Článek
Garrett Morgan se narodil roku 1877 v osadě s honosným názvem Paris v americkém Kentucky. Jeho dětství ale bylo všechno jiné, jen ne honosné. Dítě z otrocké rodiny to nemělo v životě snadné. Už jako kluk musel malý Garrett tvrdě dřít na farmě se svými rodiči a na chození do školy mu mnoho času nezbývalo. Ve čtrnácti letech přestal do lavic docházet úplně. V ten okamžik si zřejmě uvědomil, jaká budoucnost ho čeká, a rozhodl se jí vzepřít.
Utekl od rodiny a usadil v Cincinnati. Zdaleka ještě nebyl dospělý. Protloukal se, jak se dalo. Pracoval jako opravář nebo nájemní údržbář. A ze svého dětství si s sebou nesl jednu cennou lekci. Z ušetřených peněz si vzápětí začal platit soukromého učitele.
Maska proti kouři a odvážná Češka
Jeho prvním skutečným zaměstnáním byla práce opraváře šicích strojů. Ještě mu nebylo ani dvacet let a začal se projevovat jeho vynalézavý duch. Při nekonečných a stále se opakujících opravách přemýšlel, jak by mohl poruchové stroje zdokonalit. Netrvalo dlouho a na světě byl první patent. Napínák řemenu šicího stroje. Ten umožňoval jeho spolehlivější provoz, a tím zredukoval prostoje při práci. V následujících letech přišel Morgan ještě s několika patenty. Jeho zlepšováky šicích strojů měly takový úspěch, že si roku 1907 dokonce mohl v Clevelandu založit vlastní firmu zaměřenou na jejich opravy. Zanedlouho následovaly další úspěchy. Když začal provozovat textilku, jeho zaměstnankyně si stěžovaly, že se některé jemné materiály při šití pálí. Morgan začal experimentovat s mazivem na jehly. S tím sice neuspěl, zato mimoděk vynalezl přípravek pro narovnání vlasů. A tak dále rozšiřoval svou produkci. Na co sáhl, to se mu dařilo.
Mladý Garrett Morgan zhruba v době, kdy se seznámil s Mary.
V osobním životě to tak veselé nebylo. První manželství Morganovi nevyšlo. Oženil se v devatenácti a už po dvou letech se mladý pár rozvedl. Větší štěstí na něj čekalo až o dekádu později. V tu dobu se jeho byznysu nevedlo dvakrát dobře. Přicházel sice s dalšími geniálními nápady a zlepšováky. Ale odbyt vázl. Bylo to hlavně proto, že mnoho obchodních partnerů odrazovala barva jeho kůže. Právě v tu dobu se třicetiletý mladý podnikatel zakoukal do české imigrantky Marie (Mary) Haškové. Mladá žena zažívala v nové domovině krušné časy. A možná právě to je sblížilo. Marie jako cizinka moc dobře znala a chápala útrapy, kterými Morgan procházel. Dokázala proto přijmout veškerá úskalí, kterým tehdy museli afroameričané čelit. Ba co víc, brzo se stala manželovi oporou. Byla jeho sekretářkou, manažerkou a tiskovou mluvčí v jedné osobě. Kdykoliv se objevil jen náznak problému kvůli barvě kůže jejího manžela, byla tam Marie, aby každý svár rychle zchladila. A mezi tím vším ještě stihla hlasitě propagovat jeho vynálezy.
To už Morgana nebavilo zdokonalovat patenty jiných vynálezců. Naplno se vrhl na vlastní projekty. Jenže tady stále byla firma na opravu šicích strojů, textilka a fabrika na vlasové produkty. Před první světovou válkou už měly podniky několik desítek zaměstnanců. A tak - zatímco on vynalézal - Marie vedla rodinný byznys.
Roku 1912 došlo v Clevelandu k velké katastrofě. Při rozsáhlém požáru textilky zemřelo více než sto lidí. Velkou většinu z obětí tvořily mladé dělnice, které byly - podobně jako Mary - imigrantkami ze střední nebo východní Evropy. Událost zasáhla Morgana o to silněji. Rozhodl se, že upře své snažení právě na bezpečnost dělníků. Ještě téhož roku si nechal patentovat ochrannou protikouřovou masku. Při jejím navrhování si všiml, že jedovaté plyny se drží výše nad zemí. Součástí masky proto byla dlouhá hadice, na jejímž konci byla houba nasáklá vodou. Hadice nasávala u země čistší vzduch a skrz houbu jej dále filtrovala a ochlazovala.
