Článek
Je chladný březnový den roku 1899 a mladá žena v kabátu bloudí ulicemi New Yorku. Je zima, smráká se a ona se beznadějně pokouší najít nocleh. Hlavou se jí honí chmurné myšlenky. Právě zrušila zásnuby se svým zaměstnavatelem a vydala se hledat štěstí do velkoměsta. Sama. Téměř bez peněz. Na tu dobu je to nevídaný počin.
Dokáže se jako žena vůbec uživit? A bude mít vůbec kde spát?
Právě došla k hlavnímu vchodu do hotelu na Páté avenue. Tady pobývala s rodiči vždy, když byli v New Yorku. V tomhle hotelu to už určitě vyjde. Musí.
Po chvíli vychází ze dveří se skloněnou hlavou. Zase nic.
Nebyla vítaná. Ne proto, že by snad ženy nemohly samy dostat pokoj v hotelu. To ne. Problémem byl zdroj její obživy. Evangeline Adams se v New Yorku hodlala živit jako astroložka.
První byl přeci jen hoteliér
A v tom byl celý zádrhel. Na astrology se tehdy pohlíželo jako na podivíny. Podobně jako na kartářky nebo cikánky věštící z lógru. V podstatě jakékoliv předpovídání budoucnosti nebo osudu bylo bráno za šejdířství. To nakonec platí mnohde dodnes. Tehdejší společnost však vědmy, kartářky a jiné podobné osoby střepinovala mnohem razantněji než dnes. A proto odcházela Evangeline už poněkolikáté z hotelových dveří s nepořízenou.
Jenže nebyla z těch, které by se jen tak vzdaly. Pokud někde chtěla složit hlavu, neměla vlastně na vybranou. Nakonec se na ni usmálo štěstí tam, kde to asi ani sama nečekala. V honosném Hotelu Windsor. Jakmile jeho majitel Warren Leland zjistil, čemu se Evangeline věnuje, nejenže ji nechal v hotelu přespat. Dokonce ji požádal, zda by mu nepředpověděla jeho vlastní osud.
Evangeline se dala do sestavování horoskopu. Když skončila, na moment se zarazila. „Čeká vás velká pohroma.“, sdělila Lelandovi. Hoteliér byl proroctvím zaskočen, nikdo však nemohl tušit, jak rychle ona katastrofa přijde.
Požár Hotelu Windsor, který Adamsová předpověděla, rok 1899.
Dalšího dne zachvátil Windsor ohromný požár. Doslova z hodiny na hodinu přišel úspěšný podnikatel o všechno. O manželku, o dceru, i o veškerý majetek. Teprve když plameny dohořívaly, vybavil si Leland proroctví z předcházejícího dne. Se vším se svěřil novinářům. Z Evangeline se přes noc stala „zázračná vědma“.
Vědmy z podsvětí
Jejich služeb najednou toužili využít lidé z celého města. Jenže slibně se rozvíjející kariéra měla háček. Dost podstatný háček. Věštění budoucnosti bylo v té době postaveno mimo zákon. A bylo jedno, jestli se jedná o cigánku věštící z ruky, nebo o astroložku se znalostí hvězdných zákonitostí. Stejně tak nikoho nezajímalo, že se něčí předpovědi skutečně vyplnily. Netrvalo dlouho a Evangeline Adams měla první pletky se strážci zákona.
Dveře v její kanceláři se přesto netrhly. S narůstající klientelou rostla i její popularita. A to rovněž mezi strážci zákona. Poprvé stanula před soudem roku 1911. Tresty za věštění budoucnosti se tehdy rovnaly trestům za prostituci. Evangeline si proto rychle uvědomila, že aby se vyhnula nařčení z šarlatánství a případným postihům, musí úřady přesvědčit, že její činnost stojí na vědeckém základě. Zformovala proto několik astrologických norem, na kterých založila svou praxi. Ty se tvářily jako vědecká pravidla a zákonitosti postavené na matematických výpočtech se zohledněním pohybu nebeských těles.
Další soudní proces následoval roku 1914. Od začátku bylo jasné, že hlavním kamenem úrazu bude posouzení, zda je astrologická činnost Adamsové skutečně postavena na exaktních hmatatelných základech, nebo zda se jedná pouze o pavědu. Evangeline byla připravená. Navíc měla v rukávu ještě jedno eso. Jejím majstrštykem bylo přesvědčování pochybovačů. A jedním z nich byl i soudce John Freschi. Když se Evangeline v procesu dostala do slepé uličky, zeptala se soudce na datum narození jeho syna. Následně mu vylíčila synovu osobnost a charakterové vlastnosti natolik přesvědčivě, že soudce Freschi v rozsudku uvedl, že: „Obžalovaná svým jednáním povýšila astrologii na důstojnou exaktní vědu.“
Právě rozsudek z tohoto řízení se nakonec ukázal jako přelomový. Byť se to z dnešní perspektivy jeví jako spíše unáhlené; nakonec astrologii stále považujeme za pavědu. Tehdy to ale stačilo k tomu, aby se s hvězdopravci doslova roztrhl pytel. Tradičně výhradně mužskou disciplínu vymanila z ilegality mladá dáma, kterou kdysi v New Yorku nechtěli ani pustit do hotelu.
Kapitalisto, nastav ruku!
