Rozbor článku Thomase Pauknera, kde slibuje odhalení lží, ale sám si plete SEA s EIA – a nejen to

Na sociálních sítích se šíří dlouhý text nazvaný „Chaos, nekompetence, lži – akcelerační zóny“. Je napsaný svižně, má dramatický úvod, správně dávkované padouchy, několik výrazů v uvozovkách a především mimořádnou zásobu vykřičníků.

Na první pohled působí jako důkladná investigace. Obsahuje mnoho odkazů na registr smluv, dokumenty ministerstev a veřejná vyjádření politiků. Právě proto stojí za to ty odkazy skutečně otevřít.

Registr smluv má totiž jednu pro podobný typ politické publicistiky nepříjemnou vlastnost: dokumenty v něm lze opravdu číst.

A po jejich přečtení se ukazuje, že článek sice otevírá některé legitimní otázky, ale současně obsahuje několik zásadních faktických chyb, zaměňuje jednotlivé části povolovacího procesu, nesprávně popisuje zadávání veřejných zakázek a z některých dokumentů vyvozuje prakticky opačný závěr, než jaký je v nich skutečně napsán.

Hned na začátku je fér vysvětlit, jak původní článek hodnotím a proč považuji za potřebné podrobně projít jeho tvrzení.

Text nese řadu znaků typických pro propagandistický nebo dezinformační obsah:

Působí jako politická agitace, která si nejprve zvolila závěr a následně hledala dokumenty a jednotlivé věty, jejichž části by se daly do tohoto závěru poskládat. Z textu samotného samozřejmě nelze prokázat, že za jeho sepsání někdo autorovi zaplatil. Může jít o politickou objednávku. Může jít o stranickou komunikaci. Může jít také o člověka, který je natolik přesvědčený o vlastním příběhu, že v dokumentech vidí jen to, co se mu do něj hodí. Bez důkazu o financování, zadání nebo koordinaci by nebylo správné tvrdit, že autor je placeným dezinformátorem.

Řekněme tedy pouze to, co lze doložit:

Je zcela namístě ptát se:

To všechno jsou legitimní otázky.

Jenže jestli článek obviňuje politiky z vědomé lži, vyhazování milionů korun a dokonce z úmyslné sabotáže nastupující vlády, musí nabídnout něco víc než vykřičníky, politické nálepky a odkazy, které jeho tvrzení ve skutečnosti nepotvrzují.

Než se dostaneme k chybám, je správné uvést body, v nichž má autor pravdu nebo alespoň legitimní jádro kritiky.

Martin Abel skutečně kandidoval za Zelené a působil ve vedení spolku Klimatická žaloba.[5][27] Eva Volfová je veřejně spojena se STAN a v letech 2022 až 2023 byla náměstkyní na MŽP.[6] Tyto veřejně doložitelné politické, občanské a profesní aktivity je legitimní uvést jako součást kontextu. Samy o sobě však nic nevypovídají o kvalitě konkrétní odborné práce ani nedokládají její podjatost.

Správně jsou uvedeny také celkové smluvní hodnoty 1 918 400 korun u Abela i Volfové.[3][4] Přesnější je však mluvit o sjednané celkové či maximální hodnotě, nikoli automaticky o částce, kterou již celou „získali“.

Oprávněná je i námitka proti mimořádně krátké době na biologická posouzení. Smlouvy byly uzavřeny 12. srpna 2025 a nejzazší termín plnění byl 29. října. Šlo tedy přibližně o jedenáct týdnů.[9][10][11]

A pravda je také to, že smluvní metodika nevyžadovala úplný více-sezonní inventarizační průzkum každé lokality. Pracovala především s existujícími databázemi, mapováním biotopů, odbornými konzultacemi a cíleným ověřením.[22]

Správné jádro má rovněž autorova metafora, že plánovací fáze vytváří pro pozdější projekty jakousi „kuchařku“. Metodika MŽP skutečně uvádí, že územní opatření bude závazné, možnost doplňovat další podmínky v pozdějším JES bude omezená a projekty splňující stanovené podmínky zpravidla nebudou podléhat EIA.[12]

Tím ale výčet bodů, které dokumenty potvrzují, nekončí. Nyní přicházejí tvrzení, kde se příběh začíná rozcházet se zdroji.

Paukner píše:

„Zakázka je společnosti Integra Consulting zadána napřímo bez výběrového řízení.“[1]

To je prokazatelně nepravdivé.

