Článek
Je půl třetí odpoledne, stojíte v kuchyni s hrnkem v ruce a nemůžete si vzpomenout, pro co jste přišly. V hlavě máte prázdno a ticho. Říká se tomu mozková mlha a internet na ni má lákavý recept: mozek prý vyrábí nové neurony v jedno přesné denní okno a stačí se do něj trefit.
Věda odpovídá poctivěji a podle mě i mnohem vlídněji. Nové nervové buňky se nám rodí i v dospělosti, a to až do vysokého věku. Denní rytmus jejich zrodu vědci opravdu změřili, jenže u myší, kterým nejvíce nových buněk přibývalo v noci. U lidí zatím žádnou zázračnou hodinu nikdo nenašel. Zato velmi dobře víme, co mozku prospívá.
Čekat na správnou chvíli tedy nemusíte. Stačí rozumět tomu, co se vám v hlavě děje.
Mozek, který se nepřestává obnovovat
Ještě naše maminky se ve škole učily, že se s neurony člověk narodí a pak už o ně jen přichází. V červenci 2025 proti tomu postavil silný důkaz tým Jonase Friséna ze švédského Karolinska Institutet. Vědci prozkoumali mozkovou tkáň lidí ve věku od narození do 78 let a našli v ní buňky, ze kterých nové neurony vznikají. Mnohé z nich se zrovna dělily.
Práce vyšla v časopise Science a Karolinska Institutet ji shrnul ve své zprávě. Buňky ležely v hipokampu, tedy v oblasti důležité pro paměť, učení a schopnost přizpůsobit myšlení nové situaci. Podobaly se těm, které badatelé už dříve popsali u myší, prasat a opic.
O tom, jestli dospělý lidský mozek nové neurony vůbec tvoří, se vědci přeli dlouhé roky. Švédská práce přináší, co ve sporu chybělo: samotné zárodečné buňky zachycené v různých stadiích vývoje. Frisén v nich vidí i naději pro budoucí léčbu, která by mozku pomáhala s obnovou.
Vědci hledali novorozené buňky tak, že sledovali aktivitu genů v jednotlivých buněčných jádrech. Vývojová stadia neuronů jim pomáhalo třídit strojové učení.
Mě na celé zprávě nejvíce zaujal jeden detail. Někteří dospělí měli podle Friséna těchto buněk hodně, jiní skoro žádné. Proč se lidé tolik liší, zatím nikdo neví. Nabízí se ale otázka, kolik z toho máme ve vlastních rukou.
Co ukázaly hodiny v myším mozku
Odkud se tedy vzala představa přesného časového okna? Z laboratoří. Vědci z Tokijské univerzity v roce 2008 popsali v časopise PLOS One, že se u dospělých myší počet dělících se buněk v hipokampu během dne mění a v noci výrazně stoupá. Spolu s ním v noci přibývalo i novorozených neuronů. Rytmus se přitom týkal jen hipokampu. V jiné části myšího mozku, kde se nové buňky také rodí, zůstával jejich počet po celý den stejný.
O pět let později na ně navázal kanadský tým. Studie v časopise Cell Reports ukázala, že kmenové buňky v hipokampu mají vlastní molekulární hodiny. Bílkoviny PERIOD2 a BMAL1 v nich pracují jako vrátný, který pouští buňky k dělení jen v určitou dobu. Myším bez první zmíněné bílkoviny se brána otevřela dokořán a dělení ztratilo řád.
Zní to trochu jako odtažitá hodina biologie ze střední školy. Podstata je přitom prostá: mozek si zrod nových buněk časuje podle vnitřních hodin, nikoliv podle našeho diáře.
Proč si podle myší nenařídíte budík
Shrňme si hlavní výhrady. Myš je noční tvor. V noci běhá, shání potravu a učí se, takže tato doba pro ni představuje aktivní část dne. Jestli by se totéž u člověka odehrávalo dopoledne, nikdo neověřil. Dělení buněk v živém lidském mozku totiž nelze sledovat hodinu po hodině a švédská studie pracovala s tkání z biobank, která o denní době nic neprozradí.
Mozková mlha ani není lékařská diagnóza. Je to stav, za kterým může stát nevyspání, stres, hormony i začínající nemoc. Kdo vám slibuje přesnou hodinu pro tvorbu neuronů, neopírá se o žádnou studii na lidech.
Čím mozku pomůžete v kteroukoliv hodinu
Nejlépe doloženým pomocníkem je obyčejný pohyb. Američtí vědci zapojili 120 starších dospělých do výzkumu, ve kterém část z nich pravidelně aerobně cvičila. Podle studie v časopise PNAS se cvičícím hipokampus zvětšil o 2 %, což odpovídá omlazení o jeden až dva roky. Kontrolní skupině se mezitím zmenšil.
Aktivní skupině se zlepšila i prostorová paměť. Čím více těmto lidem hipokampus narostl, tím vyšší měli v krvi hladinu bílkoviny BDNF (z anglického brain-derived neurotrophic factor, tedy mozkový růstový faktor), která podporuje zrod nových neuronů. Aerobní cvičení přitom neznamená uběhnout maraton. Je to každý pohyb, při kterém se zadýcháte: svižná chůze s kočárkem, jízda na kole nebo chůze do schodů místo jízdy výtahem.
Druhým pomocníkem je spánek. Japonští odborníci v přehledu pro časopis Neural Regeneration Research popisují přesvědčivé důkazy o tom, že neurony vzniklé v dospělosti souvisejí s ukládáním vzpomínek během spánku. Noc pro mozek není ztracený čas. Třídí během ní, co si z uplynulého dne uchováme.
Mně zpráva ze Švédska udělala radost z docela sobeckého důvodu. Patřím k lidem, kteří si po probdělé noci připadají o deset let starší, a představa, že se mi v hlavě přesto rodí nové buňky, mě uklidňuje. Nemusím hlídat zázračnou hodinu ani si vyčítat, že jsem ji zase propásla. Stačí mozku nepřekážet.
Mlha se zvedá pomalu, ale jistě
Co si z toho odnést do běžného dne? Jděte se každý den alespoň na chvíli zadýchat. Je přitom jedno, jestli vyrazíte v sedm ráno, nebo po večeři. Dvacet minut svižné chůze cestou ze školky se počítá stejně jako hodina v tělocvičně, na kterou stejně nemáte čas.
Hlídejte si spánek v rámci možností, které vám děti a práce dovolí, a nevyčítejte si noci, které se nepovedly. Jedna probdělá noc s nemocným dítětem vám mozek nezničí. Důležitější je režim, ke kterému se vracíte, když nastane klid.
Pokud vás ale mlha drží celé týdny, nelepší se ani po odpočinku nebo přišla náhle, poraďte se s lékařem. Může za ní stát potíž, která se dá dobře léčit.
Mozek není sklenice, ze které celý život jen ubývá. Podobá se spíše zahradě, ve které pořád něco klíčí – někomu více, někomu méně, a zčásti podle toho, jak o ni pečujeme.
Až tedy příště budete stát v kuchyni a nevzpomenete si, pro co jste přišly, zkuste k sobě být laskavé. Nejste porouchané. Jste jen unavené, a to se dá napravit.
P.S.
Až budete příště stát v kuchyni a marně pátrat, pro co jste přišly, vzpomeňte si na švédské vědce a jejich nález v mozcích lidí až do 78 let. Nové buňky se rodí i vám. Pokud vám podobné texty dělají dobře, budu ráda za vaši podporu. Dává mi prostor číst studie pomalu a psát o nich tak, aby se v nich neztratila ani máma, která spala čtyři hodiny.
