jsem toho asi o dost víc, než bylo potřeba a utopila v tom hodně peněz, ale tak co… nezkazí se to. Nemám na tyhle věci odhad. Lepší je víc než míň.
Rozhodla jsem se začít. Vyskládala jsem všechny věci ze skříněk a postupně to nanosila do chodby. Odsunula všechen nábytek a odstranila poklady pod ním.
Změny přicházejí
Pak jsem uviděla z jiného úhlu vodovodní baterii, která by potřebovala odmontovat a pořádně očistit. To jsem v seznamu napsané neměla, ale tak když už jsem se do toho pustila, měla bych to vše udělat pořádně.
Během montování jsem asi dvakrát nemohla najít nářadí, které bylo z nevysvětlitelného důvodu položené někde úplně jinde, než bych očekávala. Nepředpokládala jsem, že to bude taková piplačka, tak jsem to neodmontovala celé. Přestalo mě to bavit a už mě vytáčelo, jak to je komplikované.
Když jsem to chtěla vrátit, nemohla jsem najít jednu hadičku a matičku. Asi se i něco zlomilo. Tak jsem to nechala být úplně a začala dělat něco jiného. To vyřeší mé budoucí já.
Během třídění kosmetiky mě napadlo, jak asi náročné musí být starat se o koupelny na zámku. Kolik tak asi bylo potřeba sloužících na nějakém anglickém panství vysokého šlechtice. Ta myšlenka mě pohltila, hned jsem hledala telefon a začala vyhledávat na internetu.
Princezna se zámkem
Z toho se stalo asi 4 hodinové bádání, které skončilo tím, že jsem manželovi přeposlala čtyři zámky ve Francii, které rozhodně potřebuju koupit.
Do toho mi cinklo pár emailů a nějaké další upozornění z aplikací.
Pak popravdě netuším, co se chvíli dělo. Nejspíš jsem se ztratila ve svých myšlenkách.
Už jsem chtěla jít ostříhat břečťan před dům, když jsem si vzpomněla na seznam mého uklízecího plánu. Rovnou jsem vyškrtala věci, které mě už teď viditelně nudily a nechtěla jsem je dělat.
Došla jsem do koupelny protřídit ručníky, i když kosmetika nebyla hotová.
Přepadla mě únava, čučela jsem do zdi a vypla. Uvědomila jsem si, že jsem ještě dnes nic nejedla a nepila.
Neustálé hledání
Tak jsem si v kuchyni pustila nějaké mluvené slovo. Nakrájela jsem si mozzarellu s rajčetem. Jídlo, které v posledním týdnu láduju ve velkém. Po pár minutách se mi vypnul telefon, došla baterka. Musela jsem jít hledat nabíječku.
Při hledání mě výrazně vytáčelo přeskakování přes věci z koupelny, tak jsem je pošoupla různě k okraji a udělala cestičku, abych mohla procházet. Když se mi podařila najít nabíječka, zase se někam vypařil telefon. Ach bože, jak já tohle nenávidím.
Nakonec jsme to vzdala a šla si na chvilku číst. Byl jsem na sebe zase trochu naštvaná, protože nic nešlo podle plánu. Zase mě přepadla myšlenka, že jsem děsně neschopná. Naládovala jsem se sladkým.
V ten den jsem už koupelnu nenavštívila. Jelikož jsem ji doslova odrovnala, zuby jsem si šla vyčistit o patro výš. Ale to nevadí, všechno ještě určitě stihnu dodělat v neděli. Mám na to celý jeden dlouhý den. A v mých představách to je fakt dlouhá doba.
Ragbistka s rozbitou koupelnou
Do knihy jsem se natolik začetla, že jsem ji nemohla odložit, dokud nebude dočtená. Romance ze sportovního prostředí: ragbista se zakoukal do fyzioterapeutky. Po dočtení jsem toho měla plnou hlavu a nešlo mi spát, tak jsem si pouštěla videa ze zápasů a četla si o pravidlech hry. Na počítači, telefon stále nezvěstný.
Byly čtyři ráno a já konečně usnula. Nemohla jsem si nastavit budík, tak jsem se probudila ve dvě odpoledne. Byla jsem bez nálady. Většinou mě nakopne pohyb. Nechtělo se mi běhat po venku, tak jsem si pustila písničky a poletovala po bytě.
Vzpomněla jsem si, že jsem kamarádce slíbila, že jí pomůžu doplnit hudebně-taneční company v jednom jejím muzikálovém projektu. Vrhla jsem se do trénování choreografií.
Splněno na 20 procent?
Věci z koupelny všude překážely a už to nikam nešlo zakopnout, naházela jsem je do koupelny. Už mě přešlo, že bych to kdy zvládla dodělat a hrozila jsem se, jak dlouho to tam zase bude strašit.
Seznam úklidových prací byl někde zašantročený a nadobro zapomenutý. Jestli jsem udělala 20 procent, tak bych si mohla gratulovat.
Pár hodin jsem tančila a objevil se manžel. To to zase uteklo, sakryš.
„Mám se ptát? Uklízela jsi, viď?“ zeptal se, když objevil tu spoušť.
„Jo…“
„Předpokládám, že kohoutek bude potřeba koupit nový?“
„Jo…“
„A mé nářadí už je nejspíš taky zase ztracené?“
„Jo…“
„Promiň, lásko, ale pro tvé dobro ti ani jeden zámek ve Francii nekoupím.“
„To nevadí, mám teď v plánu hrát rugby.“
