Článek
Ráno slezu z postele a první kroky do kuchyně mě spolehlivě prozradí. Lupne v koleni, zapraská v kotníku, záda se narovnávají natřikrát. Na internetu jsem našla slib, že stačí 90 vteřin cvičení na zemi a do kloubů dostanu více kolagenu než z drahých doplňků.
Tak jednoduché to není, ale jádro myšlenky je pravdivé a prosté. Kloubní chrupavka nemá jedinou cévu, takže kyslík a živiny do ní dostane jen pohyb. Když kloub zatížíte a zase uvolníte, chová se chrupavka jako houba na nádobí. Tlak z ní tekutinu vymáčkne a po uvolnění nasaje čerstvou.
Bez pohybu zkrátka hladoví. A to platí pro každou z nás, ať je nám třicet, nebo šedesát.
Tkáň, která se živí zmáčknutím
Ortopedové z Washingtonské univerzity to na svých stránkách pro pacienty popisují bez příkras. Kloubní chrupavka nemá vlastní krevní zásobení. Kyslík i živiny čerpá z kloubní tekutiny, která ji obklopuje. Při zatížení vytlačí tlak z chrupavky tekutinu i s odpadními látkami. Jakmile stisk povolí, tekutina se vrátí a přinese s sebou novou zásobu.
Lékaři z toho vyvozují větu, kterou bych si nejraději pověsila na lednici: zdraví chrupavky závisí na tom, že ji používáme.
Buňky chrupavky jsou od krevního zásobení dál než kterékoliv jiné buňky v lidském těle.
Ranní ztuhlost tak dává jasný smysl. Celou noc houbu nikdo nemačkal. První kroky představují rozjezd, při kterém se klouby znovu promazávají a chrupavka dostává první doušek výživy.
Kloubní tekutina přitom neslouží jen jako spíž. Buňky kloubní výstelky do ní uvolňují bílkovinu lubricin, která maže povrch chrupavky a nechává kosti po sobě hladce klouzat. Kloub je zkrátka stavěný na pohyb. Platí to pro kolena stejně jako pro drobné klouby prstů.
Deset minut a dost
Kolik pohybu je potřeba? Fyziolog Keith Baar z Kalifornské univerzity v Davisu pěstuje v laboratoři lidské vazy a zkoumá, jak reagují na zátěž. Jeho přehled v časopise Sports Medicine přinesl překvapivé zjištění. Vazy a šlachy přestávají na podnět reagovat velmi brzy. Nejlépe jim podle Baara svědčí krátké úseky pohybu do deseti minut, po kterých následuje asi šest hodin klidu.
Krátké protažení ráno a další odpoledne tedy pojivovým tkáním poslouží lépe než jedna hodina v tělocvičně. Pro mámu, která nemá volnou hodinu ani ve snu, je to skoro podezřele dobrá zpráva.
Laboratorní vazy prozradily ještě jednu věc, která se týká právě žen: estrogen jejich funkci snižuje. Co to znamená pro běžný život, se teprve zkoumá. Jde ale o dobrý důvod, proč výsledky z mužských studií nepřenášet na ženy automaticky.
Odtud zřejmě pochází i oněch 90 vteřin z internetu. Žádnou studii, která by pracovala přímo s tímto číslem, jsem nenašla. Věda mluví o minutách, nikoliv o vteřinách.
Jak je to s kolagenem z kelímku
Baarův tým zkoušel také to, co zajímá výrobce doplňků stravy. Osm zdravých mladých mužů vypilo nápoj s 15 gramy želatiny a vitaminem C. Za hodinu pak skákali šest minut přes švihadlo. Cvičení opakovali třikrát denně s nejméně šestihodinovými přestávkami. Hodinový odstup nebyl náhodný. Stavební kameny kolagenu, tedy aminokyseliny glycin a prolin, dosáhly v krvi vrcholu právě hodinu po vypití nápoje.
Studie v časopise The American Journal of Clinical Nutrition ukázala, že po želatině měli muži v krvi dvojnásobek látky, která vzniká při tvorbě kolagenu. Podrobnosti pokusu shrnul oborový web NutraIngredients.
Všimněte si jedné věci. Přes švihadlo skákali muži pokaždé, i po nápoji bez želatiny. Pohyb byl signál, želatina stavební materiál. Samotný prášek bez zátěže studie vůbec nezkoušela.
Doplňky tím neshazuji. Souhrn 11 klinických studií s 870 lidmi v časopise Clinical and Experimental Rheumatologydospěl k závěru, že kolagen užívaný ústy mírní bolest a zlepšuje funkci kolene při artróze. Výsledky jednotlivých pokusů se ale od sebe značně lišily.
Tvrzení, že pohyb dodá kloubům více kolagenu než doplňky, tedy nikdo nezměřil. Obě věci spolu ale nesoutěží. Jedna dává pokyn, druhá dodává cihly.
Pět minut na koberci
Jak to může vypadat v praxi? Ráno, než se dům probudí, si klekněte na koberec. Na čtyřech střídavě vyhrbte a prohněte záda. Sedněte si na paty a zase se zvedněte. Udělejte pár pomalých dřepů s rukou na opěradle židle, zakružte kotníky i zápěstími a zhoupněte se v kyčlích. Nic z toho nemá bolet a provedení nemusí být dokonalé.
Proč zrovna na zemi? Cestou dolů a zpátky nahoru projdou kyčle, kolena i kotníky větším rozsahem pohybu než za celý den na židli. Kloub se zatíží i v polohách, do kterých se jinak nedostane, a houba se vymačká do poslední kapky.
Podobnou pětiminutovku si dopřejte ještě odpoledne nebo večer. Chůze do schodů, tanec s dítětem v náručí nebo švihadlo na dvoře poslouží stejně dobře. Důležité je kloub zatížit a zase uvolnit, nikoliv lámat rekordy.
Pokud vás kloub bolí i v klidu, otéká nebo ztuhlost neodezní ani po rozhýbání, patří tento problém do ordinace, nikoliv na koberec.
Klouby od nás nechtějí hrdinské výkony. Chtějí být používané, často a po troškách. Je to vzácně laskavý požadavek. Splnit ho dokážeme i ve dnech, kdy nestíháme nic jiného.
P.S.
Až vám zítra ráno lupne v koleni, vzpomeňte si na houbu na nádobí a dopřejte kloubům pět minut na koberci. Mě při psaní nejvíce potěšilo, že věda stojí na straně krátkých cvičení. Jestli vám podobné texty dávají smysl, budu ráda za vaši podporu. Pomáhá mi najít čas na další rešerše.





