Článek
Možná, že za „rozmáznutím“ tématu stojí i články v propagandistických médiích (MFD apod.) dramaticky píšící o „prázdné židli“. Že se akce, která údajně „spojila doslova celý svět“, neúčastnil úřadující prezident USA (neviděl jsem ani zástupce Číny nebo Indie) je také alarmující? To se v textu „Stydím se za svého prezidenta …“ neobjevuje stejně jako to, že ve stejné době v jiném „svatostánku“ (kulturním) reprezentoval republiku podporou České filharmonie.
Autor alespoň poctivě uvádí, že text zpracoval (mimo jiné) na základě „vlastního názoru na chování prezidenta ČR“ a uvádí, že Petra Pavla nevolil, přesto respektuje, že ho volila většina spoluobčanů. Já jsem Pavla volil, sice ne proto, že bych ho nějak výrazně preferoval (protože jsem o něm do té doby věděl minimum), ale protože druhá možnost byla jednoduše neschůdná. Usvědčené lháře a podvodníky prostě nevolím z principu, bez ohledu na okolnosti a sliby.
Kromě vlastního textu mě zaujaly komentáře. Nečetl jsem zdaleka všechny, ale nepřekvapivě mezi prvními byly „zasvěcené“ úvahy od lidí, kteří prezidenta označují jako „komunistického rozvědčíka, který schvaloval ruskou invazi“, aniž by sebekriticky přiznali, že buď neví o čem mluví nebo sami byli minimálně v ROH a aktivně podporovali komunistický režim nebo sami byli ve straně. Ti odvážnější podporovali režim jen pasivně a ti, kteří otevřeně protestovali, byli v lepším případě po propadnutí majetku vyhoštěni, v horším případě uvězněni. Tím chci naznačit, že zmíněné „nálepkování“ je úplně idiotské. Sám nemám kladný vztah k armádě (protože jsem musel sloužit v té komunistické), ale chápu, že někteří mládenci měli a mají vztah opačný. Takže Petr Pavel, pokud chtěl do armády, měl na výběr jen jednu možnost. Vytýkat mu to bylo možné snad tenkrát, dnes je to naprosto zvrácené.
A pokud jde o jeho vykonávání prezidentské funkce, srovnání s předchůdci mluví jasně: skvělé. Takže se nemám za co stydět.
