Jsem náměstek na zdravotnictví. Jasně že dělám zahraniční politiku

Ruský ministr kvůli mně odešel z jednání

Loni v červnu jsem jel do Budapešti na Ministerskou konferenci WHO o zdraví a životním prostředí. Čelíme totiž trojité krizi: změna klimatu, ztráta biodiverzity a znečištění životního prostředí. Její následky si ročně vyžádají předčasná úmrtí 1.4 mil obyvatel evropského regionu. Českou delegaci, kterou jsem vedl, tvořilo MZd a MŽP. To bylo poměrně unikátní, za ostatní státy to bylo spíš jedno, nebo druhé.

ČR měla prominentní postavení, protože předchozí konference byla v roce 2017 v Ostravě, neodmyslitelně spjaté s hornictvím a s ním spojenými environmentálními riziky pro zdraví. Vzal jsem s sebou i uhlí jako symbol a ve svém projevu mluvil o změnách v energetice s ohledem na možnosti lidí a států. Znečistění ovzduší je jedním z nejpalčivějších témat pro evropský region (více než půl milionu úmrtí). Přijali jsme tzv. Budapešťskou deklaraci, která ukazuje, jak trojitou krizi zvládat.

Na konferenci přijela i ruská delegace, vč. ministra. To všechny překvapilo, protože kvůli sankcím za napadení Ukrajiny by se do Evropy vůbec neměli ruští ministři dostat. Na akce WHO a podobné jsou ale nějaké výjimky a taky prostě známe Maďarsko. Bylo to zajímavé, můj tým mě hnedka začal brífovat co a jak, pozor na společné fotky a musíme zvážit, jestli jít na společný oběd hlav delegací atp.

No, řekl jsem si, že když už jsme oba tady, tak ať ruský ministr ví, co si o něm myslím. Po telefonu jsem to vyladil se šéfem panem profesorem Válkem, volal jsem i do Černínu a ladili jsme, čeho se držet. Ve svém úvodním projevu, který jsem (díky té Ostravě) jako jediný měl, jsem se odchýlil od protokolu a řekl, že bez míru není zdraví a dokud na Ukrajině vybuchují přehrady, jsou zabíjeni lidé a likvidována zvířata, nemůžeme se v nimi bavit. Když jsem domluvil, ruská delegace už v sále nebyla.

Do Prahy jsem pozval belgickou ministryni

V březnu jsem vedl českou delegaci MZd a MZV na Summitu ministrů zdravotnictví Evropské Unie a Africké Unie, který pořádalo belgické předsednictví EU. Obsah a závěry vydají na samostatný článek. EU je jedním z největších donorů v Africe, ale politický vliv tam mají spíše Čína nebo Rusko, přestože dobrá partnerství s africkými státy jsou pro EU zásadní v řešení migrace nebo boji proti terorismu. Ve zdravotnictví je to podobné, nikdy zdraví Evropy nesouviselo tolik se zdravím zbytku světa, jako je tomu dneska. Tomu se věnovalo několik plenárních i menších pracovních jednání včetně obědu s francouzskou ministryní v úzkém kruhu. Kromě nich jsem měl i další úkoly.

Z MZV před odjezdem dostanete úkolníček, kde stojí něco jako „pozvat belgickou ministryni Caroline Gennez na Rozvojový den, který pořádá MZV o měsíc později.“ Tak najdete vhodnou chvilku o pauze na small talk, baví se s vámi, protože máte odznak šéfa delegace, tak jste nejspíš relevantní. Máte pár minut, je na ni fronta, rychle se představit, zmínit něco společného, převést řeč na plánovanou akci, zopakovat pozvání. MZV to dotáhne formálně. Nepřijela, ale byla aspoň digitálně. 😊

Dále musím najít etiopskou delegaci a probrat s nimi zapojení naší rozvojové spolupráce. Etiopie je jedna z cílových zemí. Jenže delegace nikde. Nevadí, úkolujeme naší laison officerku (místní doprovod delegace, který hlídá, abych se neztratil) a hele, Etiopie tu má velvyslance při EU. To je paráda, vše vyřídíme a úkol odškrtáváme.

Je to taky prostor prezentovat ČR a sebe samého, na podobných akcích po čase potkáváte stále stejné lidi. Proto rozdáváte vizitky a eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakides dostala taky hostýnské oplatky.

Kromě velkých summitů jsou i menší expertní setkání. Na jednom jsem taky byl, sice jsem náměstek, ale téma integrace péče, kterému se věnuji, mám zmáknuté, takže jsem chtěl mluvit přímo s experty z ostatních států. V Lovani jsme na workshopu řešili různé modely toho „zdravotně-sociálního pomezí,“ všude řeší trochu podobné věci. Ale o tom příště.

Být náměstkem na MZd je pro mě obrovskou ctí a snažím se, abych si každou korunu od daňových poplatníků zasloužil. Moje zkušenosti z korporátu i veřejné sféry mi zajišťují docela zajímavý skillset, který budu rád využívat dál – ať už v Evropském parlamentu, kam kandiduji, nebo v jiné veřejné službě.

Autor je náměstek ministra zdravotnictví za KDU-ČSL a kandidát č. 15 do Evropského parlamentu za SPOLU.