Článek
Spolu s Donaldem Trumpem zvítězila rétorika, že za všechno zlo v USA mohou mexičtí narkotrafikanti nebo migranti z Latinské Ameriky. Hodně se v tomto smyslu mluví třeba o opioidové krizi, jíž vévodí fentanyl dovážený z Mexika.
Jenže se už tak nějak zapomíná, že si za ni Američané (jak říkáme, nepřesně, jednotně obyvatelům Spojených států amerických, ačkoli Amerika se táhne od Aljašky po Patagonii) mohou sami se svým způsobem života a taky tamním zdravotnickým systémem.
Kdo je tady zločinec?
„Sedmdesát procent ilegálních zbraní zabavených zločincům v Mexiku pochází z vaší země, tyhle zbraně jsme nevyrobili my, syntetické drogy nekonzumujeme my, mrtvé, zabité zločinci kvůli poptávce po drogách z vaší země, ty bohužel dodáváme my,“ opřela se novopečená mexická prezidentka Claudia Scheinbaum na své úterní tiskové konferenci do zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa.
Ten se totiž večer předtím na sociálních sítích rozohnil a vzkázal Mexiku a Kanadě, že uvalí 25procentní cla na jejich zboží dovážené do Spojených států, dokud budou do jeho země proudit ilegální migranti a syntetické drogy jako fentanyl.
„Jak všichni ví, tisíce lidí proudí přes Mexiko a Kanadu, přinášejí zločin a drogy v množství, které tu nikdy nebylo. (…) 20. ledna jako první ze svých nařízení podepíšu nezbytné dokumenty k zavedení 25% sazby na všechny produkty přicházející do Spojených států. Tahle sazba bude platit, dokud drogy, speciálně fentanyl, a všichni ilegální vetřelci přestanou vnikat do naší země,“ napsal Trump.
Jenže nemá tak úplně pravdu. Ano, fentanyl, syntetický opioid, který kosí Američany už několik let v řádu stovek denně, se kompletuje v Mexiku. Místní kartely, jmenovitě hlavně kartel Sinaloa a CJNG, zpracovávají prekurzory potřebné k jeho výrobě. Jsou dovezené z Číny. Hotovou drogu pak do Spojených států pašují v nemalé míře zejména jejich vlastní občané. Na to upozornily dokonce oficiální zprávy úřadů Spojených států amerických, například United States Sentencing Commission uveřejnila zprávu, podle které v roce 2021 bylo více než 86 procent zadržených pašeráků fentanylu občany USA.
Lovci uprchlých Gringos v Mexiku
Dalším důležitým hlediskem je, že konzumenty jsou právě američtí občané. Zviklaní tamní dekadentní zdravotnickou lobby, jejíž byznysovou strategií je ládovat do lidí tolik jedů (léků), že budou dál a dál kupovat, jak kapitalistický řád káže.
To, že tihle lidé najednou bez svojí dávky tlumičů nebudou schopni v běžném životě fungovat, třebaže s nimi začínali jen kvůli naprosto banálnímu zranění, je jim jedno. Lékaři za své hojné předepisování stohů receptů dostanou od silné farmaceutické lobby krásné dary a pozvánky na lukrativní konference v exotických resortech. Že za nimi zůstávají ulice plné feťáků, už nikoho nezajímá. Těmhle chudákům už pak stačí nabídnout fentanyl, látku, která je mnohonásobně silnější než takový heroin. A taky mnohonásobně smrtelnější. Vítejte v pekle.
Tahle pravda ovšem Trumpovi nevoní. A tak raději pojede báchorku o těch zlých Mexičanech, kteří do jeho země svobody a lásky přivedli zlo. Nějaké patrně ano. Ale taky by se bez nich americká ekonomika neobešla. Vždyť jen v takovém Los Angeles tvoří hispánci či Latinos 50 procent obyvatel. Jejich role ve formování státu je nezpochybnitelná, stejně třeba jako jejich nasazení v konfliktech vedených USA.
Ale pojďme se ještě na chvíli podívat na fakta, kterým mainstreamová média nevěnují tolik pozornosti. Jako třeba, že i v Mexiku se nacházejí „gringos“, jak se tady v Mexiku říká bílým Američanům, kteří si tak úplně netykají se zákonem. Mexický investigativní novinář Luis Chaparro na svém blogu Saga třeba nedávno popsal, jak funguje speciální mexická jednotka přezdívaná Cazagrinngos, Lovci Gringos, jež se specializuje na dopadení amerických zločinců, skrývající se právě v Mexiku.
A takhle to je se vším. Ano, do USA proudí přes Mexiko tisíce migrantů a ne všichni tam budou sekat latinu, ale to ani tamní většinové obyvatelstvo. To si zase rádo ujíždí ve velkém na kontrabandu z Mexika, stejně jako využívají laciných služeb těchto migrantů z jihu. Oba dva národy fungují takto de facto v symbióze, více či méně regulované a tolerované tajnými složkami z obou stran, které někdy spolupracují víc, někdy míň.
Problém drog, ať už jde o jejich výrobu, pašování nebo konzumaci, trápí obě strany, ale zároveň se jedná o tmelivo v mnohem komplikovanější síti diplomatických či bezpečnostních vztahů. Výkřiky Trumpa, stejně jako asertivní odpověď prezidentky Mexika, jsou samozřejmě součástí politické hry. A proto bychom neměli naskakovat na rádoby senzační tvrzení. Stejně jako bychom si měli jednou pro vždy sejmout z očí klapky, které říkají, že USA jsou dokonalým světem, k němuž bychom my z východní Evropy měly vzhlížet. Tak jak se nám to snaží nabulíkovat nejen Trump. Nejsou. Už dlouho ne.
