Článek
1. Když řízená činnost nahradí „volná hra“
Bývalo běžné, že se ve školkách vedla tematická výuka – děti poznávaly přírodu, barvy, tvary, učily se básničky, zpívaly, cvičily podle pokynů. Dnes se to často považuje za „direktivní“. Místo toho se jen hrají. Jenže bez vedení je hra bezobsažná.
2. Svoboda, která nikam nevede
Moderní přístup zdůrazňuje volnost, ale často zapomíná na to nejdůležitější: malé děti nemají vlastní vnitřní kompas. Pokud jim dospělý nedá rámec a hranice, nenaučí se soustředit, respektovat druhé ani zvládat vlastní emoce.
3. Okno příležitosti se zavírá
Předškolní věk je nejvhodnější období pro rozvoj řeči, logického myšlení, vztahu k učení. Co dítě v tomto věku nezíská, to později dohání mnohem hůř – často za cenu frustrace, selhávání a přetížení v první třídě.
4. Nejsou připravené – a nese to celý systém
Rostoucí počet dětí přichází do školy bez základních dovedností: neumí pracovat ve skupině, nesoustředí se, nerozumí pokynům. Problém se pak přenáší na učitele a později i na odborníky – zbytečně.
5. Vedení není direktiva
Dítě, které ví, co se od něj čeká, se cítí bezpečněji. Kvalitní předškolní vzdělávání není o buzeraci. Je o tom, že dospělý nastaví rámec, ve kterém se dítě může rozvíjet – s radostí, ale i s disciplínou.