Oficiální profil zadavatele E-ZAK uvádí, že šlo o nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Řízení začalo 10. dubna 2024, nabídky bylo možné podat do 14. května a smlouva byla uzavřena 4. června 2024.[18]

Přišla jediná nabídka společnosti Integra Consulting. To je legitimní důvod ptát se, proč nepřišla konkurence, zda nebyly podmínky příliš úzké a zda byla cena výhodná. Jediný uchazeč ale stále není totéž jako žádné výběrové řízení.

Předpokládaná hodnota zakázky činila 9,18 milionu korun bez DPH. Smluvní cena byla 6,12 milionu bez DPH.[18]

Samotná smlouva navíc ukazuje, co bylo objednáno. Integra měla zajišťovat sedm pracovních pozic: projektového manažera, projektového asistenta, konzultanta pro ochranu krajiny a krajinné plánování, vedoucí pracovních skupin Biodiverzita a Infrastruktura a dva odborné konzultanty. Jednotná sazba činila 500 korun bez DPH za hodinu.[20]

To neprokazuje, že všechny hodiny byly využity účelně. K tomu by bylo nutné získat výkazy práce a faktury. Prokazuje to ale, že Pauknerův popis přímého zadání bez soutěže je chybný.

Smluvní stranou navíc nebyl Petr Hladík osobně ani přímo MŽP, ale Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Politická odpovědnost resortu tím nezmizí, formulace „Hladík zaměstnává firmu“ je však personalizující zkratka, nikoli přesný popis právního vztahu.[2]

Paukner tvrdí, že smlouvy byly uzavřeny od července 2024.

Registry uvádějí něco jiného:

U textu, který staví teorii o vině a vědomosti jednotlivých aktérů na přesné časové ose, nejde o zanedbatelnou drobnost.

Paukner spojuje Abela, Volfovou, Integru a Výzkumný ústav do jednoho příběhu o lidech, kteří údajně vytvářeli biologické mapování.

Smlouvy jejich role rozlišují.

Martin Abel měl poskytovat konzultace a podklady k legislativnímu rámci zavádění OZE, spolupracovat na odborné komunikaci projektových výstupů, účastnit se porad a jednání s kraji a komunikovat se zahraničními výzkumnými týmy.[21]

Eva Volfová měla poskytovat konzultace a podklady v oblasti zavádění OZE a vlivů na přírodu, spolupracovat na projektových výstupech a účastnit se jednání s kraji a dalšími aktéry.[21]

Terénně zaměřená biologická posouzení okrsků byla objednána až v srpnu 2025 u společností EKOLA, DHP Conservation a ASITIS.[9][10][11]

To neznamená, že jejich předchozí politické či veřejné angažmá nelze uvést jako součást kontextu. Znamená to ale, že toto angažmá nesmí nahrazovat posouzení jejich skutečné smluvní role a konkrétní odvedené práce. Abel ani Volfová nebyli podle těchto smluv najati jako terénní biologičtí mapovači.

Martin Abel na webu Klimatické žaloby veřejně popisuje své postoje ke klimatické politice, včetně podpory rychlého odchodu od fosilních paliv a využití soudní žaloby jako jednoho z nástrojů tlaku na vládu.[5] Tyto postoje je legitimní uvést jako součást jeho veřejného profilu.

Samotná existence veřejně deklarovaného názoru ale není důkazem odborné podjatosti. Stejně tak nelze předpokládat, že člověk, který své hodnotové nebo politické postoje veřejně neprezentuje, je proto automaticky „neutrální“.

Pokud chceme zpochybnit konkrétní odbornou práci, je třeba ukázat konkrétní problém: chybu v metodice, selektivní práci s daty, opomenutí relevantních skutečností, nesprávný závěr nebo doložitelný střet zájmů.

Z veřejného životopisu současně vyplývá právnické vzdělání na Oxfordu a Univerzitě Karlově a profesní zaměření na energetické a klimatické právo.[28]

Eva Volfová je kandidátkou STAN a bývalou náměstkyní MŽP. Stejný veřejný profil ale uvádí dlouholetou praxi v biologických a naturových hodnoceních, EIA, SEA, terénních průzkumech a působení soudní znalkyně v ochraně přírody.[6]

Nic z toho samozřejmě automaticky nezaručuje, že jejich konkrétní práce byla kvalitní. Odborník může chybovat a jeho výstup může být metodicky nebo fakticky vadný.

Takovou výhradu je však třeba doložit na konkrétní práci. Výstup se vyvrací konkrétní chybou v metodice, datech nebo závěru. Politická kandidatura, členství ve spolku nebo veřejně deklarovaný názor samy o sobě nejsou důkazem odborné neschopnosti ani podjatosti.

Výraz „klimatický extremista“ je politická nálepka autora, nikoli právní či odborná klasifikace.

Paukner tvrdí, že společnosti ASITIS, EKOLA a DHP byly vybrány bez výběrového řízení.

Ve skutečnosti MŽP zavedlo dynamický nákupní systém. NEN uvádí čtyři registrované dodavatele:

Jednotlivé okrsky byly zadávány jako samostatné postupy uvnitř tohoto systému.

To neznamená, že soutěž musela být ideální. Mělo by se zjistit, kolik nabídek přišlo do jednotlivých minitendrů, jaké byly ceny a hodnocení. Nelze ale přesně napsat, že se firmy vybraly bez jakéhokoli zadávacího postupu.

Registry potvrzují následující smlouvy:

Všechny tři smlouvy byly uzavřeny 12. srpna 2025. Nejzazší termín byl 29. října.

Dílčí cílové termíny se však lišily:

Ani tvrzení o zcela totožných lhůtách tedy není přesné.

Rozsah posuzovaných území byl značný:

Jedenáct týdnů je pro takový úkol legitimním důvodem k pochybnostem. Samotná krátká lhůta ale není důkaz, že posudky byly automaticky bezcenné nebo podvodné.

Paukner píše:

„Smlouvy výslovně uvádí, že není třeba terénní průzkum.“[1]

Přesnější popis je tento:

Úplný a dlouhodobý terénní inventarizační průzkum povinný nebyl. Metodika vycházela z dostupných údajů v nálezových databázích, mapování biotopů, map citlivosti ptáků a netopýrů, konzultací a případného cíleného ověřování.[22]

Zároveň ale výslovně uváděla:

„Předpokládá se alespoň jedna návštěva posuzovatele v území navržené akcelerační oblasti.“[22]

Sloveso „předpokládá se“ není stejně silné jako tvrdá povinnost kompletního sezonního průzkumu. Rozhodně však nepopisuje práci prováděnou nutně jen od kancelářského stolu.

Férový závěr zní:

Paukner dále tvrdí:

„Dodavatel také může oslovit místní orgány, ale nemusí.“[1]

Příloha smlouvy říká přesný opak.

Pro doplnění údajů „je nezbytné zajistit konzultace“ s místně příslušnými orgány ochrany přírody, konkrétně se zástupci AOPK a krajských úřadů.[22]

Metodika navíc ukládá konzultace dokumentovat: uvést, s kým a kdy proběhly, jaký byl jejich závěr a jak byly získané informace použity.[22]

Místní experty, například pracovníky regionálních muzeí, metodika označuje jako vhodné konzultovat. AOPK a krajské úřady ale označuje za nezbytné.

To je jedna z nejjednoznačnějších chyb původního článku. Autor odkazuje na smlouvu, která jeho tvrzení vyvrací.

Zůstává však otevřena jiná otázka: zda konzultace skutečně proběhly v požadovaném rozsahu a co v nich zaznělo. To lze zjistit až z hotových výstupů a záznamů konzultací.

Paukner vytváří dojem, že firmy během dvou měsíců dostaly za úkol nově nalézt a zmapovat každý biotop, každou rostlinu a každého živočicha na stovkách kilometrů čtverečních.

Takto metodika napsána není.

Úkolem bylo posoudit navržené oblasti s využitím existujících datových vrstev, nálezových databází, konzultací, předpokládané návštěvy a cíleného ověřování. Zpracovatelé měli následně vyhodnotit předpokládané dopady budoucích typových záměrů a navrhnout podmínky a zmírňující opatření.[22]

Je to méně než nový celoroční biologický inventář. Je to ale více než náhodný odhad bez podkladů.

O skutečné kvalitě lze rozhodnout až po analýze dokončených posudků. Pauknerův text neukazuje jediný konkrétní chybný biologický údaj, opomenutý druh, chybnou mapu nebo vadný závěr z hotových posudků.

Paukner odkazuje na dotazník UNECE a tvrdí, že mapování biotopů, hodnocení dopadů a SEA běžně trvá 11 až 14 měsíců.[8]

V dokumentu se skutečně objevují průměrné délky procesů SEA podle sektorů, například kolem 14 měsíců v energetice. Dokument ale výslovně počítá dobu od zveřejnění závěru zjišťovacího řízení do vydání stanoviska SEA.[8]

Jde tedy o dobu celého administrativního procesu SEA, nikoli o obvyklou délku samotného biologického mapování nebo jednoho odborného podkladu.

