Hlavní obsah

Motá se vám hlava při vstávání? Krev se na pár vteřin zdrží v nohou a tlak ji musí dohnat

Foto: Vendula Příhodová / Gemini AI

Prudce vstanete a před očima se vám zatmí. Většinou jde o neškodnou chvilku, kdy krevní tlak nestíhá gravitaci. Co se v těle během prvních vteřin děje, co pomáhá a kdy je dobré zajít k lékaři.

Článek

Noc. Z dětského pokoje se ozve pláč a vy vyskočíte z postele dřív, než se stihnete pořádně probudit. Uděláte dva kroky a najednou se pokoj zhoupne. Před očima naskočí mžitky a ruka sama šmátrá po rámu dveří. Za pár vteřin je po všem a jdete dál, jako by se nic nestalo.

Lékaři tento stav nazývají ortostatickou hypotenzí. Jde o prudký pokles krevního tlaku bezprostředně po postavení. Většinou to není nemoc. Oběhový systém jen nestihne dostatečně rychle zareagovat na gravitaci. Při vstávání se totiž přesune do nohou a břicha zhruba půl litru až litr krve. Mozek to logicky pocítí jako první.

Tělo si s tím naštěstí za normálních okolností poradí do minuty. A pár jednoduchých triků mu k tomu dokáže pomoct.

Proč se zatmí právě v prvních vteřinách

Krevní oběh připomíná vodovod ve vysokém paneláku. Když v přízemí někdo naráz otočí všemi kohoutky, sprcha v nejvyšším patře na chvíli zeslábne. Musí počkat, než čerpadlo přidá na výkonu. Vaše hlava představuje ono poslední patro.

Při vstávání krev nestéká pouze dolů. Lékaři z Amsterdamské univerzity v přehledové studii pro časopis Clinical Science vysvětlují, že se v nohou zároveň napnou svaly a rozšíří cévy. Tělo se tak chystá na chůzi nebo běh. Odpor cév prudce klesne a srdce na změnu během prvních vteřin nestihne zareagovat. Vznikne tak krátké okno, kdy do mozku proudí málo krve.

Této nejběžnější variantě se říká počáteční ortostatická hypotenze. Tlak spadne do patnácti vteřin po postavení a jeho horní hodnota klesne o více než 40 milimetrů rtuťového sloupce. Stav se obvykle sám upraví do minuty. Nejčastěji přichází ráno po probuzení, ale klidně se objeví i po pouhých dvou minutách sezení. A trápí především jinak naprosto zdravé lidi.

Zmiňovaná studie z Clinical Science uvádí, že rychlejší postavení stojí za 3 až 10 % všech krátkodobých ztrát vědomí. Týká se to přitom mladých i starších lidí.

Proč to ženy znají lépe

Jestli máte pocit, že tmu před očima zažíváte častěji než váš partner, nejspíš se vám to nezdá. Mladé ženy trápí pocit na omdlení mnohem častěji než muže.

Kanadští vědci z Univerzity Laval zkoumali důvody. Ve své studii porovnali 11 sportovně zdatných žen a stejný počet mužů kolem 25 let, kteří si opakovaně sedali a stoupali. U žen po postavení zpomalil proud krve v jedné z hlavních mozkových tepen téměř dvakrát více. Ženským mozkovým cévám také trvalo podstatně déle, než začaly tento pokles vyrovnávat.

Autoři přidávají jedno uklidňující vysvětlení. Ženy mají v klidu o něco vyšší průtok krve mozkem, takže krátký výpadek většinou bez potíží ustojí. Hlava se sice zatočí, ale tělo má rezervu.

Kdy nejde jen o rychlé vstání

Existuje i druhá, poněkud vážnější podoba problému. U klasické ortostatické hypotenzeklesá tlak postupně během tří minut stání a nevrací se tak rychle do normálu. Bojuje s ní zhruba každý pátý starší člověk a asi 5 % lidí ve středním věku. Často souvisí s pády a vyšším rizikem srdečních a cévních nemocí.

Velmi často za ní stojí léky. Týká se to hlavně přípravků na vysoký tlak, tablet na odvodnění, některých antidepresiv nebo léků na spaní. Zpozorněte tedy, pokud se točí hlava vašim stárnoucím rodičům, kteří užívají více léků najednou. Typickým, ale málo známým příznakem je bolest šíje a ramen při stání. V medicíně se jí přezdívá syndrom ramínka na kabát.

