Článek
V roce 2018 se najednou v médiích, a to kupodivu nejen těch bulvárních, objevila nová hvězda: teprve patnáctiletá Greta Thunbergová ze Švédska, která tehdy ještě nedokončila základní školu. Způsob, jakým na sebe upozornila, byl skutečně originální: začala organizovat „studentské stávky za klima“ (tento výraz převzala i česká média, která tím vlastně označila jako „studenty“ i žáky ZŠ). Podle svých slov tehdy již několik let špatně snášela, jak „málo“ se toho dělá pro „ochranu klimatu“, a obviňovala dospělé, že jí „kradou budoucnost“.
„Ochrana klimatu“ v současném obvyklém pojetí znamená především minimalizaci emisí skleníkových plynů, tedy hlavně oxidu uhličitého (CO2) (ten, který lidé, zvířata i další organismy uvolňují při dýchání, se zatím nepočítá). Celá věc je samozřejmě mnohem složitější. Ale co myslíte, že se stane, když někdo nabídne dospívajícím dětem rebelii „proti všem“ jako možnost ulejt se z vyučování? Tedy dvě mouchy jednou ranou! Zvlášť když se tak dělo – snad díky rodičům Grety, kteří mohli využít (zneužít) svého vlivu ve Švédsku poměrně známých umělců – bez patřičných následků. Není tak lehké dětem vykládat, že by se měly raději vzdělávat, aby si pak mohly lépe udělat (pokud možno i bez umělé inteligence) vlastní názor (bohužel to nechtějí slyšet ani někteří dospělí, celoživotní aktivisté zvláště – ti jsou schopni klidně říci, že nemají čas, protože mají „moc práce“, což může být klidně i přivazování k nějakému komínu…).
Také jsem byl teenager a samozřejmě jsem se nezřekl rebelování, ani idealistických názorů. Vlastně ještě v počátcích studia přírodních věd jsem měl názory dost podobné jako Greta (i když ani ve svobodném období kolem přelomu tisíciletí jsem neuvažoval o zneužívání akademické půdy k politickým kampaním). Tehdy ovšem úhlavním nepřítelem zelených aktivistů nebyl oxid uhličitý, ale jaderné elektrárny. Ke smůle některých našich zasloužilých Zelených (a lobbistů za tzv. obnovitelné zdroje energie vůbec) si dosud pamatuji, jaké nesmysly byli ochotni tvrdit např. v kampani proti dostavbě JE Temelín. Dnes tytéž osoby, z nichž mnoho je dosud aktivních v „ochraně klimatu“, většinou JE velkomyslně tolerují jako „nutné zlo“, nebo to aspoň předstírají; v podobném duchu se vyjádřila i Greta (i když někteří zelení dodnes útočí na obou frontách – proti CO2 i proti jádru, např. jeden známý solární lobbista, který šířil poplašné zprávy o „zatajovaných dávkách radiace“ z JE). Faktem každopádně je, že jaderná energetika je jediný skutečně účinný způsob, jak v přírodních podmínkách ČR (ale vlastně velké části Evropy) výrazně snížit emise skleníkových plynů aspoň z výroby elektřiny. Na rozdíl od nahrazování uhelných elektráren plynovými (oblíbeného u německých a později i českých politiků), které sice mají nižší emise samotného CO2, ale těžba a doprava zemního plynu jsou spojeny s velkými úniky methanu, který je jako skleníkový plyn mnohem účinnější. Kdybychom tedy před 25 lety poslechli dnešní „ochránce klimatu“, měli bychom dnes emise mnohem vyšší (mimochodem z Rakouska přicházely i návrhy předělat na plyn i JE Temelín!).
