Batoh na zádech po porodu. Proč ženy v penzi dostávají až o 25 % méně než muži

Představte si život jako náročný běžecký maraton. Na startovní čáře stojíte vy i váš partner. Máte stejné funkční tenisky, stejné odhodlání, spoustu sil i úplně totožný trénink. Závod začíná a dlouhé kilometry běžíte bok po boku. Pak ale přijde zlomový moment na trati – narození dětí.

Zatímco váš muž drží plynulé tempo a bez větších překážek pádí dál po hladkém asfaltu, vy najednou dostanete na záda těžký batoh. Neustále zastavujete, abyste zavázala malé uvolněné tkaničky, utíráte slzičky, promazáváte odřená kolena a nakonec vás trať svede na hrbolatou polní cestu, kde zkrátka musíte zpomalit.

Když se nakonec oba probojujete do cílové rovinky, kterou v našem příběhu představuje věk odchodu do penze, čeká vás nepříjemné překvapení. Rozhodčí s úsměvem předá vašemu partnerovi plný měšec peněz. Vám ale do dlaně vsype jen tři čtvrtiny toho samého obnosu.

Sama ten pocit tlaku moc dobře znám. Seděla jsem tehdy večer v setmělém obýváku, na chůvičce blikala zelená kontrolka klidného spánku mé dcery a já si unaveně sčítala na papírku výši rodičovského příspěvku.

Z ničeho nic mě u srdce píchl ledový strach.

Budu mít vůbec někdy na to, abych si ve stáří koupila lístky do divadla, hezkou knížku, nebo aspoň kávu s dortem na posezení s kamarádkou? Nebo budu nucená počítat každou korunu a spoléhat na to, že mi zbyde něco z rozpočtu, až můj muž zaplatí složenky?

Tohle totiž není jen nějaký letmý pocit nebo zbytečná úzkost vyčerpané prvorodičky. Je to promyšlená systémová past.

Často podléháme klamu, že chudoba ve stáří hrozí především lidem, kteří se během produktivního věku jednoduše málo snažili a vyhýbali se práci. Pravda je však mnohem prozaičtější a bohužel se bezprostředně týká obrovské části z nás. Systém důchodového pojištění totiž v samé své podstatě nejvíce odměňuje nepřetržitou budovanou kariéru a neustále rostoucí výdělky. A to jsou zcela přesně ty dvě zásadní věci, o které drtivá většina žen s narozením dítěte okamžitě přichází.

Není to vaše osobní selhání. Odchod na mateřskou dovolenou a následné nutné zkrácené úvazky fungují v pozadí jako tichá kalkulačka, která nám nemilosrdně a trvale sráží budoucí příjem.

Tento jev má dokonce své vlastní odborné jméno. Běžně se mu říká „mateřská pokuta“ (motherhood penalty) a rozsáhlé studie o dlouhodobých dopadech mateřství na ženské finance naprosto jasně prokazují, že každé takové přerušení kariéry se nám ve stáří tvrdě vymstí. Nejde totiž zdaleka jen o těch několik málo let, která strávíme doma s batoletem.

Když se po pauze vracíme zpět do pracovního procesu, mnohdy záměrně volíme nižší pozice nebo poloviční úvazky. Potřebujeme zkrátka nějak zvládnout kolotoč školek, rýmiček a odpoledních kroužků.

Tím se naše příjmy, a potažmo i odvody do státní pokladny, drží dlouhodobě při zemi.

Přičteme-li k tomu celospolečenský GPG (Gender Pay Gap, tedy průměrný rozdíl v odměňování mužů a žen za stejnou práci), propast pod našima nohama se začíná nebezpečně otevírat. Platí zde neúprosná rovnice: ženy zkrátka odvádějí do systému důchodového pojištění méně peněz, proto také logicky méně dostávají.

Přesně tato kombinace nepříznivých faktorů vytváří situaci, kdy my ženy plošně čelíme takzvanému strukturálnímu podfinancování v důchodovém systému. A tvrdá data hovoří tak jasně, až z toho mrazí. Podle posledních evropských statistik dosahuje propast v průměrných vyplácených penzích mezi pohlavími napříč členskými státy EU necelých 25 %.

Kdyby to byla jediná špatná zpráva, možná by se to dalo s trochou štěstí zvládnout. Je tu ale ještě jeden dílek skládačky, který celou finanční situaci žen dále komplikuje. Biologie hraje proti našim úsporám: my ženy žijeme statisticky déle.

Zní to paradoxně jako dar, že? Jenže z čistě praktického hlediska peněženky je to další obrovská překážka. Náš už tak o čtvrtinu zredukovaný důchod musíme totiž roztáhnout na mnohem delší časové období, než průměrný muž. Detailní analýza od organizace OECD silně upozorňuje na skutečnost, že tyto dlouhodobé strukturální trhliny a nedostatky znevýhodňují ženy právě v té životní fázi, kdy jsou nejzranitelnější a odkázané na pomoc okolí.