U mladších žen pak lékaři pátrají po takzvaném POTS neboli syndromu posturální ortostatické tachykardie. Tlak při něm nepadá, zato srdce po postavení zrychlí nejméně o 30 tepů za minutu. Podle letošního přehledu v časopise JAMA postihuje především dívky a ženy mezi 13 a 29 lety. Téměř ve třetině případů se rozběhl po prodělané infekci, typicky po covidu nebo chřipce. V průměru trvá zhruba dva roky, než pacientka získá správnou diagnózu.

Právě tento časový údaj vybízí k zamyšlení. Znamená to dva roky obíhání ordinací s pocitem, že vám vlastně nikdo nevěří. Spousta z nás má sklon podobné potíže rychle smést ze stolu. Odbudeme je větou o únavě nebo nedostatku tekutin. Mnohdy se trefíme. Pokud vás ale motání hlavy omezuje každý den, rozhodně nejste přecitlivělá. Jde o jasný důvod k vyšetření.

Co pomáhá: kolena, hýždě a voda

Lékaři z Calgary doporučují dva jednoduché triky, které vás nebudou stát nic a zvládnete je kdekoliv. První proveďte ještě vsedě. Zhruba půl minuty střídavě zvedejte kolena k hrudníku a zapojte u toho břicho. Krev se tak rozproudí ještě dřív, než se vůbec postavíte.

Druhý manévr přichází na řadu těsně po postavení. Překřižte nohy a na třicet vteřin k sobě pevně stiskněte stehna a hýždě. Napnuté svaly stlačí žíly a vytlačí krev zpátky nahoru ke srdci. Může to sice vypadat trochu legračně, ale doma u kuchyňské linky vás nikdo soudit nebude.

Obrovskou roli hraje obyčejná čistá voda. Němečtí a britští vědci v klinické studii pro časopis Circulation nechali zdravé dobrovolníky čtvrt hodiny před testem vypít buď půl litru, nebo jen zanedbatelných 50 mililitrů vody. Lidé s půllitrem vody v žaludku pak na sklopném stole, který napodobuje dlouhé stání, vydrželi v průměru o pět minut déle bez pocitu na mdloby. Plná sklenice na nočním stolku tak rozhodně dává smysl.

Magazín American Family Physician přidává tipy pro ty, kterým se hlava motá pravidelně:

  • vypijte během dne kolem dvou litrů tekutin,
  • jezte raději menší porce,
  • vyhýbejte se horku a dusnu,
  • udržujte si rozumnou fyzickou kondici.

Částečně mohou pomoci i kompresní punčochy. Zvýšený příjem soli si ale nikdy nenaordinujte sama, obzvlášť pokud bojujete s vyšším tlakem. Podobné kroky patří vždy do rukou lékaře.

Kdy vyrazit k lékaři

Krátké zatmění před očima po prudkém vstání, které samo do minuty odezní, obvykle nevyžaduje žádné vyšetření. Ordinaci byste měla navštívit, pokud:

  • potíže přicházejí každý den,
  • trvají déle než pár minut,
  • po nich přímo omdlíte nebo upadnete.

S návštěvou neotálejte ani tehdy, když se k motání hlavy přidá bušení srdce, bolest na hrudi nebo dušnost. Praktický lékař vám dokáže velmi jednoduše změřit tlak a tep nejprve vleže a následně po třech minutách stání.

Do té doby zkuste ranní vstávání rozdělit do dvou kroků. Nejdřív se posaďte na okraj postele, chvilku nechte nohy svěšené dolů a párkrát zvedněte kolena. Teprve potom se postavte na nohy. Těch pár vteřin navíc váš mozek stoprocentně ocení.

A jestli vás dnes v noci zase rychle vytáhne z postele dětský pláč, vzpomeňte si na onen vodovod v paneláku. Čerpadlo zkrátka potřebuje chvilku, než zabere naplno. Tělo dělá přesně to, co má. A s drobnou dopomocí to brzy zvládne i bez nechtěných mžitek před očima.

P.S.

Zkusíte zítra ráno ten trik s koleny a zkříženými nohami? Mně osobně přijde nejsympatičtější, že nic nestojí a zvládnete ho i v pyžamu. Podobné texty dávám dohromady večer, když děti konečně usnou, a každá rešerše mi zabere pár takových večerů. Pokud vám článek něco dal, budu ráda za jakoukoli podporu. Pomůže mi věnovat se dalším tématům, která nás ženy trápí a o kterých se tolik nemluví.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz