Hlavní obsah
Finance

„Lítačka“ na Prahu je nedůstojně laciná. Dotuje ji i „venkov“?

Foto: Václav Procházka

tramvaj směřující k Národnímu divadlu

Cena roční „lítačky“, umožňující neomezené cestování MHD i většinou vlaků po Praze, se naposledy měnila před deseti lety. Tehdy se snížila ze 4750 na 3650 Kč…

Článek

Anketa

Mělo by se podle Vás zdražovat jízdné v PID?
Ano, v Praze i ve Středočeském kraji
0 %
Ano, ale jen v Praze
0 %
Ano, ale jen lítačka v Praze
50 %
Ano, ale jen v kraji
50 %
Ne
0 %
Celkem hlasovali 2 čtenáři.

Pražská MHD patří k nejlepším na světě, navzdory mínění některých lidí (hlavně těch, kdo ji nepoužívají a ani v Praze se nehnou bez automobilu). V posledních letech došlo hlavně k nebývalému rozvoji nočních autobusů, kterými už se dá dostat skoro do každé osady na území hlavního města. Přibylo vlakových a tramvajových spojů, vyhrazených pruhů pro autobusy, praktickým vylepšením jsou i přívozy. Přepravní výkony výrazně stoupají (i když… při své zatím jediné cestě tramvají na novou konečnou stanici „Slivenec“ jsem byl jediný cestující. Prý prodloužení tratě „urychlil“ blízký supermarket…). Ale rostou přiměřeně nákladům (a inflaci) i tržby z jízdného?

Sotva. Většina cestujících totiž používá „lítačky“, které byly před 10 lety zlevněny na základní cenu odpovídající 10 Kč/den (navíc s velkými slevami už od věku 60 let). V případě, že člověk opravdu jezdí denně (a ne jen velmi krátké cesty), je dnes již tato cena opravdu směšně, nedůstojně a podbízivě nízká. Kdo jezdí méně často, už to tak vnímat nemusí, a jistě by pomohla větší nabídka možností mezi poměrně drahými jednotlivými (či krátkodobými) a dlouhodobými jízdenkami. Nemohu ovšem souhlasit s tím, že zdražení by vedlo k přesunu cestujících do automobilů. Je-li někdo ochoten si denně platit i parkování v cíli cesty ve vnitřním městě, tak už mu bude jedno, jestli MHD vyjde čtyřikrát levněji, nebo pětkrát. Naopak pravděpodobně nemalý počet těchto lidí jezdí automobilem proto, aby ukázali, že na to mají…

Stagnace cen se však netýkala vnějších pásem Pražské integrované dopravy (PID), která už pokrývají celý Středočeský kraj a někde dokonce zasahují i do krajů sousedních. I tam se zlepšila nabídka autobusových spojů (dříve často poněkud absurdně omezená tím, že si některé okresy hrály na svém písečku) a někde i vlakových spojů na Prahu (vlaky v jiných směrech však výjimečně, často se děje spíš opak). Jízdné však, na rozdíl od Prahy, zdaleka není laciné. Přitom na „venkově“ nebývají takové problémy s parkováním, což upozaďuje jednu z hlavních nevýhod automobilu.

Roční kupón jen na jedno vnější pásmo PID (z Prahy stačí např. do Říčan, Hostivic, Roztok nebo Úval) stojí 3740 Kč, tedy více než celá Praha! Relativně levnější jsou 2 vnější pásma (z Prahy např. Brandýs, Davle, Mnichovice, ale ještě žádné okresní město) – 5735 Kč, pak ceny stoupají opět strmě až po 6 pásem (16835 Kč, tedy 4,6 násobek celé Prahy! Navíc i kupón na celou Prahu si dojíždějící obvykle kupují, potřebují-li jezdit až do centra nebo používat MHD; případně musí mít pro dojezd do vnějších stanic v Praze aspoň pásmo 0). Výhodou kupónu na 6 vnějších pásem je, že jej lze používat i pro všechna pásma vzdálenější a cestovat tak např. až do Turnova. Kdyby cestující dokázal tyto možnosti denně využívat, bylo by to vlastně také velmi levné. Ale kolik takových lidí je?

