KŘESŤANSKÁ NÁBOŽENSKÁ MÍSTA

České národní obrození od 18. století vychází nejen ze svatováclavských tradic, ale i z tradice věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří přinesli prvotní křesťanství, a z tradic slovanské soudržnosti. Tradičním místem českého křesťanství a všeslovanské vzájemnosti byl moravský Velehrad.

Velehradské náboženské slavnosti se brzy staly i střediskem slovanských národů v rámci Rakouského císařství i slovanství mimo rakouský monarchistický stát. První tři kongresy se konaly pod záštitou věrozvěstů Cyrila a Metoděje v letech 1907, 1909 a 1911. V roce 1914 se měl kongres konat za účasti pravoslavných zástupců, ale neuskutečnil se vzhledem k vypuknutí první světové války.

Cyrilometodějský kult oslovil nejen Čechy, Slovince a Charváty z rakousko-uherského mocnářství. O jeho šíření se zasloužil zvláště František Sušil, který organizoval cyrilometodějské oslavy za velké účasti věřících. Již v roce 1849 byl založen časopis Cyril a Metoděj a na Slovensku pak v letech 1851–1852. Na Moravě byla v revolučním roce 1848 založena společnost svatého Cyrila a Metoděje a cyrilometodějské slavnosti (v roce 1863) se pořádaly jako setkání katolických Slovanů z celého Rakouského císařství.

Na Velehrad byl povolán řád Tovaryšstva Ježíšova, který postupně proměnil Velehrad v kulturní katolické středisko v českých historických zemích. U příležitosti tisíciletého příchodu Cyrila a Metoděje byla vydána papežská encyklika Grande munus, kterou byl povýšen svátek Cyrila a Metoděje pro všechny katolické věřící v působnosti církve (1880).

V osmdesátých letech se stal velkým popularizátorem cyrilometodějské tradice olomoucký biskup Antonín Cyril Stojan, jenž se zasloužil o obnovu velehradské baziliky. V roce 1885 byla založena zemská společnost s názvem Apoštolát Cyrila a Metoděje a při příležitosti velehradského sjezdu (1889) byl Apoštolát schválen olomouckým ordinátám a později i rakouským.

Na Velehradě se od konce 19. století začaly konat každoroční slavnosti. Český katolicismus se na prahu 19. a 20. století stal celonárodním kultem a střediskem slovanského unionismu. Velehrad je spojen s letopočtem 1209, kdy byl nazýván Welegrad. Cisterciácký klášter je datován na začátek 13. století. Klášter pak byl zrušen v roce 1784 a obnoven jezuitským řádem v roce 1880, a jezuité tam působili až do roku 1950. Tovaryšstvo Ježíšovo poté obnovilo svou činnost až po roce 1989. 

V komunistickém období se Velehrad stal symbolem práva na náboženskou svobodu a shromaždištěm a poutním místem v období náboženské nesvobody. Velehradských slavností se v roce 1985 účastnilo až čtvrt milionů poutníků. Před pádem komunismu se Velehrad stal symbolem a manifestačním místem československých katolíků.

Apoštolát svatých Cyrila a Metoděje pod ochranou blahoslavené Panny Marie se v průběhu národních dějin stal významově symbolem unionistické snahy po sjednocení katolicismu a pravoslaví .

v celosvětovém kontextu se stal významným katolickým středoevropským a poutním místem nejen Čechů a Moravanů.

S Velehradem je spojená velká spolková a tisková katolická činnost od 19. století až do dnešní doby. Velehradské církevní slavnosti a poutě se staly celostátním místem setkávání Čechů a Slováků, ale také jiných evropských věřících.

Pod záštitou olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera vznikla za demokratické státnosti tradice oslav celostátního významu.

Stará Boleslav je spojena s tradicí českého křesťanství a se zárodkem české státnosti. Je památným místem svázaným se státoprávní svatováclavskou tradicí a svatováclavským kultem, který sehrával významnou roli v českých a československých dějinách.

Kolegiální kapitula svatého Kosmy a Damiána je poutním místem svatého Václava a místem pozdějšího mariánského kultu Palladia české země, uctívaného v staroboleslavském chrámě Nanebevzetí Panny Marie.

Svatováclavský a mariánský kult prostupuje dějiny českých historických zemí, a to zvláště v období krizových okamžiků pro národ a stát. Tak tomu bylo při vzniku československé státnosti i v průběhu první a druhé republiky, za Protektorátu, třetí republiky a v období komunismu.

Oba kulty hrály významnou roli i při vzniku demokratické státnosti a vzniku české demokratické republiky a během jejího více než třicetiletého trvání. Stará Boleslav byla místem svázaným s křesťanstvím, ale i místem, které sehrává svou roli ve společenském dění státu.

Stala se nejen poutním místem, ale i místem sjezdů katolických organizací a spolků – v Čechách jako kultovní svatováclavské a mariánské středisko. Na Moravě a ve Slezsku se naproti tomu Velehrad stal místem cyrilometodějské, mariánské, svatováclavské a všeslovanské tradice a moravských katolických sjezdů a slavností.

Palladium ve Staré Boleslavi zřejmě pochází ze 14. století a jedná se o unikátní mariánský obraz, který má mít ochrannou moc. Rozkvět mariánského kultu se datuje do 17. století. V té době byla z Prahy do Staré Boleslavi vyhotovena Via Sancta (Svatá cesta), která se stala poutní svatováclavskou cestou do Staré Boleslavi. Palladium sehrálo po vzniku Československa roli symbolu československé státnosti.

Mariánské oslavy jsou též spjaté s vydáváním Staroboleslavského věstníku. Velké mariánské oslavy proběhly, když se obraz vrátil na své místo na výročí po 300 letech od jeho uloupení Sasy. Svatováclavské oslavy v roce 1929 v Praze a ve Staré Boleslavi byly výrazem a symbolem katolické jednoty v Československu, ale i místem kde se setkaly všechny národnosti v československém státě. Svatováclavských oslav se účastnil i prezident T. G. Masaryk a biskup Roncalli (pozdější papež Jan XXIII.).

V dobách ohrožení Velkoněmeckou říší se poutě do Staré Boleslavi až do září 1939 staly manifestem češství celonárodního charakteru. Po druhé světové válce v roce 1945 (1. července) dochází k slavnostnímu poděkování Panny Marie za osvobození z nacistické poroby.

Palladium opustilo Starou Boleslav nedobrovolně, když za internace řádu redemptoristů (1950) bylo ze Staré Boleslavi komunisty odstraněno a uloženo do depozitáře Státní banky. V roce 2003 se konala Národní svatováclavská pouť a datum 28. září se stalo Dnem české státnosti.

Za existence českého demokratického státu jmenoval arcibiskup Dominik Duka staroboleslavskou kapitulu Strážcem Palladia české země. Roku 2009 se národní poutě do Staré Boleslavi účastnil svatý otec Benedikt XVI. spolu s více než 50 tisíci věřících. V roce 2014 byla provedena korunovace Palladia země České třemi korunkami, jež byly posvěcené v Římě Svatým otcem.

Při výročí svatováclavského milénia a deseti let od návštěvy Benedikta XVI. byla v pražském chrámu svatého Víta odhalena jeho busta. Svatováclavská, mariánská a cyrilometodějská tradice jsou symboly české státnosti v středoevropském prostoru a v Evropské unii, kam se zařadil český národ a česká státnost.

RYNEŠ, Václav. České duchovní skalisko: český katolicismus v 19.-21. století.(s. 541-544) Praha: Epocha, [2025]. ISBN 978-80-278-1593-7.