Článek
Je to velmi ošemetné téma, člověk se o tom stydí mluvit a ani netuší, že v jeho okolí se nachází spousta lidí se stejným problémem – jen to neřeknou, protože se také stydí.
Jak se tvoří a jak se projevují hemoroidy, to si vygooglete, od toho tu nejsem. Kdo otevřel můj článek, ten už nejspíš moc dobře ví, že je má.
Hemoroidy má každý, kdo ne, toho teprve čekají.
Svědí to jako čert, hlavně v noci. Vítejte ve světě „hemoroiďáků“. Spoustu lidí tomu nesprávně říká „hemeroid“. To je ale úplně jedno.
Před nedávnem jsem byla, po dlouhých letech útrap a studu, u doktora, respektive u proktologa. Moje životní motto vždycky bylo - nejít k doktorovi, dokud neumírám. Jenže jsem minimálně dvakrát týdně měla plnou mísu krve po velké potřebě a začala jsem mít opravdu strach (teta umřela na rakovinu tenkého střeva). Dělal mi anoskopii - byl to nejhorší zážitek v mém dosavadním životě, ale jak se později dozvíte, absolvovala jsem to nakonec vícekrát (pro upřesnění - neprovozuji anální styk, proto ta příšernost). Pokud nevíte, co je anoskopie, tak si to vygooglete.
Co je ale důležité, moji první anoskopii jsem podstoupila u jednoho z nejlepších českých proktologů (prej). Vyděsil mě, řekl mi, že mám čtvrtý stupeň (což je ten nejhorší) a že mám šest týdnů na to, abych přišla na kontrolu a zlepšilo se to, pokud ne, budu muset podstoupit Barronovu ligaturu. Při vyšetření jsem se cítila příšerně, nejen, že tam nebyla ani sestřička, ale ještě jsem se cítila spíš jako na gynekologii. Musela jsem si kleknout na kolena a vystrčit na něj svůj nahatej zadek i s „pipinou“ a všechno to provázela příšerná bolest (doktorovi jsem se tam rozbrečela).
Barronova ligatura zjednodušeně znamená, že mi strčí nějakou doktorskou věc do zadku, podeberou mi hemoroid a zaškrtí ho gumičkou - všechno při vědomí. Pokud máte jeden, tak jedno podškrcování, pokud jich máte víc, tak vícero „sezení“. Hemoroid pak při nedostatku prokrvení odumře a odejde z vašeho těla samovolně. Googlila jsem si to a dozvěděla se, že to nikomu nijak extra nepomohlo a spoustu lidí pak chodilo dlouho s plenami, kvůli krvácení ze zadku! (No není to vaše noční můra? Moje teda jo.)
Dovedete si určitě představit, že jsem několik dní ani nespala a byla úplně mimo, nešťastná, nepříjemná i na přítele a zahleděná do svého strachu z Barronovy ligatury. Nicméně, tenhle doktor mi dal na příštích šest týdnů za úkol pár věcí:
1) Zhubnout
2) Dělat si každý den sedací koupele z dubové kůry
3) Jíst hodně vlákniny
4) Sportovat
5) Pít hodně vody (podle vnitřku mého zadku se dozvěděl, že moc nepiju, v čemž měl pravdu, necítím žízeň, musím se do pití nutit, možná i to trochu pomohlo?)
6) Málo, a nebo aspoň s častými pauzami, sedět
7) Brát prášky na zpevnění žilních stěn - nemohu uvést jaké, ale jsou i volně prodejné prášky obsahující složku rutin
O tom, jak jsem zhubla, jsem napsala také dříve článek:
Tak jsem to vzala za své a pustila se do toho naplno, dělala jsem si poctivě každý den odvar z dubové kůry (ano, můj hrnec,na vaření odvaru i koš na prádlo, ve kterém jsem vysedávala v sedacích koupelích, jsem musela vyhodit v důsledku zbarvení od dubové kůry). Naštěstí mám chápavou polovičku, protože něco, co by bylo víc dehonestující, než sedět před mojí polovičkou v sedací koupeli, jsem ještě nezažila.
Zhubla jsem 10 kg, sportovala jsem. Velkou potřebu jsem zásadně omývala vodou ve sprše místo toaleťáku (když to šlo), kdo má bidet, je král.
Hodně jsem pila vodu a snažila se co nejméně sedět. Šla jsem následně k doktorovi na kontrolu po šesti týdnech, jenže jsem byla hrůzou bez sebe z té poslední kontroly, tak jsem si raději přes mojí maminku domluvila jiného. Tam to bylo úplně bez problémů!
Opět mi strčil onu „věc“ do zadku a ať se koukal, jak se koukal, nic moc neviděl. Nakonec mi bylo sděleno, že mám naprosto minimální „hemíky“, maximálně prvního stupně, které se ani nijak neléčí, a Barronova ligatura absolutně není nutná.
Odcházela jsem s pocitem, že si snad poskočím a tlesknu nohama.
Dlouho jsem přemýšlela o tom, jestli se mě ten první proktolog snažil vyděsit a vydělat na mě, nebo to opravdu viděl. Dodnes nevím, poslechla jsem jeho rady a pomohly (možná proto nejlepší proktolog v ČR)? Nebo to byla náhoda, omyl?
Vysvětloval mi, že sedací koupele jsou nejdůležitější, protože střevo „nasává“ a „vstřebává“. Sedací koupele jsou často dost podceňovány, ale jestli mi pomohly právě ony?
Je to otravné, ale za zkoušku to stojí, určitě tím nic neztratíte.
