Článek
Každému se asi někdy stalo, že vyrazil na výlet a předem zkontroloval, že má být hezké počasí. Občas se však stane, že se přižene bouřka, která nám cestu zkomplikuje nebo nás donutí se rovnou otočit a vrátit. Meteorologové se tak často stávají terčem vtipů za naprosto chybné předpovědi.
Přírodní živly se nám sice daří předvídat, ale stále jsou naše předpovědi s velkou dávkou chybovosti. Někdy to spíše vypadá, že předpovědi se tvoří náhodně hodem kostkou. Jenže za celým procesem se skrývá složitá matematika v kombinaci s technologiemi, které předvídají chování přírody.
Pokud chceme plně pochopit, proč dochází k chybám, musíme porozumět tomu, jak vlastně předpovědi vznikají. Prvním krokem je zjištění aktuálního stavu atmosféry v daný moment, od kterého se začíná vypracovávat předpověď. Jenže nejde pouze o zjištění aktuální situace po celém světě, ale také o atmosférické jevy ve vysokých výškách. Je nutné brát ohled i na jevy ve výšce až 20 kilometrů nad zemí.
I když se mnoho dat dá získat pomocí balónů nebo sítě satelitů, stále existují takzvaná slepá místa na mapě, kde je potřeba aktuální podmínky vypočítávat. Následně, když mají meteorologové popis aktuální situace, je nutné všechno vypočítat pomocí složitých rovnic, aby výsledek naznačil, jak se bude vyvíjet tlak, teplota a rychlost větru, což ukazuje, jak by se teoreticky mělo počasí chovat v dalších hodinách i dnech.
Čím delší je předpověď, tím větší se dá očekávat chybovost. Velké množství dat, které se mohou změnit z minuty na minutu v kombinaci s pouhými odhady, je příčinou velkého množství chyb. Ke všemu meteorologové zatím nejsou schopni vytvořit jednu velkou komplexní simulaci, ale musí udělat více menších simulací, které se dokonce v mnoha případech vylučují. Na řadu pak přichází statistická metoda, kterou se vypočítá míra pravděpodobnosti.
Dalším problémem vnímání předpovědí jsou lokální predikce. Ty jsou totiž tvořeny na větší území, než se může zdát. Například pokud je předpověď deště na Královéhradecký kraj, ale v Hradci Králové nespadne ani kapka, neznamená to, že v několik desítek kilometrů vzdáleném Náchodě nepršelo celý den.
Proto berme předpovědi s rezervou a vždy si s sebou na výlety vezměte raději i deštník nebo pláštěnku. V případě selhání meteorologů nebo zlovůle počasí se vám budou velmi hodit a zároveň vybavení na ochranu před deštěm skoro nic neváží.
Zdroje:
