Článek
Dohnala jej bouřka, nebo dluhy?
Lawrence Bader byl typickým produktem americké střední třídy padesátých let. Pracoval jako prodejce nádobí a jiného kuchyňského vybavení, se kterým objížděl zákazníky a veletrhy. Měl ženu a tři děti. Chtěl zbohatnout a zajistit rodinu. Cestou za tímto chvályhodným cílem si však nepočínal zrovna ostýchavě. Brzo se zadlužil a navíc taky jaksi pozapomněl na placení daní. Výsledkem bylo, že si na Badera brzo začal brousit zuby berňák. A možná nejen ten. Larryho dluhy činily tehdy ne zrovna zanedbatelných 20 tisíc dolarů.
Byl bonvivánem. Rád byl středem pozornosti a pusa mu často jela na vyšší obrátky, než by bylo zdrávo. Rád také sportoval, stal se dokonce mezistátním přeborníkem v lukostřelbě. A když už měl všeho kolem dost, vyrazil na ryby. V přípravě výprav s pruty a návnadami mu nebránila ani jeho tíživá finanční situace. Podobně tomu bylo i 15. května 1957. Tradičně si na večer zapůjčil v Rocky River loď a odrazil z mola na hladinu majestátního jezera Erie. Těšil se na klid na vodě a přemítal nad tím, jak mu asi budou ryby s příchodem noci více brát. Neodradila jej ani výstraha o přicházející bouřce. Večer bylo jasno. Ale vítr měl brzy přinést zcela jiné počasí.
V noci jezero skutečně zasáhla ničivá bouře. Dalšího dne z rána byla Larryho loď nalezena vyvržená na skalisku. On uvnitř nebyl. Zmizel. Podle vyjádření tamní pobřežní stráže nemohl muž přes palubu řádění živlu té noci přežít. Záchranáři a příbuzní se smiřovali s nejhorším. Jediný Lawrence Cotleur, muž, který Baderovi večer předtím půjčil loď, si všiml zajímavé věci. Na lodi byla odpojená přípojka plynu.
Život na stožáru a návrat jednookého strýčka
O čtyři dny později, 20. května, vstupuje do baru Roundtable v tisíc kilometrů vzdálené Omaze neznámý cizinec. Je elegantně oblečen a v dobrém rozmaru. Nikdo ze štamgastů ho nezná. Sedne si přímo před barmanku a uvolněně s ní začne flirtovat. Všem se představuje jako John „Fritz“ Johnson. Záhadný neznámý se ve městě rychle zabydlí a zakrátko je spatřen, kterak se po ulicích prohání starým pohřebním vozem, který si přestavěl na pojízdnou kavárnu. Brzo má přidat i další kousky.
Když stráví měsíc na stožáru, aby vybral peníze na léčbu obrny, stává se definitivně místní celebritou. Vystupuje v rádiu, moderuje zpravodajství v lokální televizi, lidé ho poznávají na ulici. Ožení se s bývalou modelkou a začne objevovat své skryté vlohy. Když ho přepadne chronická bolest zad, rozhodne se s ní bojovat pohybem. Konkrétně střelbou z luku. Po pouhém měsíci tréninku se stává mistrem Nebrasky. Je to právě lukostřelba, která má vnést do celé věci jasno.
Na počátku šedesátých let najdou Johnsonovi v hlavě nádor. Při operaci dokonce přichází o oko. O jeho nově nabytou zálibu ho to ale nepřipraví. Počátkem roku 1965 se v Ohiu koná sportovní exhibice a jedna společnost z Nebrasky vyrábějící náčiní pro lukostřelbu se rozhodne, že právě on bude ideálním propagátorem jejich značky. Je 2. února 1965 a Suzanne Peikaové zvoní doma telefon. Je to rodinný přítel. Volá jí z Chicaga. Prý má okamžitě přijet. Právě je totiž svědkem toho, jak její sedm let mrtvý strýc učí na místní show děti střílet z luku.
I přes pásku přes oko a knír ho po příjezdu bezpečně poznává. Je to on.
„Promiňte, ale nejste náhodou můj strýc Larry Bader, který před lety zmizel?“ oslovuje ho opatrně.
Johnson se jí vysmívá a vše rezolutně popírá. Nepomůže ani pozdější příjezd dvou Baderových bratrů. Fritz Johnson tvrdí, že je nikdy neviděl. Vše rozřeší až porovnání otisků prstů. Když se vedle sebe postaví Johnsonovy otisky s těmi, které se nachází v záznamech námořnictva z časů Baderovy služby za války, jsou totožné. Je jasné, že Lawrence Bader rovná se Fritz Johnson.
Jediným, kdo tuto informaci nepřijme, je samotný Johnson.
Nebohé manželky a smrt jako řešení
Nikdy si nepřizná, že by mohl být někým jiným.
Podle psychiatrického vyšetření přitom neměl Fritz Johnson žádné skutečné vzpomínky na svou minulost. Jeho mysl si prázdná léta jednoduše „vyplnila“ uměle vytvořenými událostmi a osobami. Fritzovi přátelé později tvrdili, že měl od té doby o své identitě přesto pochybnosti.
Navíc se rozpoutala celá smršť dalších následků. Jelikož byl Bader v roce 1961 prohlášen soudem za mrtvého, byla jeho bývalé ženě vyplacena nemalá pojistka a měsíčně pobírala vdovský příspěvek. Tady je vhodné poznamenat, že právě toto pojištění bylo jednou z mála plateb, na které neměl Bader nedoplatky. Pojišťovna samozřejmě chtěla peníze zpět.
A pokračovalo to ještě dál. Jeho „nové“ manželství bylo podle zákona anulováno, neboť právo státu Nebraska nepřipouští mnohoženství. A naopak jeho „staré“ manželství bylo obnoveno, což byl problém zejména pro jeho, teď už vlastně nikoliv, vdovu. Ta se totiž právě znovu zasnoubila; jako katolička se ale s Baderem rozvést nemohla.
Nakonec se vše „vyřešilo“ o pouhý rok později. Rakovina se vrátila a Fritz Johnson (ano, i Larry Bader) jí tentokrát podlehl. Bylo mu 39 let.
Ani po letech není jasno v tom, jak to tehdy bylo. Co způsobilo Baderovu amnézii? Bylo to zranění v oné bouři nebo snad rostoucí nádor v hlavě? Anebo to byla vše jen habaďůra na věřitele a možná - bůhví - i na manželku?
Případy takto dlouhé amnézie v kombinaci s nabytím nové identity jsou velmi vzácné, ale stávají se. Navíc, pokud by někdo chtěl zmizet před svými dluhy, asi by těžko vystupoval v televizi nebo jezdil po městě s pohřebákem přestavěným na La Maison Sauvage. Avšak - opravdu byste při ztroskotání mysleli na odpojení přípojky plynu?
Zdroje:
https://uselessinformation.org/larry-bader-dead-ringers/
https://www.upi.com/Archives/1965/02/10/The-Strange-Case-of-John-Fritz-Johnson/3111570208794/
https://www.andthentheyweregone.com/blog/the-mysterious-double-life-of-lawrence-bader-from-boating-accident-to-omaha-tv-producer
