Článek
Zkuste si to hned teď, než budete číst dál. Postavte se vedle kuchyňské linky, abyste se měly čeho chytit. Zvedněte jednu nohu a počítejte do deseti. Ruce nechte volně podél těla a dívejte se před sebe.
Vydržely jste? Pak jste právě prošly testem, kterému lékaři věnovali studii čítající 1 702 účastníků. Kdo deset vteřin na jedné noze nezvládl, měl v následujících letech o 84 % vyšší riziko úmrtí než ti, kteří test ustáli. Japonští vědci k tomu zjistili, že krátká výdrž souvisí i s drobnými poškozeními mozkových cév, o nichž člověk vůbec neví.
Nelekejte se, pokud jste zavrávoraly. Test není ortel smrti a rovnováha patří ke schopnostem, které se dají získat zpět.
Jak test vypadal ve studii
Brazilský lékař Claudio Gil Araujo sledoval v letech 2008 až 2020 lidi ve věku 51 až 75 let. Zadání bylo přísnější, než se zdá. Účastníci stáli bez opory a nárt volné nohy opřeli zezadu o lýtko stojné nohy. Ruce měli podél těla a pohled upřený před sebe. Na každou nohu dostali nejvýše tři pokusy.
Neuspěl každý pátý. Jak uvádí zpráva Bristolské univerzity, jejíž odborník na studii spolupracoval, podíl neúspěšných strmě rostl s věkem. Mezi lidmi do 55 let jich bylo asi 5 %, ve skupině od 71 do 75 let už více než polovina.
Během sedmi let sledování zemřelo 17,5 % neúspěšných účastníků, zatímco mezi úspěšnými to bylo jen 4,5 %. Vědci pak rozdíl očistili o věk, pohlaví i nemoci a došli ke zmíněným 84 %. Výsledky otiskl časopis British Journal of Sports Medicine.
Co má noha společného s mozkem
Stát na jedné noze je pro tělo mnohem složitější úkol, než se zdá. Mozek při něm skládá informace ze tří zdrojů: z očí, z rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu a z čidel ve svalech a kloubech, která hlásí aktuální polohu chodidla. Funguje to jako porada tří kolegyň. Když jedna chybí nebo mluví potichu, zbylé dvě musí zabrat za ni.
Právě proto je stoj na jedné noze tak citlivým ukazatelem. Japonský tým vyšetřil magnetickou rezonancí 1 387 zdánlivě zdravých lidí středního a vyššího věku a nechal je stát na jedné noze. Studie v časopise Strokeukázala přímou souvislost. Čím více drobných poškození v mozku člověk měl, tím častěji nevydržel stát ani 20 vteřin.
Mezi lidmi bez drobných mozkových infarktů nezvládlo test 9,7 %, u účastníků s více ložisky už 34,5 %. U mikrokrvácení, tedy drobných výronů krve v mozkové tkáni, vypadala čísla podobně: 10,1 % oproti 30 %. Kratší výdrž souvisela také s horšími výsledky v testech myšlení a paměti.
Vědci z americké Mayo Clinic porovnali u čtyřiceti zdravých lidí nad 50 let chůzi, sílu stisku, sílu kolen a rovnováhu. Výdrž na jedné noze slábla s věkem ze všech měřených schopností nejrychleji.
Vedoucí výzkumu Kenton Kaufman k tomu ve zprávě Mayo Clinic nabízí praktické měřítko. Kdo po padesátce vydrží na jedné noze 30 vteřin, je na tom dobře.
Rovnováha přitom není jen číslo do tabulky. Server ScienceAlert připomíná starší výzkum z roku 1997. Podle něj měli dospělí, kteří neudrželi stoj na jedné noze ani pět vteřin, více než dvojnásobné riziko pádu se zraněním. Člověku se špatnou rovnováhou hrozí pád při chůzi i při obyčejném stání.
Rovnováha se trénuje i při čištění zubů
Nejlepší zprávu jsem si nechala na konec. Podle Kaufmana se stojem na jedné noze rovnováha zároveň trénuje. Tělo se při něm totiž učí slaďovat svaly s rovnovážným ústrojím. Jeho shrnutí je prosté: co nepoužíváme, o to přicházíme, a co používáme, to si udržíme.
Nemusíte kvůli tomu nikam chodit. Stoupněte si na jednu nohu při čištění zubů, ráno na levou a večer na pravou. Zkoušejte to u linky při čekání na vroucí vodu nebo ve frontě u pokladny. Zpočátku se klidně přidržujte jedním prstem.
Až vám deset vteřin přestane dělat potíže, čas prodlužujte. Zkuste dvacet vteřin, pak třicet. Můžete se také postavit na složený ručník nebo pomalu otáčet hlavou ze strany na stranu. Každá taková drobnost nutí mozek znovu svolat poradu tří kolegyň.
Zavřené oči si nechte až na dobu, kdy budete stát jistě, a trénujte vždy u opory. Pád na dlaždičky by celé snažení zmařil.
Pokud deset vteřin dlouhodobě nezvládáte, přestože je vám třicet nebo čtyřicet a cítíte se dobře, zmiňte to při příští preventivní prohlídce. Většinou stačí začít trénovat, lékařka ale pro jistotu vyloučí jinou příčinu.
Deset vteřin denně. Tolik času najde i máma se dvěma dětmi a rozbitou pračkou. Zvládnete to. My všechny to zvládneme.
P.S.
Tak co, vydržely jste těch deset vteřin? Jestli ne, nevěšte hlavu a zkuste to zítra u čištění zubů znovu. Mě při psaní nejvíce zaujalo, že rovnováha slábne rychleji než síla stisku nebo kolen. Pokud vám podobné texty pomáhají, budu ráda za vaši podporu.
