Článek
Zlepšuje se zdravotní péče, věda nám přináší genové terapie a nepřeberné množství dalších pomocníků, kteří nám prodlužují život. Je proto nasnadě, že při pátrání po nejdéle trvajícím manželství bychom se neměli vracet příliš do minulosti. Je to logické - dlouhý život je první podmínkou pro dlouhé manželství. O to více je rekord, o kterém si dnes povíme, obdivuhodný. Abychom si ho připomněli, musíme v kalendáři nalistovat zimu roku 1897.
V malém bytě v městečku Oliver v americkém státě Michigan mají manželé Hillerovi vzácnou návštěvu. Přišli za nimi redaktoři místních novin, aby se jich zeptali na tajemství společného soužití. Pan Hiller je přivítal ve flanelové košili, notně ošoupaných kalhotách a s úsměvem na rtech, z nějž pod dlouhým sněhobílým plnovousem byly patrny jen obrysy. Jeho tvář byla hluboce zvrásněna, ale jeho oči byly stále bystré a plné energie. Naproti tomu jeho žena Sarah už pouze bezmocně seděla shrbená v rohu pokoje s očima téměř zcela vybledlýma. Byla slepá.
A proč že zavítali novináři právě do jejich skromného příbytku? Důvod byl jednoduchý. V dubnu toho roku oslavili manželé Hillerovi 88. výročí svatby. Od té doby na jejich dveře pravidelně klepali zvědavci přijíždějící i z velké dálky jen proto, aby si s nimi mohli podat ruku a prohodit pár slov.
Z naivní džungle za snem
Správně bychom asi měli psát o rodině Hillierových. Rodiče starého pána byli frankofonní Kanaďané a oba se prý také dožili vysokého věku. Jeho žena Sarah byla naopak anglofonní. Vzali se na jaře roku 1809. První dítě se jim narodilo ještě před svatbou. Rodinnou idylku brzo narušila válka. V roce 1812 ji vyhlásily Spojené státy Britům kvůli obchodním sankcím. Zuřivé boje probíhaly také u kanadského Kingstonu, kde žil pan Hillier a jeho žena.
Děda Hiller, jak mu v okolí přezdívali, si ještě po osmdesáti letech živě vzpomínal na to, jak nosil vojákům na bojiště mléko. Ale bohužel také na to, jak z vod jezera Ontario lovil jejich zraněné a mrtvé druhy. Když válka skončila, odstěhovala se rodina do amerického Michiganu. Změnili si příjmení na Hiller a usadili se tam natrvalo. Ve Státech našli manželé štěstí. Postupně se jim narodilo jedenáct dětí a Jacob měl co dělat, aby rodinu jako farmář uživil. Jak bylo tehdy běžné, Sarah byla ženou v domácnosti.
Z jejich dětí se dospělosti dožilo sedm. Když pan Hiller a jeho žena zestárli, rozhodli se nastěhovat k jednomu ze svých synů. Měli strach, že už nebudou soběstační. Nakonec ale zjistili, že jsou schopni se o sebe postarat i v pokročilém věku. A protože nechtěli být na obtíž, usídlili se ve skromném jednopokojovém bytě. Jak pragmaticky přiznali, s vidinou brzkého konce. Jednoduše nečekali, že budou žít tak dlouho.
Smutný konec a zapomenutý rekord
Jak tehdy starý pán před novináři poznamenal: „Kdybych věděl, že budu žít tak dlouho jako Metuzalém, našetřil bych si na to nějaké peníze.“ Jejich stáří nebylo snadné. Obzvlášť v době, kdy už to se zdravím Sarah nevypadalo dobře. Když se s nimi lidé od novin loučili, tak jim paní Hillerová na cestu vzkázala, že už se s nimi na výročí asi neuvidí. Bohužel měla pravdu. Zemřela jen pár dní před 89. výročím jejich sňatku. Bylo jí 106 let.
Jejího manžela to zcela zdrtilo. Do té doby vitální pan Hiller se údajně začal ztrácet před očima. Zemřel za rok, ve věku neskutečných 109 let.
Když vezmeme v úvahu, že v polovině 19. století byla naděje dožití pod 50 lety, u mužů dokonce jen okolo 40 let, byla taková dlouhověkost něco nevídaného. Není proto divu, že na konci 19. století byl příběh starých manželů v Michiganu dobře známý. V době bez internetu a masmédií se však postupně na manžele Hillerovy zapomnělo. A jak se v průběhu následujících sta let celá řada párů „přetahovala“ o rekord nejdelšího manželství, nikoho nenapadlo pátrat tak moc v minulosti. Jejich příběh byl Guinessovou knihou rekordů objeven teprve nedávno. A všechny záznamy z minulého století byly náhle pokořeny.
A jaké že bylo tajemství dlouhého soužití Jacoba a Sarah Hillerových? Kromě dlouhověkosti a v úvodu článku zmíněných vlastností k tomu prý člověk potřebuje hlavně velkou rodinu. Jen pro představu, Hillerovi měli čtyřicet vnuků, šedesát osm pravnuků a dva prapravnuky.
Zdroje:
Chicago Chronicle, 26th december 1897, pg. 26
https://www.guinnessworldrecords.com/news/2023/5/amazing-story-of-the-marriage-that-lasted-almost-90-years-747106
