Článek
Mýtus číslo 1: „Učitelé mají víc volna než pracují“
Na první pohled to tak vypadá – školní rok končí v červnu, začíná v září, takže dva měsíce volna. Jenže praxe je jiná. Červenec a srpen jsou často jedinou možností, kdy se učitel může nadechnout. Celý rok totiž jede na doraz – dny končí až večer, protože přípravy, opravy a administrativa se dělají doma. Prázdniny nejsou bonus, ale nutný restart, bez kterého by další rok většina lidí prostě nedala.
Mýtus číslo 2: „Učitelé mají lehkou práci – jen pár hodin denně“
Formálně ano: učitel odučí 22 hodin týdně. Jenže realita je taková, že každý odučený den znamená další hodiny příprav. Oprava třiceti slohových prací, příprava testů, individuální zpětná vazba – to není práce na 8 minut, ale na večery a víkendy. Když se to sečte, jde o klasických 40 i víc hodin týdně. Rozdíl je v tom, že tyhle hodiny nikdo nevidí.
Mýtus číslo 3: „Dva měsíce volna jsou jako placená dovolená“
Dovolená je čas, kdy zaměstnanec opravdu nepracuje. Jenže učitelé o prázdninách nejen odpočívají, ale i plánují: připravují nové osnovy, tvoří materiály, ladí projekty, účastní se školení. Vedení škol navíc často svolává porady a školení právě v létě – protože „je přece čas“. Takže dovolenou mají učitelé v realitě kratší než většina jiných profesí.
Mýtus číslo 4: „Učitelé si stěžují, ale mají jistotu a prázdniny navíc“
Jistota? Poslední roky ukázaly, jak rychle se mění očekávání. Online výuka, inkluze, nová administrativa, tlak na výsledky – a k tomu minimální možnost ovlivnit systém. Učitelé často odcházejí právě proto, že se cítí jako obětní beránci – pořád někdo říká, že mají výhody, ale nikdo neřeší, co všechno je ta práce stojí.
Proč tyto mýty škodí?
Protože ničí důvěru mezi učiteli a veřejností. Když rodiče slyší, že „učitelé mají volna dost“, berou pak jejich vyčerpání jako stěžování si. Jenže bez podpory a uznání se z učitelské profese stává nebezpečná past – lidé v ní dlouho nevydrží. A důsledky necítí jen učitelé, ale hlavně děti.
Jak to změnit?
Potřebujeme upřímnost. Přestat hrát hru na „lehkou práci s dlouhými prázdninami“ a začít mluvit o realitě. Učitelé nejsou na dovolené – jsou v režimu, kdy dočerpávají síly a chystají se na další maraton. A pokud chceme, aby ten maraton někdo běžel, musíme jim přestat podkopávat nohy mýty, které nikdy nebyly pravda.