Čísla nejsou vymyšlená. Srovnávány jsou však dvě rozdílné veličiny.

Krátká doba biologických posouzení zůstává oprávněnou výhradou. Dokument UNECE ale nedokazuje, že samotné biologické podklady musejí trvat právě 11 až 14 měsíců.

Paukner píše, že konkrétní projekty následně projdou „dalším, ale zjednodušeným řízením SEA“.[1]

To je odborně chybné.

SEA posuzuje koncepci nebo územně plánovací dokumentaci. EIA se týká konkrétního projektu. V akcelerační oblasti pak projekt, který splňuje stanovené podmínky, zpravidla neprochází standardní EIA a vydává se pro něj zjednodušené jednotné environmentální stanovisko – JES.[12]

Autor má pravdu, že podmínky stanovené v plánovací fázi budou důležité a závazné. Nemá pravdu, když následný projektový postup označuje za další SEA nebo když vytváří dojem, že žádné další povolování neexistuje.

Dokonce i konečná tisková zpráva současné vlády uvádí, že vymezení oblasti není automatickým povolením výstavby, každý projekt dál prochází povolovacím řízením a v některých případech může podléhat EIA.[26]

Autor tvrdí, že 22. září 2025 vznikl dokument MŽP, který ministry údajně usvědčuje ze lži. Jako zdroj uvádí prosincovou metodiku a strany 4 a 5.[1][12]

Citované pasáže ale pocházejí z jiného dokumentu: ze stanoviska MŽP k potřebě posouzení navrhovaného obsahu změny č. 2 Územního rozvojového plánu.[23]

Stanovisko je datováno 2. září 2025, nikoli 22. září.

U dokumentu označeného za „zcela klíčový důkaz“ je vhodné trefit alespoň správný dokument, datum a právní účel.

Stanovisko skutečně uvádí, že v rané fázi byl návrh obsahu velmi obecný a nebylo možné identifikovat konkrétní střety ani předem odhadnout všechny možné negativní vlivy.[23]

Paukner z toho vyvozuje:

„Posudky budou zcela irelevantní.“[1]

Jenže dokument dochází k opačnému procesnímu závěru.

Protože významné vlivy nebylo možné v této fázi vyloučit, MŽP požadovalo úplné vyhodnocení SEA a naturové posouzení. Dokument stanovuje, co vše musí být následně prověřeno, včetně kumulativních a synergických vlivů.[23]

Logika úřadu byla:

Logika Pauknerova článku je:

Třetí bod v dokumentu není. Jde o autorův skok.

MMR navíc později uvedlo, že biologická posouzení firem EKOLA, ASITIS a DHP patřila mezi podklady skutečně použité při tvorbě návrhu.[25] To samo o sobě neprokazuje jejich kvalitu, ale vyvrací tvrzení, že jejich úplná nepoužitelnost byla předem doložena.

Paukner tvrdí, že stanovisko popisuje devět nekonzultovaných krajů, které vydaly nesouhlasná stanoviska.[1]

Ve skutečnosti dokument uvádí, že ve dvacetidenní lhůtě MŽP neobdrželo stanoviska od devíti příslušných orgánů ochrany přírody.[23]

Z doručených stanovisek:

Nešlo navíc pouze o kraje. Mezi příslušnými orgány byly také správy národních parků, magistrát a vojenské újezdy.

Formulace „nelze vyloučit významný vliv“ není politické hlasování proti větrníkům. Je to zákonný preventivní práh, který vede k podrobnějšímu posouzení.

Lze kritizovat, že MŽP nečekalo na všech devět zbývajících stanovisek. Nelze ale přesně napsat, že devět nekonzultovaných krajů vydalo nesouhlas.

Toto je zásadní chronologická chyba.

Dne 22. října 2025 vláda rozhodla o pořízení změny č. 2 Územního rozvojového plánu a schválila její zadání.[13][24]

Neschválila hotovou změnu ani konečné hranice akceleračních oblastí.

MMR výslovně uvádělo, že podklady MŽP a Výzkumného ústavu nebyly samotným vymezením oblastí, ale pouze jedním z podkladů pro jejich budoucí vymezení.[24][25]

Po schválení zadání následovalo zpracování návrhu, SEA, veřejné projednání a vypořádání připomínek.

