Článek
Tenhle článek jsem se rozhodla napsat z vlastní zkušenosti. Nikdy jsem nebyla vyloženě obézní, spíš jsem měla pár kil navíc a byla jsem „oplácaná“. Za to jsem to vždy dost řešila, vlastně už to budou skoro dvě desetiletí, co to řeším. Celý život jsem vždy nějak sportovala, ale zato jsem jedla cokoliv, na co jsem měla chuť. Možná si říkáte, proč jsem to teda vůbec řešila, když jsou na tom lidi i mnohem hůř? A jak to pomůže zrovna mně, když já jsem opravdu obézní?
Je to právě mnohem složitější, protože obézní člověk vidí výsledky velice rychle, už jen po vysazení sladkých limonád, nebo když začne používat místo výtahu schody, uvidí rychlý úbytek na váze. U lidí, co chtějí shodit jen pár kil, se ale velmi rychle ztrácí motivace, trvá to totiž opravdu mnohem déle, než bychom chtěli. Celý život jsem se celkem dost hýbala, sport miluji, takže tady háček nebyl.
Během života jsem zkusila hodně diet a omezování, vždy mi to vydrželo jen chvíli, tak jsem se začala vymlouvat na to, že mám prostě slabou vůli a nic s tím nenadělám.
Hodně jsem se omezovala, nic jsem si nedopřála a jedla jsem pouze zeleninu, sýry a maso. Tenhle přístup mi vydržel vždy tak dva, tři dny, a to s tím, že jsem na váze neviděla hned úbytek. To můj mozek samozřejmě vyhodnotil tak, že to nemá smysl a mám se na to vykašlat. Za můj život jsem se k tomu uchýlila minimálně stokrát, byl to nekonečný kolotoč. Od malička jsem chtěla buď všechno, nebo nic a to ihned.
Vidíte se v mém jednání? V tom, že jakmile nemáte po třech dnech o kilo méně, tak to vzdáte?
Tak právě vám tady ráda poradím svůj přístup, jaký jsem nasadila a díky kterému jsem konečně začala ubývat na váze pravidelně, sice pomalu, ale bez většího omezování.
Důležité je nečekat výsledky okamžitě, mně jde váha dolů cca o kilo za jeden až dva týdny a v průběhu týdne se to různě viklá a proměňuje, ale v konečném důsledku už je to úbytek 10 kg - neberte na tyto krátkodobé výkyvy ohled.
Pár mých rad, které fungují:
1) Každý den buď cvičím nějaké kardio podle videa doma, jdu na silový trénink do posilovny, zaplavat si, na squash - aktivity střídám, aby mě nějaká neomrzela. (Když se mi někdy nechce, klidně to vynechám, ale nikdy si to nevyčítám a nevzdávám to!)
2) Každé jídlo si zapisuji do aplikace v telefonu, která počítá kalorie:
- buď den předem jídlo na celý den, pokud mám navařeno a připraveno
- nebo, když nevařím, nestíhám a koupím si něco během dne, tak si to před koupí zapíšu, abych věděla, jestli mi to za to stojí (už mnohokrát jsem se takto nenásilně vyhnula kalorické bombě, i když jsem na ní měla obrovskou chuť, jednoduše mě to odradilo)
- když je to jídlo, které tam není, například mě někdo pozve na oběd, jím v jídelně v práci - snažím se od oka odhadnout maso i přílohu a zapsat gramáž
K tomuhle bych ještě ráda dodala, že zapisování jídel jsem zkoušela už taky mnohokrát a nikdy mě to nebavilo, otravovalo mě to a vždy jsem to po dvou dnech vzdala. Tentokrát už mě to ale neotravuje, jelikož si tam nepíšu jenom samé rajčata a okurky, ale občas klidně i cheeseburger, pizzu, indické jídlo a cokoliv, na co mám chuť.
3) Když mám na něco opravdu velkou chuť a nejde odolat (ano, občas sním celou čokoládu, dám si večer celou lahev vína a nebo jdu prostě do rychlého občerstvení). Moje základní pravidlo v tomto je, zapsat si do tabulek i tohle a zkusit zbytek dne doupravit, aby to v rámci možností sedlo s denním příjmem. Nikdy si to nevyčítám! A už vůbec kvůli tomu nezahodím celou dietu! Abych řekla pravdu, tak takhle ujedu klidně i dvakrát nebo třikrát do týdne a váha jde stejně dolů.