Hrdina v pyžamu
Maska fungovala výborně. Jen bylo třeba ji prodat. A to byl Morganův obvyklý problém. Poučen z rasových předsudků si pro propagaci tentokrát najal bílého asistenta. Ten masku zájemcům popisoval, zatímco Morgan stál za ním a demonstroval funkčnost svého vynálezu. Masku měl přitom stále nasazenou, aby nikdo nepoznal, že je černý. Byl natolik odhodlán prokázat její užitečnost, že se jednou dokonce nechal na několik hodin zavřít do velké bedny plné kouře.
Zanedlouho však dostal příležitost svůj nový patent ukázat v praxi. A jednalo se doslova o křest ohněm. Roku 1916 budovali dělníci v Clevelandu tunel pod Erijským jezerem. Jedné noci narazili na skrytou plynovou kapsu. Došlo k výbuchu a několik dělníků zůstalo uvězněno pod zemí. Tři záchranné týmy se ponořily do kouřící temnoty, aby je vytáhly ven. Ale z tunelu dlouho nikdo nevycházel. Ani dělníci, ani záchranáři. Situace se zdála bezvýchodná.
Nákres patentu protikouřové masky Garretta Morgana, rok 1912.
V tom si jeden z policistů vzpomněl na Morgana a jeho protikouřovou masku. Okamžitě pro něj dali poslat. Vzbudili ho uprostřed noci. Morgan stačil jen rozespalý zavolat na svého bratra, aby šel s ním. Za pár okamžiků už stáli u vstupu do tunelu. V podpaží čtyři masky a na sobě jen kalhoty od pyžama. Na víc nebyl čas. Zbylí záchranáři, kteří byli svědky toho, kterak jejich kamarádi vešli do temné díry a už se nevynořili, odmítali takové riziko podstoupit. S maskou nebo bez. Nezbývalo nic jiného. Morgan musel otestovat svůj vynález sám.
Společně s bratrem si nasadili masky a vydali se na riskantní záchranu. Za pár minut už vytahovali z kouře první raněné dělníky a omámené zdravotníky. Té noci zachránili nejen mnoho životů, ale i Morganovu kariéru. Veřejnost se o jeho činu dozvěděla hned následující den. O masku najednou projevily zájem hasičské a záchranářské sbory z celého státu. Vynález byl populární. Ale vynálezce nikoliv. Zatímco záchranáři a dělníci byli odškodněni a dostali medaile a vyznamenání, o Morganovi se nezmínili v novinách ani jediným slovem. Protože byl černý. Mary zuřila. Ale její manžel si z toho příliš nedělal. Na podobný přístup byl zvyklý.
Válečná zakázka a signální totem
O masku projevila zájem i armáda. Spojené státy vstoupily do války a Morganově firmě přistála na stole poptávka po několika tisících maskách pro vojáky. Jeho podnikání se dařilo. V továrně a v krejčovském závodě pracovalo přes třicet dělníků. Další byli zaměstnáni ve fabrice na vlasové produkty. Z Morgana se stal bohatý muž. Měl velký dům, rodinu, auto.
A právě projížďky ve vozidle po clevelandských ulicích mu daly další impulz k vynalézání. Tehdy ještě automobily sdílely silnice s koňmi a koňskými povozy. Jednoho dne byl Morgan svědkem nepěkné kolize mezi autem a právě jedním z povozů. Začal uvažovat. Automobilů jezdilo po ulicích měst čím dál více a krom pár strážníků nikdo neřídil jejich provoz. Bylo jen otázkou času, než bude bouraček přibývat. Jediným řešením bylo signalizační zařízení řídící dopravu. Morgan se ihned pustil do jeho navrhování.