Konečnou změnu s konkrétními oblastmi schválila až nová vláda 27. července 2026. MMR tehdy napsalo, že vláda „vůbec poprvé vymezuje“ akcelerační oblasti.[26]

Výsledkem bylo 61 oblastí o celkové rozloze 297 km², tedy 11 procent původně uvažované plochy.[26]

Zadání projektu není hotový projekt. Schválení zadání změny není schválení konečných zón.

Paukner píše, že postup lze chápat jako „úmyslnou sabotáž nastupující vlády“.[1]

K prokázání sabotáže by bylo potřeba něco víc než časová posloupnost:

Nic takového článek nepřináší.

Navíc jeho teorie stojí na nepravdivém předpokladu, že předchozí vláda po volbách schválila hotové zóny. Ve skutečnosti schválila zadání dalšího procesu.

Kritizovat načasování je legitimní. Tvrdit úmyslnou sabotáž bez důkazu úmyslu je politická spekulace.

Petr Hladík a Lukáš Vlček skutečně v únoru 2026 uvedli:

„Zajistili jsme potřebné odborné podklady, včetně biologických průzkumů.“[14]

Paukner tuto citaci uvádí správně.

Pojem „biologické průzkumy“ je ale možné chápat dvěma způsoby.

Pokud si pod ním čtenář představí úplný vícesezonní inventarizační průzkum všech lokalit, je formulace zavádějící. Takový rozsah smlouvy nevyžadovaly.

Pokud výraz označuje biologické posouzení založené na databázích, povinných konzultacích, předpokládané návštěvě a případném cíleném terénním ověřování, odpovídá typu objednaných prací.

Bez hotových výstupů a záznamů návštěv nelze dokázat, že žádné biologické šetření neproběhlo. A bez důkazu, že oba politici tuto skutečnost znali, nelze prokázat vědomou lež.

Přesná výhrada zní:

Politici použili široký a politicky výhodný pojem, který mohl vyvolat dojem důkladnějšího terénního průzkumu, než jaký smluvní metodika vyžadovala.

To je doložitelná kritika. „Vědomá lež“ je zatím nepodložený závěr o úmyslu.

Paukner v závěru vytváří obraz organizací, které údajně chtějí maximální nekontrolovanou výstavbu navzdory ochraně přírody.[1]

Citované zdroje takový postoj nedokládají.

Hnutí DUHA výslovně podporuje dodržování hygienických hlukových limitů a uvádí, že od začátku usiluje o soulad akceleračních oblastí s ochranou přírody a zdraví lidí. Kritizuje kombinaci výškových omezení, vyškrtnutí a zmenšení oblastí, která podle jeho analýzy může zóny učinit prakticky nevyužitelnými.[16]

Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu říká, že lokální projednávání konkrétních projektů a základní souhlas obyvatel dává smysl.[15]

Štěpán Chalupa z Komory OZE kritizuje netransparentnost přípravy za minulou i současnou vládu. Netvrdí, že se má stavět bez dalšího povolování.[17]

S jejich argumenty lze nesouhlasit. Jsou to zainteresovaní aktéři a jejich tvrzení je třeba ověřovat.

Není ale poctivé jejich skutečný postoj přepsat na karikaturu: „Chtějí stavět všude a příroda je nezajímá.“

Text začíná varováním, že pohled do fungování MŽP může vyvolat nevolnost. Ještě před prvním důkazem je čtenáři řečeno, že následující dění je odporné a skandální.

Výrazy „expert“ a „expertka“ jsou v uvozovkách. Odbornost ale není vyvrácena konkrétní chybou. Uvozovky pouze říkají čtenáři, jak má danými lidmi pohrdat.

Kandidatura za Zelené, členství ve STAN nebo působení v Klimatické žalobě jsou prezentovány téměř jako důkaz nesprávnosti odborné práce.

Článek opakovaně tvrdí, že politici „věděli“, „lhali“ a „sabotovali“. Důkazy o jejich vědomosti a úmyslu ale nepřináší.

Schválení zadání se mění ve schválení hotových zón. Stanovisko požadující další posouzení se mění v přiznání nemožnosti posouzení. Nevyloučení významného vlivu se mění v odmítnutí zón kraji.

Velké množství odkazů vytváří dojem důkladnosti. Některé odkazy ale ve skutečnosti tvrzení vyvracejí, jiné vedou na špatný dokument nebo dokazují něco jiného.

Thomas Paukner dlouhodobě kritizuje Deník N jako údajně ideologické médium a zveřejnil například text nazvaný „Lež o Deníku N. Za 130 milionů se nezávislost nekupuje“.[39]

Je proto namístě použít na jeho vlastní práci stejný metr.