Když se tyhle dva hlavní proudy sejdou, vyústění příběhu nevyznívá příliš růžově. Vlivem všech těchto drobných kroků ženy po pětašedesátém roce života čelí prokazatelně mnohem vyššímu riziku reálné chudoby než muži v jejich věku. Tohle je zkrátka a dobře cíl, do kterého momentálně náš pomyslný maraton směřuje. Pokud ovšem nezačneme my samy aktivně přepisovat trasu.

Vím přesně, jak se možná teď cítíte. Možná vás polévá horko, možná máte chuť tenhle článek zavřít, protože stresu máte s dětmi beztak nad hlavu. Ale slibuji vám jednu zcela zásadní věc: nic není ztraceno. Ani zdaleka!

Sama jsem si kdysi prošla intenzivní fází vzteku na nespravedlivý systém a chtěla jsem házet vinu na politiky, abych nakonec pochopila to nejdůležitější. Na spásu zvenčí čekat nemůžeme. Záchranný kruh leží přímo před námi, jen ho musíme zvednout ze země. I když momentálně počítáte rodinné výdaje a hlídáte slevy na přesnídávky, existují cesty, které vaše budoucí já nesmírně ocení.

Zkuste si do života přizvat tyto drobné krůčky:

Zbavte se představy, že musíte hned první měsíc investovat desetitisíce. Bohatě postačí, pokud si začnete odkládat pouhých 500 až 1 000 Kč. Čas momentálně hraje pro vás.

Když tyto malé částky pošlete pravidelně do ETF (Exchange Traded Fund, což je jednoduše řečeno nízkonákladový fond, který spolehlivě kopíruje vývoj trhu bez drahých poradců), složené úročení z nich za dvacet let vykouzlí nádhernou rezervu.

Nezapomínejte k tomu naplno těžit státní příspěvky u klasického penzijního spoření.

Znáte pravidla hry v České republice? Věděla jste například, že péče o dítě do věku čtyř let se vám oficiálně započítává jako tzv. náhradní doba pojištění?

Stát za vás tyto roky do systému pojištění pomyslně odvádí. Pečlivě si ale pohlídejte veškerou byrokracii a na úřadech se raději dvakrát ujistěte, že o vás a vašem dítěti vědí a máte vše evidované.

Nebojte se říct si sebevědomě o flexibilní podmínky. Zkrácený pracovní týden nebo částečný home office vám mohou výrazně pomoci udržet si odbornou kvalifikaci i solidní hodinovou mzdu.

Je to o dost lepší strategie, než ze zoufalství nastoupit na nekvalifikovanou pozici mimo váš původní obor jen proto, že mají blízko školku.

Tahle část bývá často nejtěžší, ale je naprosto klíčová. Kdo z vás u pokladny platí rohlíky a kdo kupuje letenky na dovolenou? Péče o dítě a rodinný krb je váš společný projekt.

Je naprosto fér a žádoucí, aby váš muž, který díky vaší nepřetržité péči o zázemí může dál kariérně růst, adekvátně přispíval i na vaše osobní úspory. Otevřete tohle téma dřív, než děti oslaví desáté narozeniny.

I maličká pohotovostní rezerva – ideálně ve výši tří měsíčních výdajů domácnosti – vám nalije do žil obrovský klid. Jakmile podvědomě víte, že máte v záloze vlastní peníze na nečekaně rozbitou pračku, okamžitě vám klesne celková hladina stresu.

S čistou hlavou se vám pak budou dělat mnohem lepší rozhodnutí o vaší kariéře.

Naprosto upřímně chápu, že právě teď má vaše batole pravděpodobně horečku a vy řešíte rostoucí stoličky spíš než vlastní život v roce 2050. Ty večerní pocity naprostého vyčerpání a touha jen si sednout a zírat do zdi jsou naprosto reálné a máte na ně svaté právo.

Přesto věřím, že se to obojí dá s trochou snahy skloubit. Vaše děti teď bezesporu potřebují mámu, která je s nimi tady a teď plně přítomná. Vy ale úplně stejně potřebujete budoucnost, ve které nebudete po nocích trnout hrůzou. Udělejte pro sebe dnes jeden jediný, třeba i úplně nepatrný krůček. Založte si v aplikaci spořicí účet, nastavte si k němu trvalý příkaz na tři stovky, nebo si jednoduše večer nad skleničkou vína otevřeně promluvte se svým partnerem.

Říká se, že nejlepší čas zabezpečit svou budoucnost byl včera. Ale víte co? Ten druhý nejlepší moment je právě teď. Zvládnete to!

P.S.

Věřím, že poctivá debata o mateřství a penzi nezačíná u výčitek, ale u pochopení čísel, která se za péčí o děti tiše skládají. Právě proto má smysl mluvit o osobních úsporách, investicích, férovém nastavení financí v páru i o pravidlech důchodového systému mnohem dřív, než děti vyrostou. Pokud chcete, abych mohla dál zpracovávat podobná témata do hloubky, propojovat data s ženskou zkušeností a převádět je do praktických kroků, budu ráda za vaši podporu. Pomáhá mi psát texty, které ženám neberou naději, ale dávají jim jasnější mapu k finanční soběstačnosti.