V té době už několik velmi prostých předchůdců semaforu existovalo. Jejich přínos bezpečnosti byl však chabý. Byly to ručně ovládané ukazatele, které měly jen dvě polohy. Jednu pro jízdu a druhou pro zastavení. Mezi těmito dvěma polohami tak nebyl žádný interval, který by řidičům dal dostatek času, aby se připravili na rozjetí, nebo naopak zastavení. Na rušných křižovatkách tak i po instalaci těchto pra-semaforů docházelo k nehodám.
Starý typ „semaforu“ rozšířený před Morganovým vynálezem. Všimněte si, že má jen povely „stop“ a „go“. Rok 1923, Filadelfie.
Morganovo zařízení ve formě jakéhosi pohyblivého totemu ve tvaru písmene T mělo navíc polohu, která zastavovala dopravu ve všech směrech. Ta plnila stejnou funkci, jakou má dnes oranžová barva na moderních semaforech. Nenápadný detail znamenal revoluci v dopravě. Motoristé najednou měli dost času připravit se na změnu signalizace a už se nemohlo stát, že by do křižovatky vjela v jednu chvíli auta z více směrů. Na nový vynález byl spoleh. Vznikl první signalizační systém, který se rozšířil po celých státech.
Morgan dostal za prodej práv na svůj patent tehdy astronomických 40 tisíc dolarů a jeho pohyblivé totemy stály vzápětí na všech větších křižovatkách. A vydržely tam až do příchodu světelných semaforů.
Slepý aktivista
Vydělané peníze pomohly rodině překonat hospodářskou krizi. Jako bohatý podnikatel a vlivný člověk se Morgan mohl zaměřit na to, co ho trápilo nejvíce. Na společenské problémy. Společně s Mary tak začali vydávat „černošské“ noviny, které se nebály správně pojmenovat obtíže rasového soužití a diskriminaci a rasismus. K tomu zakoupili za městem rozsáhlé pozemky, na nichž založili soukromý klub. Ten jako jeden z mála přijímal i „barevné“. V rozsáhlých prostorách bývalého ranče začali pořádat setkání, při nichž se snažili přesvědčit zástupce městské rady, podnikatele a jiné vlivné lidi ke změnám ve společnosti. Tou hlavní mělo být zrovnoprávnění černochů a konec rasové diskriminace jako takové. A byla to právě Mary, kterou bylo při oněch setkáních nejvíce slyšet.
Dál stála pevně po boku svého manžela, a to i ve chvílích nejtěžších. Počátkem čtyřicátých let prodělal Morgan zelený zákal, začaly ho trápit další zdravotní obtíže a zanedlouho natrvalo oslepl. To ho ale neodradilo od práce. Dále dohlížel na rodinné podnikání a stále se snažil vynalézat. A Mary se o něj vzorně starala. Až do konce jeho dnů.
Garrett Morgan zemřel v roce 1963 ve věku 87 let.
Ocenění své práce a zásluh, které měl na záchraně tisíců životů díky svým vynálezům, se Morganovi dostalo až těsně před smrtí. Vláda Spojených států sice veřejně, avšak nenápadně, ocenila jeho přínos k bezpečnosti v dopravě.
Definitivního zadostiučinění se ale už nedožil. Až dlouho po jeho smrti se mu dostalo zasloužených poct. Jedna škola v Harlemu dodnes nese jeho jméno. Stejně jako několik programů na podporu vzdělání. Samotné město Cleveland se rozhodlo uctít jeho památku poněkud zvláštním způsobem. Pojmenovalo po něm největší čističku vody ve městě. A nakonec proč ne. Garrett A. Morgan Water Treatment Plant se totiž nachází nedaleko od míst, kde před více než sto lety dva bratři v pyžamu zachránili svým hrdinstvím a důvtipem mnoho lidských životů.
Zdroje:
Garrett Morgan, The Black Inventor On-Line Museum
https://www.black-inventor.com/garrett-morgan
http://www.sciencemuseum.org/uk/onlinestuff/stories/garrett_morgan.aspx
https://www.scientificamerican.com/article/black-inventor-garrett-morgan-saved-countless-lives-with-gas-mask-and-improved-traffic-lights/
https://papersowl.com/examples/the-remarkable-partnership-of-garrett-morgan-and-mary-hasek/
https://lemelson.mit.edu/resources/garrett-morgan
https://highways.dot.gov/public-roads/summer-2024
