Hurvínkové, Spejblové a Máničky a další. Český politický ráj to napohled?

Z parlamentní české demokracie se stává velká divadelní scéna se stálou produkcí politických hereček a herců. Repertoár je velmi bohatý. Komedie, tragédie, fraška taškařice, ale i jiné umělecké pořady obveselují nebo smutní přihlížející českou veřejnost.

Česká veřejnost má zadarmo vstupné - přihlížet nebo ignorovat herecké představitele všelijak se producírující na scénách českého parlamentarismu. Někteří občané mají zábavný požitek, a někteří vyjadřují až pocity znechucení.

Hurvínkové, Spejblové a rozverné Máničky ve všech možných politických krojích halekají, vykřikují ve zpěvných tóninách nebo v drsném vykřikování. Prskají vznosnou rétoriku, nebo jedovaté sliny, navzájem se zesměšňují, šaškují a urážejí.

Občanský divák si může vybrat ve vládní koalici a v opozičním stranictví k potěše nejen své politické Hurvínky, Spejbly, Máničky, ale i dobré a zlé Čaroděje, markentikové mágy. V českém parlamentarismu a jeho divadelní scéně se nalézá všechno co může bučet, pískat, smát se, ronit slzičky, brečet dojetím nebo otevírat huby a hubičky k pochvalným nebo tupícím výkřikům.

Občané si však mohou vybrat, co je lepší pro jejich životní pohodu. Stálé ohlušující politické oblbování exhibicemi na politické a mediální scéně nebo krásná česká příroda. Snad nehorším pocitem je, že většina stran a politiků si vystačí sama pro sebe, a ani nepotřebuje občanské diváky.

Potřebuje je jen do volebních výtahů k politickým divadelním židlím. K židlím, ze kterých jen mohou sledovat krásu a bídu české občanské demokracie.