Většina integrovaných dopravních systémů nemá vnější pásma kruhová přes celý kraj, ale menší zóny/sektory. Ty zákonitě mohou být levnější. Proč se dosud vedení PID (a také zastupitelstvo Středočeského kraje) chová, jako kdyby ho to nenapadlo? Rozdělení „prstenců“ na menší tarifní jednotky by umožnilo spravedlivější ceny (a také potlačilo choutky na projížďky do různých koutů kraje z dlouhé chvíle – i to se zdaleka neděje tolik jako v Praze…).

Poměr cen mezi Prahou a „venkovem“ je zkrátka naprosto neadekvátní. Často zaznívá argument, že je to věc Prahy, chce-li MHD tak štědře dotovat. Ale opravdu ji dotuje jen Praha? Nepřispívá náhodou na laciné pražské „lítačky“ i kraj, resp. lidé dojíždějící z kraje, kteří často kupují kupóny nejen na vnější pásma, ale i na Prahu (které přitom obvykle využijí mnohem méně než obyvatelé Prahy), nebo (mnohem častěji než Pražané) jezdí na poměrně drahé jednotlivé jízdenky? Těžko to mže někdo vyvrátit (u kupónů může mít PID statistiku bydliště jejich majitelů, ale ne u jednotlivých jízdenek). Možná sice dojíždějící z „venkova“ najede více kilometrů, ale musí si vybrat z mnohem omezenější nabídky spojů, a dálkové vlaky (které objednává Ministerstvo dopravy, nikoliv Praha) by jezdily i bez PID. A za ty peníze, co cestující vlakem z okresního města utratí za Lítačku, by aspoň očekával, že rychlíky nebudou kapacitně ošizené (obvykle jen 4-5 vagónů, z toho pro většinu cestujících použitelné jen 2-3) s úmyslem prodat co nejvíce místenek…

V pondělí 9. května se má jednat o změnách cen jak v Praze, tak i ve Středočeském kraji. Kraj už se nechal slyšet, že plánuje zdražení jednotlivých jízdenek o 30 % (v případě odbavení mobilní aplikací „jen“ o 20 %). O konkurenceschopnosti ve srovnání s automobilem by tedy mohla být řeč pouze v případě, jede-li autem jen jeden člověk. Kde je ta podpora veřejné dopravy v zájmu úspory paliv a snižování emisí (nejen oxidu uhličitého, ale i těch skutečně škodlivých), k níž se hrdě hlásí nejen strany v Radě Hl.m. Prahy, ale i v Radě Středočeského kraje?

Dosavadní trend vede k tomu, že po Praze bude jezdit přeplněná (laciná) MHD, ale na „venkově“ budou autobusy poloprázdné a autům budou dávat přednost skoro všichni, kdo je mají. Při cestách do Prahy pak čím dál více cestujících dojede autem někam na kraj města – většina se nevejde na bezplatná parkoviště P+R, tak zaparkují na sídlišti nebo kdekoliv – a pak budou pokračovat MHD. To se do značné míry děje už teď, a jistě to není ani v zájmu Prahy.

Ano – musí se zvýšit tržby PID (zdražením laciných pražských lítaček…), nebo snížit náklady (nejlépe obojí). Prostor ke snižování nákladů i bez zhoršení služeb je podle mého názoru nedoceněn. Například mě překvapilo, že menší autobusy, které na Benešovsku před několika lety jezdily na málo vytížených trasách, z meziměstských linek opět zmizely (stále jezdí v benešovské MHD, která však – na rozdíl např. od Kladna – nespadá pod PID). Menšími autobusy, které by navíc mohly pokrýt i málo využité spoje na dalších linkách (hlavně pozdě večer), by se ušetřily nejen náklady, ale i emise. Kdysi se absence menších autobusů (tehdy v celém Československu) přičítala nepružnosti centrálně plánovaného hospodářství, později se šířily historky o lobbingu svého času největšího výrobce (Karosy) – na co se chtějí krajští radní a ROPID vymlouvat teď?

Ale třeba nás ještě překvapí…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz