Článek
Stojím ve sprše s rukou na kohoutku a vyjednávám sama se sebou. Otočit doleva znamená půl minuty studené vody, ze které se mi už předem ježí chloupky na rukou. Na sociálních sítích se o ní píše, že v těle zapne termogenní spínač a tuky se pak pálí ještě 48 hodin.
Rovnou prozradím, co jsem našla ve studiích. Osmačtyřicet hodin spalování nepotvrdila žádná z nich a jedno ochlazení stojí tělo zhruba dvacet kilokalorií. Studená sprcha má přesto za sebou jeden velmi slušný výsledek. V nizozemském pokusu s více než třemi tisíci lidmi po ní ubylo o 29 % absencí v práci kvůli nemoci.
Na shazování kil tedy nefunguje. Na něco jiného zjevně ano.
Kamínka nad klíční kostí
Celý příběh o spalování stojí na hnědém tuku. Zatímco bílý tuk si ukládáme na horší časy, ten hnědý energii naopak pálí a vyrábí z ní teplo. Dospělí ho mají málo, převážně v oblasti nad klíčními kostmi. Funguje jako malá kamínka, do kterých tělo přiloží, když mu začne být zima.
Kolik tato kamínka spálí, změřili vědci z vídeňské lékařské univerzity. Studie v časopise The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism porovnala lidi s aktivním hnědým tukem a jedince bez něj. Jedno mírné ochlazení stálo první skupinu asi 20 kilokalorií. Druhé skupině výdej energie měřitelně nestoupl.
Dvacet kilokalorií je přitom jen zlomek jednoho jablka.
Aby hnědý tuk něco udělal s postavou, potřebuje úplně jinou dávku chladu. Japonští vědci nechali dobrovolníky s málo aktivním hnědým tukem sedět každý den dvě hodiny v místnosti vychlazené na 17 °C. Podle studie v časopise The Journal of Clinical Investigation jim po šesti týdnech hnědý tuk zesílil a tělesného tuku ubylo. Šlo ale o dvě hodiny denně po dobu šesti týdnů. Půlminutová sprcha hraje úplně jinou ligu.
Hnědý tuk se dá zviditelnit vyšetřením PET/CT (pozitronová emisní tomografie spojená s počítačovou tomografií). Prochladlý člověk dostane značenou glukózu a aktivní hnědý tuk se na snímku rozsvítí.
Co ukázal pokus se třemi tisíci Nizozemci
Zajímavější čísla přinesl výzkum, který s tukem neměl nic společného. Ortoped Geert Buijze z amsterdamského Academic Medical Center rozdělil v zimě 2015 celkem 3 018 dospělých do čtyř skupin. Tři z nich po dobu jednoho měsíce zakončovaly každou teplou sprchu studenou vodou, a to na 30, 60 nebo 90 vteřin. Čtvrtá se sprchovala jako dříve.
Výsledky vyšly v časopise PLOS One. Lidé se studenou sprchou měli o 29 % méně absencí v práci kvůli nemoci než kontrolní skupina. Počet dnů, kdy se cítili nemocní, se však mezi skupinami nelišil. Vypadá to, že onemocněli stejně často, jen se necítili natolik špatně, aby museli zůstat doma.
Vážné nežádoucí účinky se neobjevily a celý měsíc vydrželo 79 % účastníků. I to o lecčem svědčí.
Stres klesl, ale jen na pár hodin
Vědci z University of South Australia dali v roce 2025 dohromady pokusy, ve kterých se zdraví dospělí nořili do vody o teplotě nejvýše 15 °C nebo se jí sprchovali. Jejich přehled v časopise PLOS One zahrnul 11 studií s 3 177 účastníky.
Stres po ochlazení skutečně klesl, ale měl přesné načasování: úleva se dostavila zhruba za 12 hodin. Hned po koupeli, za hodinu, za 24 ani za 48 hodin vědci žádný rozdíl nenaměřili. Lidé nicméně lépe spali a kvalitu svého života hodnotili výše. Náladu studená voda měřitelně nezlepšila a těsně po koupeli v těle krátkodobě stouply známky zánětu.
Oněch 48 hodin se tedy ve výzkumu opravdu objevuje. Jen jako okamžik, kdy už po účinku nebylo ani památky.
A co otužilci, kteří v chladu pálí více
Dánská vědkyně Susanna Søbergová porovnala osm mladých mužů, kteří se nejméně dva roky každý týden koupali ve studené vodě a chodili do sauny, s osmi muži, kteří nic takového nedělali. Jak shrnul server ScienceDaily, otužilci při ochlazení pálili více kalorií a jejich tělo lépe hospodařilo s teplem.
Zní to nadějně, právě sem ale patří několik zásadních výhrad:
- Vzorek šestnácti mužů je příliš malý a nebyla mezi nimi žádná žena.
- Autoři sami přiznávají, že nedokážou rozlišit, zda za rozdíl může samotné otužování, nebo celkově jiný životní styl.
- S váhou by tento návyk mohl pomoci jen těm, kdo toho po koupeli nesnědí více.
Rozsáhlý přehled 47 klinických studií v časopise Frontiers in Endocrinology pak došel k závěru, že chlad hnědý tuk spolehlivě zapíná, ale změny ve výdeji energie se na váze výrazně neprojevují. Jako udržitelná léčba obezity to podle autorů nevypadá. Také australský přehled o stresu a spánku připomíná, že kvalitních pokusů je zatím málo, mívají malý vzorek a účastní se jich podobné skupiny lidí.
Mě osobně více než kalorie zaujalo číslo o absencích. V období, kdy se doma střídá jedna rýma s druhou, by mi těch 29 % stálo za půl minuty nepohodlí spíše než jakýkoliv slib plochého břicha. A líbí se mi ještě jedna věc, kterou žádná studie neměřila: představa, že si hned ráno dokážu, že zvládnu něco nepříjemného.
Jak začít, aby vás to neodradilo
Návod nabízí zmíněná nizozemská studie. Osprchujte se teplou vodou jako obvykle a na závěr přidejte 30 vteřin studené. Začněte u chodidel a pomalu postupujte výše, dýchejte klidně a nezadržujte dech. Tělo si na chlad postupně zvykne.
Ráno, nebo večer? Studie přesný čas neurčují. Podle australského přehledu přišla úleva od stresu zhruba po dvanácti hodinách, takže by se ranní sprcha teoreticky mohla zúročit večer. Vyzkoušejte, co lépe vyhovuje vašemu režimu. Důležitější než denní doba je, abyste u nového návyku vydržely.
Nemusíte chodit hned pod ledový proud. Voda z kohoutku otočeného na studenou plně stačí a nikde není psáno, že pod ní musíte vydržet minutu a půl. Po měsíci samy uvidíte, jestli vám to něco dává.
Patří k tomu však jedno důležité upozornění. Do nizozemského pokusu byli zařazeni pouze lidé bez vážných onemocnění. Pokud máte potíže se srdcem nebo vysoký krevní tlak, poraďte se nejprve se svou lékařkou, protože náhlý chlad zvedá tep i tlak.
Studená sprcha kila neshodí a žádný spínač v nás na dva dny nezapne. Může nám ale přinést:
- méně dnů strávených doma s kapesníkem,
- klidnější večer a kvalitnější spánek,
- malý ranní pocit vítězství, který si odnesete do celého dne.
Půl minuty. To zvládnete.
P.S.
Zkusíte zítra ráno otočit kohoutek na studenou? Mně při psaní nejvíce utkvělo v paměti, že nizozemský pokus vydrželo celý měsíc 79 % lidí, takže to zjevně jde. Jestli vám podobné rozbory dávají smysl, budu ráda za vaši podporu.
