Článek
Arci rivalové, minstr zemědělství Marek Výborný a Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu, se 13. prosince utkali v Událostech, komentářích na ČT24. Téma? Zdražování a ceny potravin. Utkali se lobbisté zemědělců a maloobchodních řetězců.
Marek Výborný bohužel demonstroval, že vůbec nerozumí fungování trhu. Od ministra bych očekával, že nebude používat demagogické argumentace internetového diskutéra nebo Parlamentních listů, kteří v rámci komplexnosti celé problematiky poukazují na jeden konkrétní sýr, který stojí tolik a tolik. Na druhou stranu pan ministr uznal, že historické fúze v potravinářském sektoru mají vliv na současnou nízkou konkurenci v dodavatelském řetězci.
Jsou zisky supermarketů vysoké?
Supermarkety jsou firmy jako každé jiné. Musí tvořit zisk, aby mohly platit (kvalitní) lidi, inovovat, renovovat. Maloobchod je také nákladově náročný na CAPEX i OPEX současně. Do prodejní ceny se promítají například i náklady na odpisy za to, co se neprodá. Zisk supermarketů vůči tržbám není skutečně nijak závratný. Podíl zisku vůči tržbám je maximálně cca 6 %, přičemž většina má cca 2-3 %.
Albert: tržby 66,75 mld / zisk 1,98 mld / podíl zisku na obratu 2,97 %
Billa: 33,7 mld / 0,458 mld / 1,36 %
Penny Market: 48,7mld / 1,2 mld / 2,46 %
Tesco: 45,7 mld / 0,113 mld / 0,2 %
Lidl: 84,36 mld / 5,18 mld / 6,1 %
Pro srovnání taková O2 v roce 2022 hospodařila s ziskem před zdaněním 7,626 mld. Kč (provozní zisk 7,825 mld.) při tržbách 34,223 mld. Kč a 4139 zaměstnanci. Podíl zisku na obratu krásných 22,28 %. A jsou další disciplíny, které si užívají podobně tučných marží.
Nedostatečná konkurence
Náš potravinářský, zemědělský a nyní i pivovarský sektor je rozdělen už od dob privatizace mezi několik velkých hráčů, kteří se postupně zvětšovali a zvětšovali. Na českém trhu existuje jen málo podniků, které dokáží vykrýt poptávku velkých řetězců - bohužel. To samozřejmě omezuje možnost konkurenčního prostředí. A viděli jste už někdy například Pilsner Urquell ve slevě současně v dvou supermarketech? Jedinou možností je otevřít se dovozu a tím si zvýšit konkurenci na trhu českém.
Odpovědí by nám mohlo být Polsko a jejich silný potravinářský průmysl.
Výborného smetanový index a denní monitoring akčních letáků Antimonopolním úřadem
Marek Výborný si zaslouží Nobelovu cenu za ekonomii. Podle jeho teorie totiž na trhu je „quasi kartelová dohoda“. Vysvětlení? Panu ministru zemědělství totiž nepřijde normální, že cena smetany ve všech řetězcích je 19,90 Kč. Argument s tím, že se jedná o cenové následování u pana ministra neuspěla. Pan ministr si asi totiž představuje, že se řetězce každý týden sejdou nad tisíci položkami a říkají si: „Smetana 19,90, droždí 4,90, kaiserka celozrná 5,90, ale bílá za 5,30 atd.“
Pan ministr hned předtím požadoval denní sledování maloobchodního trhu Antimonopolním úřadem. To bude vypadat jak? Dobře placení zaměstnanci budou sedět nad akčními letáky a poměřovat ceny? Alternativně by antimonopolní úřad mohl zaměstnávat důchodce, kteří by monitoring cen nad letáky prováděli. Win-win.
Marek Výborný dále out of context poměřuje ziskovost jednoho podnikatelského subjektu v zemědělství (tj. pravděpodobně i ty traktoristy) 900tis. s průměrným ziskem řetězců 2 mld. korun. Co to znamená pane ministře? Jablka a hrušky.
Pan Prouza zmínil, že u cca 400-500 položek základní spotřeby se snaží řetězce mít opravdu ty nejnižší ceny, ve kterých se řetězce následují a jdou níž a níž. Výsledkem toho může být minusová marže. Pan Výborný zmínil, že záporné marže v potravinářství jsou dumping a jsou nezákonné. V první řadě by tím pan ministr chtěl vyšší ceny pro spotřebitele a za druhé dumping se týká mezinárodního obchodu, kdy exportéři prodávají na cizích trzích zboží pod běžnou cenou v zemi domácí. Na tyto případy zavádí EU právě antidumpingová cla.
Lidovci mají ve volebních průzkumech cca 3 %. A podle toho, jak vystupuje pan ministr Výborný, tak zaslouženě.