V rozebíraném článku velmi podrobně kontroluje lidi spojené s předchozím vedením MŽP. Vyhledává jejich politické kandidatury, veřejné angažmá, smlouvy, částky a veřejné výroky.

Současně se v textu nevěnuje závažným odborným, personálním a etickým otázkám současného vedení MŽP. To je pozoruhodné i proto, že Pauknerův text o akceleračních oblastech dále sdílel Filip Turek.[1][40]

Není problém mít politický názor. Problém nastává, pokud je jednostranná politická polemika prezentována jako neutrální investigace a druhým médiím se vytýká přesně totéž.

To není důkaz, že je autor za svou práci placen Motoristy. Takový důkaz nemáme a nebylo by správné to tvrdit.

Text ale objektivně funguje jako zesilovač narativu Motoristů: útočí na předchozí vedení, zatímco srovnatelná nebo závažnější pochybení současného vedení zůstávají mimo jeho záběr.

Filip Turek byl 12. ledna 2026 jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Jeho činnost zabezpečuje MŽP.[29]

Na oficiální tiskové konferenci vlády následně uvedl, že bude mít kancelář vedle ministra, bude řešit energetické agendy a bude pokračovat v práci na akceleračních zónách. O spolupráci s ministrem Igorem Červeným a Jaromírem Wasserbauerem řekl, že agendy budou řešit jejich „myšlenkovým směrem“.[30]

Nazývat Červeného bez dalšího důkazu „loutkou“ by byla stejná nepodložená nálepka, jaké kritizujeme u Pauknera.

Je ale zcela legitimní ptát se:

Filip Turek při debatě o příčinách klimatické změny prohlásil:

„Já nevím, jak to je, a je mi to popravdě jedno.“[31]

Současně zpochybnil, že hlavní příčinou současné změny klimatu je člověk.

Mezivládní panel pro změnu klimatu přitom shrnuje, že lidská činnost, zejména emise skleníkových plynů, současné globální oteplování jednoznačně způsobila.[32]

Turek v minulosti odkazoval také na Milankovičovy cykly. Ty klima ovlivňují, ale probíhají v časových měřítkách desítek až stovek tisíc let a současné rychlé oteplování nevysvětlují.[33]

Není nutné Turka označovat za „hloupého“. Stačí přesně konstatovat, že člověk pověřený klimatickou politikou veřejně zpochybňuje základní závěr současné klimatologie a dává najevo nezájem o správnou odpověď.

Kdy Paukner připraví stejně dlouhý rozbor těchto výroků?

Jaromír Wasserbauer je vrchním ředitelem sekce MŽP. Dříve kandidoval za Motoristy a podílel se na jejich programu.[34]

Seznam Zprávy zdokumentovaly, že po nástupu do státní služby na sociálních sítích dále sdílel politický obsah Motoristů a jejich představitelů. Kvůli jeho vystupování byla podána stížnost k nejvyššímu státnímu tajemníkovi.[34]

To není pravomocné rozhodnutí, že porušil služební zákon.

Je to ale přesně ten typ možného střetu mezi úřednickou nestranností a stranickou propagací, který si zaslouží veřejnou kontrolu.

Jestli Paukner u Abela považuje kandidaturu za Zelené za klíčovou okolnost, proč stejnou pozornost nevěnuje vysoce postavenému úředníkovi, který kandidoval za Motoristy a dále veřejně podporoval jejich politický obsah?

MŽP přijalo Adama Šejnu a Františka Kubáska na pracovní poměry na dobu určitou bez výběrového řízení. Ministerstvo to odůvodnilo zástupem za zaměstnankyni na rodičovské dovolené a místem vytvořeným na omezenou dobu z programového financování.[35]

Šejna měl pracovat v komunikaci a na sociálních sítích, Kubásek původně v oddělení rozpočtu. Ministerstvo jejich pracovní smlouvy neposkytlo.[35] Podle Deníku N Kubásek po přibližně měsíci změnil zařazení a začal se starat o autoprovoz resortu.[38]

Krátce po nástupu se oba účastnili diskuse se slovenskou influencerkou Livií Pavlíkovou, spojovanou s krajně pravicovým prostředím. Akce se zúčastnil také odsouzený vrah Vlastimil Pechanec.[36]

Na diskusi zazněl potlesk při představení „extremistky a antisemitky“, výroky o Židech a rasisticky laděný výrok Adama Šejny o černém představiteli Tarzana.[36]

V červenci Šejna vystoupil na protiimigrační demonstraci v Bruselu a skandoval „Pošlete je zpátky“. Kubásek byl zachycen u plachty „Remigrace zachraňuje Evropu“. MŽP uvedlo, že byli na dovolené a možné porušení etického kodexu bylo předmětem šetření.[37]

Pro tvrzení, že sami hajlovali, však nemáme bezpečně doložený primární záznam. Proto to jako fakt netvrdíme.

