Článek
Představte si semestrální projekt na americké obchodní fakultě. Studenti v malých týmech pracují jako konzultanti pro skutečné firmy, od velkých korporací až po místní neziskové organizace. Několik týdnů společně analyzují data, píšou doporučení a ladí prezentace. Nikdo z nich netuší, že je přitom sledují psychologové.
Ve čtvrtém týdnu vyplnili všichni standardní test obecných rozumových schopností, jehož výsledky nikdo z týmu neviděl. Zhruba o sedm týdnů později studenti hodnotili, jak nepřátelsky nebo podrážděně na ně jednotliví kolegové působí. Po dalších několika týdnech popsali, kolik pomoci od týmu dostávali a jak často zažívali drobné ústrky – například zamlčování důležitých informací.
U žen s lepšími výsledky v testu se objevil znepokojivý vzorec chování. Kolegové je hodnotili jako nepřátelštější, ony samy zažívaly více ústrků a dostávaly méně pracovní i emoční podpory. U mužů výsledky testu s chováním týmu nijak nesouvisely.
Druhá studie na jiném kontinentu
Výzkum vedla Nitya Chawlaová z Carlsonovy školy managementu na Minnesotské univerzitě a publikoval ho odborný časopis Journal of Applied Psychology. Do první části se zapojilo 432 amerických studentů. Druhou studii provedli autoři v čínské finanční firmě s 394 zaměstnanci na plný úvazek. Společnost od všech uchazečů vyžaduje vstupní test rozumových schopností, takže vědci měli k dispozici objektivní data.
Stejný vzorec se zde projevil ještě ostřeji. Ženy s vyššími výsledky vnímali kolegové jako nepřátelštější a zároveň méně vřelé a vstřícné. Autoři tento jev označují jako dvojí past: schopná žena podle okolí postrádá vřelost a působí odtažitě. U mužů to fungovalo opačně. Ti s lepšími výsledky působili přátelštěji a dostávali více pomoci.
Celkem výzkum zahrnoval 826 lidí, kteří podle serveru The CSR Journal působili ve 140 pracovních skupinách.
Proč se to děje
Vědci pracují s pojmem „domnělý nedostatek vřelosti“. Společnost od mužů tradičně očekává průbojnost, zatímco od žen laskavost a ochotu pomáhat. Když žena vystupuje velmi schopně, kolegové si nevědomky domyslí, že jí laskavost chybí. Podle toho pak hodnotí i její chování.
Funguje to podobně jako brýle se zabarvenými skly, které vám někdo nepozorovaně nasadí. Díváte se na stejného člověka, ale vnímáte ho zkresleně. Věcná poznámka, která od muže zní profesionálně, může z úst kolegyně působit ostře.
Chawlaová zdůrazňuje podstatnou věc. Výsledky nevypovídají o skutečném chování žen, ale o předsudcích jejich okolí. Studie tedy netvrdí, že by inteligentní ženy byly méně vřelé nebo hůře spolupracovaly. Vědci zohlednili i povahové rysy, jako je sklon ke vzteku či podezíravosti, ale závěry se nezměnily. V čínské firmě sice kolegové hodnotili chytřejší ženy jako dominantnější, ani to však horší zacházení nevysvětlilo.
Drobnosti, které se sčítají
Mnoho žen ten zvláštní pocit z porady důvěrně zná. Přednesete dobrý nápad, místnost na chvíli ztichne a debata se vzápětí stočí jinam. Nikdo nebyl otevřeně nepříjemný, přesto odcházíte s pocitem, že jste byly příliš rychlé, přímé nebo chytré. Tento výzkum pojmenovává jev, který řada žen dlouho považovala za vlastní selhání.
Chawlaová upozorňuje, že drobné každodenní rozdíly se postupně sčítají. Ovlivňují pocit sounáležitosti, přístup k informacím i pracovní úspěšnost. Komu kolegové nepošlou podklady včas, ten jen těžko vynikne bez ohledu na své schopnosti.
Vědci nyní chtějí zjistit, zda se schopné ženy navzdory horšímu zacházení dokážou prosadit do vedení. Zajímá je také, jestli firmy tyto zaměstnankyně při povyšování odměňují, přestože je tým v každodenní praxi nenápadně brzdí. Další výzkum se zaměří i na vliv původu a barvy pleti, protože ženy netvoří jednolitou skupinu.
Jak situaci řešit v praxi
Server The CSR Journal shrnuje hlavní poselství výzkumu jasně. Ženy by neměly skrývat své schopnosti ani měnit způsob komunikace. Problém totiž není v nich, ale v tom, jak týmy posuzují sympatie a spolupráci. Od žen se často vyžaduje odbornost i vřelost zároveň, zatímco u mužů se hodnotí především výkon.
Zjištění přinášejí konkrétní podněty pro obě strany:
- Pro vedoucí týmů: Zmapujte si, jak ve skupině proudí podpora. Všímejte si, kdo dostává pomoc, komu chodí informace jako prvnímu a koho kolegové zvou na neformální schůzky, kde se často rozhoduje více než na oficiální poradě.
- Pro ženy: Hledejte si spojence, kteří oceňují vaši práci. Žádejte o podklady otevřeně a s předstihem. Především mějte na paměti, že výzkum odhaluje předsudky okolí, nikoliv vaši povahu.
Inteligence a schopnosti nejsou chybou, kterou je potřeba schovávat. Jde o přednost, se kterou se pracovní prostředí teprve učí správně zacházet.
P.S.
Zažily jste někdy, že vaše schopnosti v práci vzbudily spíše chlad než uznání? Napište mi do diskuze, jak jste se s tím vyrovnaly. A jestli chcete číst více podobných článků, podpořte mě libovolnou částkou.
