Článek
Kritéria bývají všude dost podobná - znát své jméno a příjmení, umět si říci, co chtějí a potřebují, umět požádat o pomoc a poděkovat, umět samostatně používat toaletu, vysmrkat se, zvládat držet lžíci, apod.
Jenže ejhle, spousta dětí neumí ani mluvit, natož si říci, co chtějí nebo potřebují, nenapadne je, v případě potřeby, jít na toaletu, nezvládají držet lžíci, vyzouvat a nazouvat botičky a je toho mnohem více.
Za dřívějších časů se do školky nedostal každý, děti musely splňovat kritéria, podle kterých je školka mohla přijmout. Rodiče své děti pečlivě připravovali. Dnes tato kritéria nikdo neřeší, rodiče jdou často k zápisu bez dětí a odkývají, že tohle všechno jejich dítě už zvládá.
Ilustrační foto
Pak ale začne být problém, když ve třídě s pětadvaceti 4-5ti letými dětmi, jich polovina neumí mluvit, minimálně čtvrtina se pravidelně pokakává a počůrává a je na ně jedna paní učitelka, která je musí svlékat, oblékat, sprchovat, dávat na ně pozor a do toho je ještě naučit něco nového. Ruku na srdce, takhle by to být opravdu nemělo.
Je na vině Covid?
Je možné, že děti, které se narodily mezi lety 2018 - 2022, tedy v časech před covidem a během covidu, mohly být malinko upozaděné? Je to možné, většina lidí řešila hlavně zdraví svoje a své rodiny, finance a vůbec základní životní potřeby. V těchto chvílích opravdu mohlo dojít k nechtěnému zanedbání dětí v těchto základních věcech.
Dále samozřejmě postupuje technika a díky té je stále snazší si od svého potomka odpočinout tím, že mu dáme na pár hodin denně do ruky telefon nebo tablet, ale o tom jsem psala už dříve.
Dnes je také uspěchaná doba, rodič své dítě raději obleče a nakrmí, než se zdržovat s tím, aby to dítě dělalo samo. Je milejší si to udělat sám, než potom uklízet nepořádek. Tím ale zbavujeme svoje děti samostatnosti, což nám v globálním hledisku ale čas neušetří.
Je možné, že děti narozené v klidnější době, tedy až po covidu, se zase vrátí do starých kolejí a bude to lepší? Doufejme, že ano, ale na vině bude těchto negativních faktorů určitě více.