Samotná Evangeline rozjela svou kariéru naplno. Na setkání s ní byly pořadníky. Před kanceláří v Carnegie Hall stály fronty. A když je nestíhala odbavovat, předpovídala lidem jejich osudy i poštou. Zájemci jí psali dopisy se všemi potřebnými daty a ona jim odpovídala. Vydělávala obrovské peníze a ve Velkém Jablku byla nejslavnější astroložkou.
Mezi její klienty patřily takové osobnosti jako britský král Edward VII, operní pěvci a velké hvězdy té doby Lillian Nordica a Enrico Caruso, herečka Tallulah Bankhead nebo celá řada amerických senátorů.
Druhá polovina devatenáctého století a počátek toho dvacátého se v Americe nesl ve znamení bujícího kapitalismu. Objevili se podnikatelé, magnáti, zbohatlíci ze zlaté horečky. A objevila se burza. Studia burzovního vývoje a strategie investování ale byly teprve v plenkách. V plenkách byli také moderní burzovní analytici a spekulanti jako třeba Benjamin Graham nebo André Kostolany. Počet lidí obchodujících na burze ovšem rostl geometrickou řadou.
Není proto divu, že se investic chtiví zbohatlíci často chytali jakéhokoliv stébla, které by je mohlo přivést na onu vysněnou burzovní transakci. Jedním z takových stébel bylo i předpovídání budoucnosti.
Evangeline na sklonku života
A co podzim 1929?
Pokud jste nyní nabyli dojmu, že za Evangeline docházeli jen zmatení malí investoři nebo ekonomií nepolíbené celebrity, nebylo tomu tak. Mezi jejími prvními klienty byste našli třeba J.P. Morgana, bankéře a finančníka, který ovládal byznysové investování na Wall Street na přelomu století. Ocelového magnáta Charlese Schwaba nebo hned dva prezidenty americké burzy New York Stock Exchange. Všechno to byli lidé v ekonomii a na burze velmi zběhlí.
Proč se takové kapacity obracely na zdánlivou šarlatánku? Důvodů bylo několik. Tím nejhlavnějším asi bylo, že i pro ně bylo v té době velmi obtížné predikovat vývoj na burze. Dalším důvodem byly poněkud jednotvárnější scénáře burzovního vývoje, do kterých se Adamsová jednoduše trefovala. Jasně to ilustruje dopis jednoho burzovního prezidenta již z roku 1908. Píše v něm, že mu předpověď Adamsové moc pomohla a žádá o další na míru vypracovanou věštbu na několik měsíců dopředu.
Jelikož se v její kanceláři potkávali bankéři a investoři s prezidenty burz, bylo jasné, že Evangeline bude hrát důležitou roli v turbulentních událostech roku 1929. Koncem 20. let se všeobecně věřilo, že akciový trh bude dál vytrvale růst. Málokdo viděl snižující se produkci oceli, zpomalené stavitelství nebo nárůst burzovních spekulací. Málokdo z odborníků poukazoval na vzniklé nadhodnocení akcií na trhu. Málokdo tušil, jak daleko to může dojit. Přesto na jaře roku 1929 nervozita investorů rostla.
Adamsová v té době vydávala bulletin, který měl přes sto tisíc odběratelů. Mnoho z nich byli velcí burzovní hráči. V jednom z jeho jarních vydání klidnila pesimismus jejich čtenářů. Její tip na léto zněl: „Nakupujte“. A investoři nakupovali. Adamsová a její důvěřiví čtenáři tím nevědomky přifoukávali narůstající bublinu nadhodnocených akcií.
Válka a smrt
Mnozí z důvěřivých si neváhali na nákup akcií brát úvěry. Jak to celé nakonec dopadlo, dnes už víme. Několik černých dní na konci října 1929 stačilo k tomu, aby se z dosud drahocenných akcií staly bezcenné kusy papíru. A z prosperující Ameriky země na pokraji bankrotu.
Evangeline Adamsová však na svou práci nezanevřela. A nezanevřeli na ni ani její věrní zákazníci a čtenáři. Dál věštila a psala knihy o astrologii. Předpovídala nejen osobní osudy svým klientům, ale také celospolečenské události. Údajně předvídala třeba i zapojení USA do 2. sv. války roku 1942.
Na podzim 1932 měla naplánovano více jak měsíční turné se sérií nočních čtení. Své plány však musela na poslední chvíli zrušit. Důvod byl prostý. Předpověděla svou vlastní smrt. Nezmýlila se. Evangeline Adams zemřela 10. listopadu toho roku.
Odešla průkopnice, která doslova zažehla vlnu žen-astroložek. Dáma, která zbavila alespoň na chvíli svou profesi nálepky šarlatánství. Dáma, která neúnavně bojovala proti všem předsudkům. Dáma, která se znala snad se všemi nejmocnějšími muži své doby a přesto zůstala skromná.
Tak jako ta mladá slečna, která žadonila kdysi o nocleh v hotelu.
Zdroje:
The Dignity of an Exact Science: Evangeline Adams, Astrology, and the Professions of the Probable, 1890-1940, Senior Thesis, History of Science, Nick Levine, (Supervisor: Joanna Radin), April 2014
https://hshm.yale.edu/sites/default/files/files/2014-levine.pdf
https://www.hobokengirl.com/evangeline-adams-american-astrology-jersey-city/
https://www.investopedia.com/articles/basics/04/100804.asp
