Hlavní obsah
Automobily a vozidla

Jak se zrodil americký pickup aneb měly by se přívěsy a automobily křížit?

Foto: unsplash.com

Klasická scéna z USA. Širá pustina, vlajka s hvězdy a pruhy a… samozřejmě pick-up.

Zatímco v Americe připadá téměř šedesát pick-upů na sto vozidel, v Evropě to jsou s bídou dva. Proč tomu tak je a proč se korby na starém kontinentu nikdy neusadily?

Článek

Nemám teď na mysli namakané svalovce. Myslím korby v místech, kde mívá běžné auto (krytý) zavazadlový prostor. V USA jsou tyhle „trucky“ s valníkovou karoserii naprosto běžný jev. Pokud jste se v úvodu článku zamysleli a jali se počítat, opravdu jste se nespletli. Absolutní většinu vozidel za oceánem tvoří pick-upy. V Evropě na ně narazíte jen zcela výjimečně. Není kategorie vozidel, kde by byl mezi starým a novým kontinentem větší rozdíl v podílu zastoupení na trhu, než je tomu právě u pick-upů. Pojďme se podívat, jak tato americká mánie vznikla, a jestli o něco přicházíme, když nevíme, jaké to je, vozit se jako dítě vzadu na korbě.

První předchůdci moderních pick-upů tady byli už od automobilového dávnověku. Nakonec prvním masově rozšířeným byl ten stvořený z Modelu T od Henryho Forda. Je to logické; plechová Líza byla prvním skutečně sériově vyráběným autem na světě a bylo navíc velmi snadné přestavět ji na verzi s korbou na zádi. Pokud si teď ale myslíte, že pick-upová mánie byla od začátku záležitostí výhradně světa za velkou louží, mýlíte se. V meziválečném období vznikaly tyto vozy na starém kontinentu rovněž ve velkých počtech. Nakonec i tuzemské automobilky se takovými „pick-upy“ snažily oslovit zákazníky. V Československu jste si tak mohli pořídit běžně třeba Tatru 12 valník nebo Tatru 57 pickup; třeba ale taky Škodu 104, jejíž policejní úpravu známe všichni z Četnických humoresek. Auta s otevřeným prostorem pro náklad se tehdy i v Evropě těšila celkem velké popularitě.

Všechno změnila až druhá světová válka. Potřeba nasytit novou generaci a mnoho nových vynálezů na poli agrární techniky způsobily, že zemědělská produkce po válce vyletěla strmě vzhůru2. Zvýšil se podílový výnos z hektaru a usnadnil se proces pěstování a sklízení plodin, a to s pomocí nových prvků mechanizace. Zejména v USA tento fakt nastartoval nový trend v podobě velkých farem. Mladí kluci se tak po válce vrátili ke zcela jinému způsobu farmaření, než jaký praktikovali jejich tátové před válkou. Často v něm pak mělo právě auto hrát stěžejní roli. Zatímco ve 40. letech měla v USA auto jen asi každá druhá farma, po válce to už bylo 70 % ze všech zemědělských usedlostí3. Dávalo to smysl. Váleční veteráni zbudovali farmy mnohdy o tisících hektarech, protože na to měli odpovídající vybavení a možnosti. Na správu takových polností už jim nestačil traktor s vlečkou, který používali na orbu. Potřebovali něco, s čím se dostanou na druhý konec farmy dříve než na další den ráno. A zároveň taky něco, s čím si budou moci zajet na nákup a do kina, protože nejbližší město bylo třeba i padesát mil. Tak se zrodil americký „truck“.

Všechno odstartoval opět Ford, a to když poprvé nechal sjet z výrobní linky červený pick-up s písmenem „F“ na zadní straně korby. To se psal rok 1948. S postupem času se ze série F stalo nejoblíbenější auto v USA a dlouho se tyto modely držely taky na špičce ročních žebříčků nejprodávanějších aut na celém světě. V Americe stále platí, že každých 49 sekund prodá dealer v USA jeden Ford série F. A to už velké farmy dávno obdělávají stroje a domácnosti mají běžně i několik aut.