4) Vážím se sice každý den (ano, vím, je to špatně), ale pokud mám další den víc než předešlý, tak se tím netrápím, naše tělo se různě mění, zavodňuje, váha kolísá, důležité je to z dlouhodobého hlediska.
5) Pokud si dám jídlo nad limit mého denního příjmu, tak se to alespoň snažím vycvičit. Například si přesáhnu limit o 300 kcal, tak si zacvičím půl hodinové kardio navíc, pokud na to nemám sílu, tak se taky určitě nic nestane. Důležité je jet dál v zaběhnutém režimu a neupustit od něj. (Např.: Včera jsem vypila láhev vína a snědla celé brambůrky, tak už to nemá cenu - tohle je opravdu špatný přístup, který jsem měla dlouhé roky i já, klidně si to vypijte a snězte, ale pokračujte dál, uvidíte, že vám to v podstatě vlastně nic neudělá a hubnutí také nezkazí - pokud to takto neděláte každý den.)
6) Jeden den v týdnu, někdy i dva si dám něco opravdu dobrého, většinou se na to těším celý týden (sem nespadají občasné úlety, tohle je opravdu plánované). Nechápejte mě špatně, není to „cheat day“ je to spíš „cheat meal“, ale snídaně a svačiny si dávám vyvážené. Takový můj občasný úlet vypadá třeba takhle: k snídani vajíčka, proteinový chlebík a zeleninu, na oběd salát s masem a na večeři jdu třeba do indické nebo mexické restaurace, abych tolik nestrádala.
7) Úplně jsem vyřadila slazené nápoje, piju vodu, čaj (ten si sladím případně čekankovým sirupem) a kávu nebo klidně nápoje, které neobsahují cukr, ale sladidla - ty moc zdravé tedy nejsou, ale občas má každý chuť na limču).
8) Začala jsem se hodně zajímat o jídlo, některá jídla jsou zdánlivě neškodná, a přitom jsou to takoví škůdci! Kupříkladu mě nikdy nenapadlo, že dvě lžíce majonézy se kaloricky rovnají pomalu celému obědu, raději si ochuťte bílý jogurt kořením. A ani zdravé věci nemůžeme jíst neomezeně - olivový olej, kokosový olej, nebo třeba ořechy, to jsou taky kalorické bomby. O alkoholu ani nemluvím.
9) Přes den jím velké množství zeleniny, nejlépe ke každému jídlu. Sladkosti, pokud možno, vynechávám, nebo si aspoň pečlivě vybírám to nejmenší zlo.
10) Odstranila jsem ve sféře hubnutí přístup „všechno nebo nic a to ihned“.
11) Poslední a nejdůležitější pravidlo, kterým se řídím: Nic si nevyčítej!
Možná máte pocit, že takhle nějak ale také jíte, jenže já se s vámi vsadím, že až si zjistíte více o potravinách, které běžně jíte, budete se ohromně divit.
Shrnutí:
Dopřejte si občas něco dobrého, jinak budete muset vynakládat mnohem větší úsilí, to zvládnout a nejspíš ani nezvládnete. Hlídejte si denní příjem, ten si vypočtěte na kalkulačce na internetu, zadejte do vyhledávače „kalkulačka denního příjmu“, která vám vypočte makra (bílkoviny, sacharidy, tuky, kcal).
Pokud jde o sladké, tak mým věrným pomocníkem je čekankový sirup, ale nesmí se to s ním přehánět, obsahuje opravdu hodně vlákniny a můžete potom zbytek dne proprdět.
Vše je pouze o nastavení v hlavě (ano, taky jsem tohle všude četla a nenáviděla to, ale nakonec musím uznat i já, že je to pravda).
Na závěr chci podotknout, že nejsem výživový poradce ani fitness guru, tohle je prostě „návod“ od srdce, který funguje mně a je pro normální lidi, s normální (ne moc silnou) vůlí.
Tak směle do toho a ať se daří, koneckonců, teď na to máte celou zimu, tak se do toho můžete trpělivě a bez větších omezení, pustit.