Ale zpět ke Gretě. Většina lidí s radikálně zelenými názory z nich v dospělosti vystřízlivěla. Grétka k tomu však nedostala příležitost, protože byla najednou uctívána jako prorok a její sláva šla raketově vzhůru. K tomu patřilo i velké divadlo – např. cesta do USA soukromou plachetnicí (aby se nemuselo letět letadlem). Drobná vada na kráse byla, že aby tato plavba mohla proběhnout, museli jiní lidé absolvovat dohromady šest letů přes oceán. To přiznává i např. jinak velmi „zelená“ česká Wikipedie. Ale pozor – všichni si koupili uhlíkové „odpustky“ (patrně dražší než ty spíše v symbolické výši, které aerolinky dnes nabízejí), takže je všechno v pořádku! Zbývá jen otázka, jestli by nebylo lepší, kdyby letěla a „odpustek“ si zaplatila sama Greta…
Ještě dříve nastala téměř akční scéna, z níž se však nakonec vyklubala fraška, když Greta (tehdy šestnáctiletá) ve Štrasburku seřvala vrcholné představitele Evropské unie, že pořád řeší Brexit, místo aby řešili klimatickou „katastrofu“. Protože mnoha lidem s europoslaneckým či dokonce eurokomisařským platem asi nevadí se pro hladké pokračování kariéry trochu ponížit, tak jí za to zatleskali ve stoje. Tehdy se už však už v zákulisí intenzivně připravoval Evropský Zelený úděl (Green Deal) a na to by samotná Grétka opravdu nestačila…
V roce 2020 Gretu z médií poněkud vytlačila pandemie Covidu, kdy byla i náročná poptávka po poplašných zprávách snadno uspokojena. V ČR navíc definitivně skončilo období hydrologického sucha (trvajícího s přestávkami od konce léta 2015) a zhroutila se konstrukce „největšího sucha za 500 let“, čímž upadla sláva projektu Intersucho. Ale Evropská komise situace s Covidem spíše zneužila k tichému, ale rychlému prosazování a utužování Green Dealu (místo aby se řešilo těžké postižení ekonomiky a vysoké zadlužování). A na problémy s dodavateli plynu (včetně Ruska) reaguje EU výzvami k urychlenému odchodu od domácího uhlí, zatímco úpadek průmyslu (také kvůli emisním povolenkám) mají řešit návrhy jako přesun výroby oceli (která se k nám čím dál více dováží mj. z Ruska) – do Afriky, například do Namibie…
Na Gretu navázalo ještě poněkud extrémnější hnutí „Extinction Rebellion“ (tedy „vzpoura proti vymírání“), kterému patrně připadají samotné stávky už nudné a hlavní formou činnosti se staly blokády silnic. Aktivisté se začali i přilepovat k asfaltu, někdy dokonce zkoušeli podobné věci i na letištích a jinde (neslavně skončilo např. přilepování se v automobilovém muzeu, kdy účastníci evidentně nebyli připraveni na variantu, že si jich personál nebude všímat). Zdá se však, že úřady začínají pomalu chápat, že ani „ochráncům klimatu“ není možné tolerovat všechno. Někteří se tak možná díky pokutám či náhradám škod dostali do problémů.
Greta však nedávno změnila své hlavní pole působnosti a začala se angažovat v hnutí pro Palestinu. Její tým uspořádal dvě plavby s pomocí do pásma Gazy, a nešetřil přitom silnými slovy. Když byla podruhé loď podle očekávání zadržena izraelským námořnictvem a posádka po krátké vazbě deportována do Evropy, Greta si stěžovala na „mučení“ (samozřejmě bez jakýchkoliv důkazů). Největší trapas však nastal, když její tým zveřejnil fotku izraelského civilisty zajatého jako rukojmí Hamásem, kterou vydával za důkaz utrpení Palestinců. Greta se neomluvila, naopak svou fanaticky protiizraelskou kolegyni hájila.
Opravdu nepovažuji izraelsko-palestinský konflikt za černobílý. Velký podíl viny má nepochybně i Netanjahu, který se spojil i s židovskými extrémisty, aby zůstal u moci – snad i z obavy před účinným vyšetřováním jeho korupčních kauz (možná by chtěl být premiérem do konce života). Ale když někdo provokuje a vyvolá tím očekávanou reakci, a pak ze sebe dělá oběť, tak je to typická manipulativní taktika. Ano – velmi oblíbená u profesionálních nátlakových organizací včetně těch zelených, jako je Greenpeace. To však není žádná omluva (jen vizitka „etiky“ těchto organizací). Jestliže tedy „Greta Team“ prokazatelně lže a manipuluje teď, je nějaký důvod domnívat se, že to nedělal i v době své největší slávy?
Česká Wikipedie, mnohými čtenáři považovaná za objektivní zdroj, Gretu spíše oslavuje a snaží se dehonestovat všechny, kdo si dovolili s ní výrazně nesouhlasit nebo ji dokonce kritizovat (zvlášť když projevili názor na její diagnózu). Ale „palestinským“ aktivitám Grety věnuje jen 4 % hlavního textu (počítáno podle počtu znaků). Otevřeně se přidat na radikálně protiizraelskou (a možná i islamistickou) stranu tedy vedení wikipedistů zatím přeci jen nechce, ale zpochybnit kult Grétky (a tím ohrozit i zelenou propagandu vůbec) je pro něj tabu. Což vlastně není žádné překvapení pro ty, kdo upozorňují, že klimatický systém je mnohem složitější, a jsou za to obvykle nesmyslně nálepkováni jako „popírači klimatických změn“ (i když zpravidla naopak poukazují na to, že klima se vždy měnilo a bude se měnit i v budoucnu, a není v lidských silách tomu zcela zabránit).
Jestliže se pořád ještě mladá slečna Greta skutečně zaplete s islamisty, dokonce s Hamásem, bude pro ni velmi těžké z toho vycouvat. Což vlastně není lehké nikdy, ale „neposlušné“ ženy to mají v takovémto prostředí ještě horší. Možná by měl Gretě zkusit domluvit i někdo z těch, kdo dříve budovali její kult osobnosti, spojený s nekritickým obdivem a umlčováním či dehonestací oponentů, což u dospívajícího člověka zákonitě moc nepomohlo k dostatečné sebereflexi. I když domluva od těchto lidí může být spojena s přiznáním, že nemají čisté svědomí. Najdou k tomu dostatečnou odvahu?
