Článek
Těhotenství je opravdu náročné, tomu rozumím, lomcují s vámi hormony, otékají vám kotníky, máte velké chutě, přibíráte a nemůžete se potom už ani ohnout ke tkaničkám od bot. Po porodu se ani nevyspíte, protože dítě furt pláče. A když trochu vyroste, začne zlobit, otravovat, stojí vás spoustu nervů a peněz. Ale přece jenom je to volba každé z nás (pokud je dítě chtěné).
Ale poslední dobou jsem si všimla, že spoustu maminek si myslí, že když mají dítě, tak jim i jejich potomkům bude dovoleno a prominuto všechno, protože přece PORODILY, kdo udělal víc? Já si tedy nemyslím, že porod by byl až takový zázrak. Dřív rodily maminky na poli a od nikoho nevyžadovaly žádné uznání a protekční přístup.
Zde nemluvím o „vymodlených“ dětech matek, které dlouho touží po dítěti, které se jim nedaří. Takových je mi upřímně líto a přeju jim, aby se zadařilo. Tyto matky bývají jedny z nejlepších.
Ale proč pořád omílám porod? Protože spousta žen opravdu „jen“ rodí děti jako na běžícím páse, nemá na ně kapacitu ani o ně možná tolik nestojí, ale od ostatních tvrdě vyžaduje ústupky, uznání, toleranci a všemožné finanční podpory. Nicméně samy dítěti v podstatě do života nic nedají. Ono to totiž není pouze o tom, ho porodit, to opravdu zvládne doslova i cvičená opice, ale i o tom, ho zvládnout vychovat podle vašich představ.
Takové matky mají zpravidla nevychované děti, nezvládají je a každý den se s nimi rozčilují, dokonce jim i nadávají nebo je nadměrně fyzicky trestají. Jakmile si ale někdo dovolí jejich dítě napomenout nebo mu dokonce dát poznámku, tak má ten „někdo“ problém. To přece nedává smysl, ne? Dítě si pak není schopno samo nic vyřešit, stane se z něj zlá osoba, které vždy všechno projde (protože maminka to vyhádá a později třeba partner) a konflikty bude řešit násilím a nadávkami, místo klidné domluvy. Budou si myslet, že na světě je všechno zadarmo a co není zadarmo, to si opět vyhádají nebo vymlátí.
Jsem jediná, koho to rozčiluje?
Čest všem maminkám, které se v mém článku nepoznávají.