V Evropě se koncept velkofarmaření nikdy úplně neujal. Ať už z geografického důvodu, kdy evropská krajina nezná nekonečné lány, jako jsou třeba v Nebrasce. Ale taky třeba i z důvodu demografického, kdy hustá síť měst a obcí přirozeně vznik takových farem v Evropě nedovoluje. I proto se na západ od našich hranic zmohli „pouze“ na Mercedes Unimog, což byl vlastně původně rychlejší traktor s kabinou. Na přestavby osobních aut na pick-upy nebo na jejich sériovou produkci nebyl čas a nebyla po tom ani poptávka. Z trucků se tak rychle stala čistě zaoceánská záležitost. Nakonec českému zemědělci pak stejně dlouho nezbývalo, než jezdit v Zetoru 15 (co by za to dnes sběratelé dali). Nakupovat a do kina pak chodil pěšky maximálně do vedlejší vsi střediskové.

Dnes už je tahle historie dávno zapomenuta a mladí kluci si v „Améru“ pořizují trucky prostě proto, že je to cool. A fakt, že mohou tahat těžký přívěs nebo převést postel, aniž by ji museli rozložit, je jen bonusem schovaným mezi řádky. Bylo by to ale přece děsně cool a praktické i v Evropě. Tak proč to u nás nefunguje? Už přece nefarmaříme. Naproti tomu hltáme McDonald's, nemůžeme se dočkat dalšího blockbusteru z Hollywoodu, ale pick-upy? Po těch tu neštěkne ani pes. Proč?

Je to už historicky dané. Stejně, jako tady nejezdí obří americké náklaďáky, nepotkáváme u nás téměř vůbec ani pick-upy. Jsou zkrátka pro naše silnice příliš velké. Třeba nový Ford F-350 Superduty má na šířku dva metry sedmdesát. To je více než minimální šířka parkovacího stání. A téměř stejně jako minimální šíře jízdního pruhu. S takovým autem si v Evropě zkrátka budete připadat jako s bagrem na pískovišti. Velmi nepatřičně a velmi nepohodlně.

Podobné pocity pak budete mít při každé návštěvě čerpací stanice. A to nejen kvůli velikosti. Dnešní SUV jsou taky obrovská a těžká. Pick-upy k tomu ale mají navíc bonus v podobě velkého plechového padáku na zadní části. Přesně tak totiž ve vyšších rychlostech funguje korba. To samozřejmě zvyšuje odpor vzduchu a s tím i spotřebu a samozřejmě i nepohodlný pocit u stojanu.

V USA na nic takového nehledí. Silnice jsou tam velké. Parkuje se jako v amerických filmech a benzín tam stál ještě nedávno polovinu toho co u nás4.

Tyhle vymoženosti k nám ale tak hned nedojdou, a tak je jasné, že nás nečeká ani vlna obliby pick-upů. Evropští výrobci to před časem znovu zkusili, ale jediný dílčí úspěch snad zaznamenal Volkswagen se svým Amarokem. Tedy, pokud necelý milion kusů za dvanáct let výroby lze úspěchem nazvat. Ostatní výrobci pohořeli ještě víc. A to je na jednu stranu škoda. Ačkoliv se tahle monstra na první pohled podobají tomu, co by vzniklo, kdybyste nechali chvíli o samotě terénní auto a velký přívěsný vozík, tak přesto představují kus historie. Dají se využít jak k cestě na večeři, tak k tahání dřeva z lesa. Ale hlavně - je jen málo aut, která jsou zároveň cool i praktická. Tedy, praktická… Pokud máte kolem sebe na silnici dost místa.

1) (úvod článku)

https://www.forbes.com/advisor/car-insurance/car-ownership-statistics/?fbclid=IwAR1yBU3nHhmNi3eXB93HPZ8szo4BLWNnAshVAGaiLKHKN34sidM6zwmCcCw#most_popular_section

https://www.mordorintelligence.com/industry-reports/europe-lcv-market

2) https://www.statista.com/statistics/1230932/agricultural-output-post-war-western-europe/

3) https://growinganation.org/content/show-content/prosperity_and_challenges/#:~:text=of%20new%20products.-,Science%20and%20technology%20were%20changing%20the%20way%20America%20farmed.,fewer%20but%20much%20larger%20farms.

4) https://www.tolls.eu/cs/ceny-phm-amerika

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz