Článek
Prolog
Myšlenka další dovolené v podobě přechodu nějakého pohoří se zrodila v našich umytých hlavách po vydatné večeři ze zbytků zásob v útulném kempu v Chamonix. Po dvou litrech červeného vína, když jsme vzpomínaly s uslzenýma očima na zážitky minulých dní jako na to nejkrásnější, co nás v posledním roce potkalo (milosrdné víno zbavilo vzpomínky nedostatku dechu i bolavých a zpocených těl - poznámka v poznámce: když jsme u potu, HAHA, ale nepředbíhejme), prostě někdo musel pronést větu: „A kam pojedeme příště?“ T. bez váhání určila jako příští cíl romantická skotská blata a nám to přišlo jako fantastický nápad.
Pak ale přišlo jaro a s ním první plánovací schůzka ve složení T., P.a M. Poslední z nás, V. , se omluvila kvůli hlídání vnoučat. Místem byl letenský park, který disponuje dokonce dvěma stánky na pivo. Natočí vám tu i cider, a já si už nevzpomínám, co z toho jsme u plánování pily. Každopádně jsme si s plnými kelímky nějakého moku sedly pod kaštan (pozn. jírovec maďal) a po úvodních řečech o ničem se rozvinula debata o budoucím přechodu.
Abych uvedla čtenáře do obrazu - po krátkých tmavých studených zimních dnech a ještě studenějších nocích, přicházelo jaro. To odpoledne bylo příjemně, tráva nestudila, když jsme si na ni jen tak sedly, sluníčko hřálo tak akorát a lidé okolo nás byli všichni dobře naladěni. A teď si představte chladná promoklá skotská blata, na kterých věčně fouká. Snad to byla P., která jako první vyřkla: „A co kdybychom jely někam, kde je teplo?“
A myslím, že jsem to byla já, kdo reagoval: „Tak můžeme, třeba Mallorka je krásná, co jsem četla.“ (Ještě jednou - jaro, příjemné teplíčko - chápejte nás.)
A tak jsme začaly rozvíjet myšlenku přechodu s možností vykoupat se v moři, hledaly jsme fotky, zjišťovaly cenu letenek a mluvily a mluvily. Několikrát samozřejmě padlo, že tam bude vedro a vody nebude moc, ale nějak jsme to v tom příjemném jarním podvečeru prostě přešly.
A tak v sobotu 6. května 2023 vznikl zárodek letního přechodu Mallorky (GR 221), který v dalších dnech rostl a dostával pevnější obrysy.
Plánování
Začaly jsme pročítat cestopisy, vyhledávat nejvýhodnější letenky, vést debaty o nutném a zbytném vybavení a také jsme stále řešily složení výpravy. Jasné ano jsme řekly dvě, T. a M., P. oscilovala mezi ano/ne a V. se z osobních důvodů z výpravy odhlásila. A právě v této chvíli přichází na scénu našeho budoucího dobrodružství moje kolegyně A.
S A. nás pojí už několik bláznivých zážitků (cesta za svítáním na vrchol Sněžky po celonočním večírku, dobývání vrcholu Lysé hory za hlubokého covidu nebo přespávání v útulně na Milešovce společně s dalšími 6 učitelkami), proto jsem ji považovala za ideálního kandidáta na 4. místo ve výpravě. Nebo taky třetí, protože účast P. byla stále nejistá.
A. má očekávání naplnila beze zbytku. Po krátkém váhání svou účast potvrdila a dokonce si 20. května jako první zakoupila letenku.
My s T. jsme ji rychle následovaly (bylo by k vzteku, kdyby letenky došly), a tak se stal přechod Mallorky úplně malým dítětem, jehož existenci už nešlo ignorovat.
Bylo potvrzeno, že v pátek 18. srpna letíme v 6 hodin z Prahy, v Palma de Mallorca přistáváme v 8:35. Zpět jsme pak měly letět v pátek 25. srpna v 9:30 z Palmy a v Praze mělo letadlo přistát přesně v poledne. Společně s nákupem letenek na mě začaly útočit myšlenky na to, že bude fakt strašný vedro.
Bylo na Mallorce po přistání opravdu horko? Zvládly jsme přechod pohoří Serra de Tramuntana? Přečtěte si pokračování našeho dobrodružství v dalším článku.
