Článek
Když jej spatříte z výšky, je to zvláštní pohled. Jako kaleidoskop architektonických slohů. Jako by stavitelé postupně „dolepovali“ k hradu další a další části, až vznikla jakási spirála různých stylů. Nakonec, není to daleko od pravdy. „Spirála“ je pak i název jednoho z prohlídkových okruhů.
Hrad založený Přemyslem Otakarem I. vystřídal v průběhu staletí několik slavných majitelů. Mezi nimi byli i Zikmund Lucemburský nebo Jiří z Poděbrad. Často byl přestavován, což vysvětluje onu změť slohů, jenž dává hradu jeho unikátní podobu. Zajímavé je, že byl mnohokrát také předmětem všelijakých obchodů; několikrát byl dokonce dán do zástavy. Přes to všechno ale vždy srdnatě plnil svůj původní účel.
Buchlov byl založen jako majestátní strážce důležité obchodní cesty vedoucí na východ. I proto jej stavitelé usadili na stejnojmenném kopci. Jeho poloha je velmi strategická. Ideální rozhled do daleké krajiny, tlusté zdi opevnění a blízkost dalších opěrných bodů- Ranšperku a Cimburku. To vše činilo z Buchlova nedobytnou tvrz. Historie pak tuto domněnku dokonale potvrdila. Nepřátelé ani nájezdníci hrad nikdy nedobyli.
Každý správný hrad potřebuje legendu. Nebo hned několik
Nejblíže k tomu byli Švédové. Legenda praví, že obránci hradu byli ve vrcholné fázi třicetileté války ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Ve švédském obležení. Aby zabránili nejhoršímu, převlékli se do několika ukořistěných švédských uniforem a v přestrojení nalákali nepřátele do léčky. Možná i proto zůstal hrad nedobyt.
Lípa neviny dodnes vypadá, jako by její větve vyrůstaly z kmene opačným směrem
Ještě starší než příběhy o švédských výpadech je lípa, která roste na nádvoří Buchlova. Přezdívá se jí lípa neviny. Údajně byla zasazena roku 1581. Podle pověsti tak učinil zbrojnoš hradního pána, jistý Vlček. Ten byl obviněn, že se spolčil s velehradským myslivcem a že společně s ním usiloval o život svého pána Jindřicha ze Zastřízl. Vinu ale odmítal a přiznal se až po krutém mučení. Po sejmutí z mučidel ale dál trval na své obhajobě.
Hradní pán nakonec rozhodl, že uzná jeho nevinu pouze tehdy, pokud se mu podaří na kamenitém dvoře zasadit holýma rukama lípu kořeny vzhůru. O tom, jestli se Vlčkova nevina prokázala, se můžete přesvědčit na vlastní oči. Nejlépe ve stínu majestátního stromu, který dodnes vypadá, jako by jeho větve vyrůstaly z kmene směrem k zemi.
To největší překvapení na vás ale čeká v útrobách hradu.
Kus pyramidy na Slovácku
Při prohlídce se v jednu chvíli ocitnete jakoby v jiném světě. Přivítá vás místnost s temným výklenkem, s obložením připomínajícím velké kamenné bloky, a - v neposlední řadě - se sarkofágem.Nebýt oken, mohli byste si v první chvíli připadat, jako byste právě vstoupili do pohřební komory egyptské pyramidy. Najdete zde dokonce i tzv. kanopu, nádobu, do které Egypťané ukládali vnitřnosti zemřelého. Tou hlavní atrakcí je ale samozřejmě mumie samotná.
Josef Xaver Vratislav z Mitrovic, cestovatel a podivín, který dovezl na Moravu mumii.
Není přikryta sarkofágem. Naopak leží odhalena v jakési dřevěné truhle tak, aby návštěvníci mohli zblízka vidět detaily ovázaného těla. V této podobě odpočívá na hradě už téměř 200 let. Její příběh je pak zajímavý od samého počátku.
Mumii na hrad s velkou pravděpodobností přivezl vášnivý cestovatel, archeolog a podivín Josef Vratislav z Mitrovic. Když se jeho sestra Ludmila vdávala, překvapil jí její bratr vzácným, ale poněkud morbidním, suvenýrem ze svých cest. Před svatebčany předstoupil se sarkofágem, který ukrýval pečlivě zabalenou egyptskou mumii. Zprávy o tom, jak jeho sestra v ten moment zareagovala, se nedochovaly. Zato mumie ano.
Okolnosti jejího příjezdu na Moravu jsou tedy známy. Avšak mumie samotná byla dlouhá léta opředena tajemstvím. Věřilo se, že se jedná o tělo muže. Možná snad kněze nebo váženého úředníka.
Zasloužený odpočinek pro krokodýlí krásku
Od sedmdesátých let minulého století se pak stala mumie středem pozornosti vědecké obce. Tedy přesněji řečeno se to týkalo hlavně odborníků z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze. Právě ti před zhruba deseti lety učinili zlomový objev. Sarkofág nepatří muži, jak se léta soudilo, nýbrž ženě. Světe div se, výzkumníkům se podařilo zjistit i její jméno. Nefersobek. V překladu „Krásný krokodýlí bůh“.
Rytina hradu z doby okolo roku 1848. Právě v tom čase na hrad přivezli jedinou českou mumii. Vpravo je vidět kaple sv. Barbory z roku 1672.
Mladá Nefersobek byla totiž dcerou Psamteka, kněze, který působil v chrámu zasvěceném krokodýlímu božstvu. Odtud tedy její jméno. Samotná Nefersobek ale neměla snadný život. Podle analýzy trpěla chorobou způsobující řídnutí kostí. Možná dokonce rakovinou. Zemřela zhruba v pětatřiceti letech. Je obdivuhodné, kolik se toho vědcům podařilo zjistit, zvlášť, když uvážíme, že dobrá polovina hieroglyfického textu na sarkofágu není čitelná.
Těžko říct, jestli se někdy podaří rozluštit zbytek textu. Třeba bychom se pak mohli dozvědět více o tajemné mladé Egypťance, která odpočívá v majestátních kulisách hradu mezi chřibskými kopci.
Tam, v komnatě, která jí alespoň vzdáleně připomíná její domovinu, se jí můžete poklonit i vy. Po jejím boku pak můžete spatřit i tzv. vešebt. Malou sošku představující posmrtného služebníka zemřelého. Připomíná návštěvníkům, že přes veškerou senzaci jde vlastně o velmi prapodivné pietní místo.
Zdroje:
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/vedci-zkoumani-mumie-nefersobek-hrad-buchlov.A170728_341587_zlin-zpravy_ras
https://strednicechy.rozhlas.cz/na-hrade-buchlove-muzete-videt-i-egyptskou-mumii-pravdepodobne-byla-svatebnim-7595452
https://www.hrady.cz/hrad-buchlov/texty?tid=3409
https://www.denik.cz/cestujeme-doma/tajemny-hrad-mumie-buchlov-brno.html
