Článek
Myši nejen žerou potraviny a rozkoušou povlečení a další různé věci- navíc mohou ohrožovat zdraví při přenosu původců nemocí. Patogeny mohou být skryty v myších exkrementech a moči. Rychle proto sáhnete po zaručeném řešení: pastičkách či granulích nebo bločcích proti myším. Nástrahy vložíte podle návodu do deratizačních staniček, čekáte… a nic. „Jed“ mizí, ale myši neubývají – a žerou a bombardují nás bobky dál. Co se děje? Někdy nástrahu odkládají a nežerou? Může se to občas stát. Nebo se mohou tito malí, avšak nebezpeční vetřelci stávat odolnými vůči tradičním metodám jejich likvidace? Ano, bohužel to již může být i rezistence. Přesně tato „noční můra“ všech deratizátorů právě totiž začíná obcházet Českou republiku. Nový vědecký článek publikovaný v prestižním časopise Scientific Reports (SCIREP.nature.com) varuje před znepokojivým jevem: rezistencí myší vůči některým antikoagulačním jedům, které se běžně používají k hubení hlodavců. A co je na tom nejvíce alarmující? Nově bylo zjištěno, že tato rezistence k „jedu“ - bromadiolonu není jen problémem několika vzácných jedinců, ale postihuje významnou část populací myší v ČR.
Jak „fungují granule/bločky“ na myši a proč už nemusí účinkovat?
Antikoagulanty, jako je například výše zmíněný bromadiolon nebo dříve používaný warfarin, fungují na principu zabránění srážení krve. Pro citlivého hlodavce to znamená, že po požití těchto látek dochází k vnitřnímu krvácení a následně k úhynu. Problém nastává, když si myši proti těmto jedům vyvinou odolnost – rezistenci. Nástraha se pak pro ně místo jedu stává téměř „výživnou potravou“. Tento proces, běžný například u hmyzu nebo bakterií, je u savců obvykle pomalejší. Přesto se ukazuje, že hlodavci se rovněž dokážou adaptovat na „chemickou válku“ z naší strany. Nově zmutované geny způsobující rezistenci se navíc přenášejí na myší potomky. Stále více jedinců je pak schopno přežít i po konzumaci nástrah obsahujících smrtelné dávky těchto látek. Tento rychlý vývoj může v budoucnu znamenat, že budeme mít co do činění se „supermyšmi“, které budou zcela odolné vůči většině běžných jedů. No ono se to vlastně už u některých přípravků děje
Čeští mutanti útočí? Genetická podstata rezistence
Dlouhodobé používání stejných chemických látek totiž vyvolává evoluční tlak, který dává hlodavcům šanci na přizpůsobení. Příběh vzniku a rozšíření rezistence se už odehrál v Anglii (viz. níže odkaz na zpravodajství BBC), Německu i Španělsku, kde byly nalezeny myši schopné přežít i silné „jedy“ v nástrahách. Bylo jen otázkou času, kdy se rezistentní myši objeví i v Česku. Avšak nikdo nečekal, že tak brzy – a navíc s unikátní genetickou mutací. Nový výzkum - financovaný Ministerstvem zemědělství- pod vedením Dr. M. Fraňkové, Dr. R. Aulického (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu – CARC Praha) a Dr. Z. Starostové ukázal, že se v české populaci myší objevila a rozšířila dosud téměř neznámá mutace (Tyr139Phe v genu VKORC1), která je za tuto rezistenci odpovědná. Tento gen je zásadní pro recyklaci vitaminu K, jenž je nezbytný pro srážení krve. Mutace v něm způsobuje funkční změny, které hlodavci umožní přežít i po pozření antikoagulačního rodenticidu. Výzkum naznačuje, že tato mutace je aktuálně v naší zemi již běžná – byla zjištěna u více než 80 % analyzovaných myší. V praxi to znamená, že jedinci s touto mutací jednoduše přežijí i opakovanou konzumaci nástrah, zatímco citliví jedinci hynou během několika dní.
Má to ještě řešení? … Ano, když si vyberete dobrého profesionála
Je situace tragická? Ano i ne. Účinná látka bromadiolon se používá v mnoha nástrahách a jejich účinnost už může být pro některé populace myší problematická. Nicméně stále existuje řada jiných nástrah a účinných látek, proti nimž rezistence myší v ČR zatím není. Jaké je tedy řešení? Představte si opět naši chalupu či obytný dům. Myši dál řádí, ale tentokrát už víte, že vaše domácí řešení selhalo. Protože evoluce chemické obrany hlodavců udělala svůj krok, musíme na něj odpovědět. Namísto dalšího marného boje si možná vzpomenete na tento článek o „supermyších“ a rozhodnete se pro profesionální deratizační firmu s dobrou reputací. Kvalitní pracovník DDD by měl mít znalosti a přístup k nejnovějším vědeckým poznatkům, ví, které nástrahy v dané lokalitě ještě fungují, a které už myši dokázaly „obejít“. Navrhne cílený plán deratizace, který může zahrnovat kombinaci různých metod – od pastí přes bariéry až po specializované nástrahy, které na jinak odolné myši stále účinkují. V případě menšího zamoření vám může poradit i s výběrem stále účinných produktů z hobby marketu. Jinak budete myši pouze krmit – bez valného ochranného efektu.