Zdokumentované skutečnosti jsou samy o sobě dostatečně závažné.

Veřejnost má právo vědět:

Bez evidence pracovní doby nelze kategoricky tvrdit, že kvůli aktivitě na internetu nepracují. Lze ale požadovat, aby resort doložil, co přesně za veřejné peníze vykonávají.

Paukner otevřel několik správných otázek, ale nedotáhl je k důkazům.

Poctivá kontrola by měla získat:

Teprve potom lze odpovědně říct, zda byly podklady kvalitní, podprůměrné, nebo vadné.

Původní článek není bezcenný. Upozorňuje na několik skutečných slabin:

Právě proto je škoda, že autor vlastní kritiku oslabuje prokazatelnými chybami a nepodloženými obviněními.

Jestli chceme kontrolovat moc, kontrolujme minulou i současnou vládu. Jestli chceme rozebírat lži, používejme stejný metr na Hladíka, Vlčka, Turka, Červeného, Wasserbauera, Šejnu i Kubáska.

Jinak nejde o investigaci. Jde o stranickou propagandu opatřenou poznámkami pod čarou. A vykřičník, byť použitý třikrát, pořád není důkaz.

Nejsem neomylný, proto budu rád za každé upozornění na faktickou chybu. Cílem je pouze narovnat fakta a tvrzení, účelem není primárně odsoudit článek pana „Pauknera“.

[1] Thomas Paukner: „Chaos, nekompetence, lži – akcelerační zóny“, Facebook https://www.facebook.com/61575038884900/posts/122201014418834629/

[2] Registr smluv – Integra Consulting https://smlouvy.gov.cz/smlouva/28974092

[3] Registr smluv – Martin Abel https://smlouvy.gov.cz/smlouva/28264183

[4] Registr smluv – Eva Volfová https://smlouvy.gov.cz/smlouva/28264667

[5] Martin Abel – Klimatická žaloba https://www.klimazaloba.cz/martin-abel/

[6] Eva Volfová – STAN https://www.starostove.cz/persons/eva-volfova

[7] Ekonomický deník – priority Petra Hladíka https://ekonomickydenik.cz/priority-budouciho-ministra-hladika-nastup-komunitni-energetiky-podpora-pro-nove-bioplynky-i-zony-pro-vetrniky/

[8] UNECE – Czechia SEA questionnaire https://unece.org/sites/default/files/2022-05/Czechia_SEA.pdf

[9] Registr smluv – EKOLA, okrsek G https://smlouvy.gov.cz/smlouva/34430969

[10] Registr smluv – DHP Conservation, okrsek C https://smlouvy.gov.cz/smlouva/34430541

[11] Registr smluv – ASITIS, okrsek D https://smlouvy.gov.cz/smlouva/34430721

[12] MŽP – metodika ke stanovování podmínek a zmírňujících opatření https://mzp.gov.cz/system/files/2025-12/OSDE-metodika_ke_stanoveni_podminek_a_zmirnujicich_opatreni-20251212.pdf

[13] MMR – změna č. 2 Územního rozvojového plánu https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/koncepce-a-strategie/uzemni-rozvojovy-plan/zmena-c-2-uzemniho-rozvojoveho-planu-a-souvisejici

[14] KDU-ČSL – vyjádření Petra Hladíka a Lukáše Vlčka https://www.kdu.cz/aktualne/tiskove-zpravy-snemovna-pcr/petr-hladik-a-lukas-vlcek-odmitaji-dezinformace-si

[15] iROZHLAS – rozhovor s Ondrášem Přibylou https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pribyla-vetrne-elektrarny-mohou-zlevnit-elektrinu-akceleracni-zony-jsou_2607302248_jho

[16] Hnutí DUHA – stanovisko k finálnímu návrhu https://hnutiduha.cz/aktualne/finalni-navrh-akceleracnich-oblasti-vystavbu-vetrnych-elektraren-naopak-komplikuje/

[17] iROZHLAS – rozhovor se Štěpánem Chalupou https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vladou-predlozene-vyskove-limity-jsou-absurdni-rika-stepan-chalupa-k-omezeni_2607272111_aru

[18] E-ZAK – detail otevřeného řízení na management projektu https://ezak.mzp.cz/contract_display_11822.html

