Článek
Základem je koupit kvalitní špekáčky, které mají vysoký podíl masa. Ty, které tak kvalitní nejsou, bohužel nebudou příliš dobré, ať byste je udělali jakkoliv. Od řezníka nebo na obale byste se měli dozvědět dostatečné informace o složení, abyste poznali, jestli je ten vámi kupovaný opravdu dobrý.
Hlavním kouzlem dobrého špekáčku je si ho správně nařezat. A jak je to správně? Zde by asi každý odpověděl, že jeho řezání je to nejlepší. Cílem je, aby byl dobře propečený. Zde je můj tip, který pravděpodobně neznáte.
Moc lidí to nedělá, ale já si ho před opékáním rozříznu na půl. Je to kvůli vypečení kousků tuku, které se v tomto jídle nacházejí a děti ani já je příliš v lásce nemáme. Potom je další nařezání už celkem jedno a jde pouze o to, aby vám váš špekáček nepraskl. Obecně se snažím nařezávat co nejvíce to jde. Vždy z nich dělám takzvané „chobotničky“, a když je určený dětem, tak nožíkem vytvořím i oči a ústa. Tím mi vznikne nejvyšší možný počet krajů, které jsou na špekáčku to nejlepší.
Během opékání nikdy nenechávejte uzeninu v přímém ohni. Sice pak rychle vypadá, že je hotová, ale byla by pouze povrchově a těch kostek tuku bychom se zase nezbavili. Ono udělat rychle špekáček není nic těžkého. Pokud ho však necháte pořádně vypotit, tak poznáte zcela novou chuť. Sice si budete muset chvíli počkat, ale garantuju vám, že pokud vydržíte a přimějete i vaše ratolesti počkat si, tak budete nadšení. Užijete si spoustu legrace u ohně a vyzkoušejte špekáček zase trošku jinak.
