Článek
Mikroskopičtí kamarádi
Představ si, že ve tvým břiše žije několik bilionů mikroskopických potvor. Ne, není to scéna z hororu - je to realita, která se nazývá střevní mikrobiom. Tahle banda bakterií, virů, kvasinek a dalších mikroorganismů sídlí v našich střevech a není tam jen tak, ve skutečnosti jsou to naši nejlepší kamarádi. Je to jakýsi interní ekosystém, který má prsty úplně ve všem. Ovládá naše trávení, imunitu i náladu.
Když musíš, tak musíš
No a teď si představ, že tenhle ekosystém máš úplně rozházenej. Přesně s tím jsem totiž spoustu let žila. Každý jídlo = závod o život na záchod. Někdy jsem ani nestihla dojíst a už jsem sprintovala. Kolikrát jsem potupně musela jít na velkou někde ve městě do keře. Říkáš si možná: „To bude nějaká intolerance, možná IBS…“ - jasně, to všechno mi taky lítalo hlavou. Ale nejvíc jsem se bála toho, že mám rakovinu. Fakt. Když ti tělo takhle pravidelně sabotuje každodenní fungování, začneš si dávat ty nejčernější otázky.
Tenhle můj pravidelnej průjem se už stal součástí mýho života. Všechno se točilo kolem toho, abych se náhodou nepo. Fakt to člověka omezuje a věřím, že mezi čtenáři se najde spousta lidí, co se v tom uviděj. Nojo, ale z tohohle pravidelnýho průjmu se vynořil další problém - hemoroidy. O tom už jsem jeden podrobnej článek napsala taky, tak se tu v tom nebudu piplat.
Jak tak běžel čas, já jsem po každém jídle lítala na záchod a přitom jsem se zvětšovala jak kynutá buchta. To je šílený, co? Člověk by řekl, že když všechno jídlo skončí hned v záchodě, tak by měl naopak hubnout. Jenže já jsem byla zároveň tlustá a zároveň podvyživená. Tělo si ukládalo veškerou energii, ale nebylo schopný využívat mikroživiny. K doktorům jsem se bála, aby mi neřekli to nejhorší. Tak jsem se s tím prostě naučila žít, a žila jsem s tím celkem dost dlouho, až to začalo bejt neúnosný. Nakonec mě k doktorovi dohnaly hemoroidy a to mi změnilo, možná nakonec i zachránilo život.
Naštěstí to nebyla žádná zákeřná choroba požírající mě zevnitř. Změnila jsem pár jednoduchých věcí ve svým životě a během prvních tří tejdnů to začalo bejt mnohem lepší. Nejen, že mi přestalo v břiše škrundat jako v pračce na odpis, ale i moje nálada se zlepšila (jo, střevní mikrobiom fakt ovlivňuje mozek, není to výmysl), hemoroidy se stáhly ze čtvrtýho stupně na první a postupně jsem zhubla 25 kg.
Základní pilíře zdraví
- jím hlavně čerstvé a základní potraviny - maso, sýry, neochucené mléčné výrobky, ovoce, zeleninu a ořechy
- vyřadila jsem ultrazpracované potraviny - podporujou totiž záněty v těle a to je přesně to, co nechceš
- začala jsem pít hodně vody
- vyměnila jsem bílé pečivo a těstoviny za celozrnné varianty - vláknina, ať maj ty moje breberky co papat
- zařadila jsem pohyb
A proč je ten mikrobiom tak důležitý?
Protože to není žádnej vedlejší produkt trávní, je to hlavní dirigent zdraví. Když to máš rozhozený, můžeš čekat všechno možný - od průjmů přes únavu až po psychický problémy.
Takže pokud tě taky pronásleduje záchodový monstrum, jako pronásledovalo mě, zkus místo dalších prášků popřemejšlet o tom, jak se stravuješ. A teď malý moudro na konec: jsme to, co jíme a naše bakterie z toho taky žijou, amen.