[19] NEN – dynamický nákupní systém a seznam čtyř dodavatelů https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/MZP/seznam-dns/detail-dns/2948830977

[20] PDF smlouvy s Integra Consulting https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/35549056/072_24_060_u.pdf

[21] PDF smluv s Martinem Abelem a Evou Volfovou https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/34726099/0027_24_055_u.pdf https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/34726587/0029_24_055_u.pdf

[22] PDF smlouvy DHP včetně metodiky, zejména strany 12–14/17 https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/41842893/Navrh%20smlouvy-navrh-akceleracni%C2%B4-oblasti-%20OKRSEK%20C_sign-pro-ISRS.pdf

[23] MŽP – stanovisko ze dne 2. září 2025 https://portal.cenia.cz/eiasea/download/U0VBX01aUDAwNkRfbmF2cmhfdGV4dFN0YW5vdmlza2FOYXZyaF8×NTM1MDcwNjcxNDk0MDY3NzUyMi5wZGY/MZP006D_navrh_textStanoviskaNavrh.pdf

[24] MMR – odpověď podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 10. dubna 2026 https://www.mmr.gov.cz/getmedia/f7f7bb8c-893d-42b9-b600-3d2ab3781834/MMR-26108_2026-31-ze-dne-10-4-2026-%28Akceleracni-oblasti-a-Zmena-c-2-URP%29.pdf.aspx?ext=.pdf

[25] MMR – seznam použitých podkladů ze dne 17. dubna 2026 https://www.mmr.gov.cz/getmedia/2ae3a964-0d3d-41e7-aaf3-01dfd4695379/MMR-27731_2026-31-ze-dne-17-4-2026-%28Zmena-c-2-URP%29.pdf.aspx?ext=.pdf

[26] MMR – konečné schválení změny č. 2 dne 27. července 2026 https://www.mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/vlada-schvalila-zmenu-c-2-uzemniho-rozvojoveho-pla

[27] Kandidátka Zelených do Evropského parlamentu 2024 https://www.zeleni.cz/kandidatka2024/

[28] Profesní profil Martina Abela – AMO https://amo.cz/en/team/martin-abel

[29] Vláda ČR – jmenování Filipa Turka vládním zmocněncem https://vlada.gov.cz/cz/ppov/zmocnenci_vlady/vladni-zmocnenec-pro-klimatickou-politiku-a-green-deal-224825/

[30] Vláda ČR – přepis tiskové konference ze dne 16. února 2026 https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady–16–unora-2026-225365/

[31] ČT24 – výrok Filipa Turka o klimatické změně https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/budu-silou-navic-rekl-turek-o-roli-zmocnence-svarovska-pochybuje-o-smyslu-funkce-369383

[32] IPCC – AR6 Synthesis Report https://www.ipcc.ch/report/ar6/syr/

[33] NASA – proč Milankovičovy cykly nevysvětlují současné oteplování https://science.nasa.gov/science-research/earth-science/why-milankovitch-orbital-cycles-cant-explain-earths-current-warming/

[34] Seznam Zprávy – Jaromír Wasserbauer a otázka politické nestrannosti https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-ma-byt-nestranny-ale-podporuje-motoristy-urednik-od-turka-celi-stiznosti-301072

[35] HlídacíPes – pracovní zařazení Šejny a Kubáska https://hlidacipes.org/u-maturity-prokazal-znalosti-haji-resort-mista-pro-influencery-motoristu/

[36] Novinky – účast zaměstnanců MŽP na diskusi s krajní pravicí https://www.novinky.cz/clanek/domaci-z-ministerstva-rovnou-na-diskusi-s-krajni-pravici-40582797

[37] Novinky – vystoupení Adama Šejny v Bruselu https://www.novinky.cz/clanek/domaci-poslete-je-zpatky-zamestnanec-mzp-na-dovolene-recnil-v-bruselu-z-podia-proti-migrantum-40588404

[38] Deník N – změna pracovního zařazení Františka Kubáska https://denikn.cz/2142039/podporovatel-motoristu-kubasek-zmenil-po-mesici-na-ministerstvu-pozici-stara-se-o-autoprovoz-rezortu/

[39] Thomas Paukner – „Lež o Deníku N. Za 130 milionů se nezávislost nekupuje“ https://www.facebook.com/61575038884900/posts/122200129274834629/

[40] Facebook – sdílení Pauknerova příspěvku Filipem Turkem https://www.facebook.com/filip.turek.35/posts/10238007952791079/