Článek
Určitě se všichni shodneme na tom, že staří lidé mají svůj specifický zápach. Tento zápach bývá mnohým nepříjemný, například v hromadné městské nebo meziměstské dopravě. Lidé to často přisuzují tomu, že tito senioři o sebe už nepečují, což samozřejmě v některých případech může být pravda, ale hraje v tom roli více faktorů. Nepečovat o sebe mohou samozřejmě i mladí lidé, o tom žádná.
Jako malá jsem si myslela, že tito staří lidé smrdí proto, že se tak nějak už rozkládají za živa a za chvíli umřou. Může se to zdát úsměvné, ale je na tom něco pravdy?
Podle studie vědeckého pracovníka Johana Lundströma z Institutu Karolinska Institutet ve Stockholmu z roku 2012, za pach staroby může nenasycený aldehyd 2-nonenal. Tuto molekulu v sobě máme už od narození, ale až do třicátého roku ji překrývají jiné pachy. Ano, čtete dobře, už od věku třiceti let můžeme začít být cítit starobou.
Čich a jeho evoluční smysl
Čich je evolučně nejstarší smysl. Podobně jako zvířata si od nepaměti pomocí čichu a tělesného pachu, kromě jiného, vybíráme i svého partnera. Získáváme jím informace o věku, zdraví nebo třeba nemoci daného člověka, který je středem našeho zájmu. Mohli jsme tak například od starších jedinců odlišit ty mladší, se kterými byla větší šance se rozmnožit.
V Japonsku je pach staroby nepřijatelný
V Japonsku se lidé k pachu staroby staví velmi odmítavě, zakládají si tam totiž opravdu hodně na osobní hygieně. Mají pro něj dokonce speciální název Kareishu.
Pach miminek
Zajímavé také je, že svůj určitý pach mají i miminka. Maminkám jejich miminka velmi voní, zatímco jiným lidem jejich pach nemusí být příjemný. To je také z hlediska evoluce pravděpodobně způsobeno proto, že je tak miminko chráněno před cizinci.
