Článek
Po konci šestinedělí sedíte v čekárně u gynekologa. Lékař vás prohlédne, kývne, že se vše pěkně hojí, a vy odcházíte s pocitem, že teď už byste měla být zpět ve formě. Doma se podíváte do zrcadla. Bříško zůstává měkké, džíny z doby před těhotenstvím leží v šuplíku a na sociálních sítích na vás vyskočí známá tvář v plavkách s popiskem, že je šest týdnů po porodu zase „v kondici“.
Představa, že šestinedělím vše končí, patří k nejrozšířenějším mýtům o mateřství. Ve skutečnosti se tělo zotavuje celé měsíce a některé změny odeznívají i rok. Ukazují to měření norských vědců i doporučení amerických gynekologů.
Zotavování po porodu není projekt s pevným termínem odevzdání. Čím dříve si tento tlak odpustíme, tím klidněji regenerace proběhne.
Šest týdnů není cílová páska
Americká společnost gynekologů a porodníků (ACOG) ve svých doporučeních mluví o takzvaném čtvrtém trimestru. Podle shrnutí organizace Lamaze by péče o novopečenou matku neměla spočívat v jediné kontrole po šestinedělí, ale v souvislém sledování. Ideálně by žena měla být v kontaktu s odborníkem už během prvních tří týdnů a komplexní prohlídku absolvovat nejpozději do dvanácti týdnů od narození dítěte. Lékař by při ní měl posoudit nejen fyzický stav, ale i psychiku a domácí zázemí.
První tři měsíce totiž představují období výrazných tělesných i emočních změn. Pokud odborná podpora přijde až po šesti týdnech, některé potíže se podchytí zbytečně pozdě.
Těhotenství si lze představit jako devítiměsíční stěhování uvnitř vlastního organismu. Orgány se posunuly, svaly natáhly, vazy povolily a srdce pumpovalo více krve. Nikdo soudný nečeká, že se po takovém přesunu za šest týdnů vrátí každý kus nábytku přesně na původní místo.
Bříško, které se stahuje celý rok
Nejlépe to ilustruje břišní stěna. Během těhotenství se přímé svaly rozestoupí, aby mělo rostoucí dítě dostatek prostoru. Lékaři tento stav označují jako diastázu.
Vědci z norské Akershuské univerzitní nemocnice sledovali 300 prvorodiček od těhotenství až do jednoho roku po narození dítěte. Na konci šestinedělí měly rozestup břišních svalů tři ženy z pěti. Po půl roce přetrvával u zhruba 45 % účastnic a po roce stále u téměř třetiny z nich.
Jinými slovy: měkké bříško půl roku po porodu není důkazem lenosti ani malého úsilí. Jde o naprosto běžný stav, kterým prochází spousta žen kolem vás, jen se o něm příliš nemluví.
Co dělají fotky „fit maminek“
Kanadská výzkumnice Lisa Tangová z Univerzity v Guelphu se svým týmem zkoumala, jak na ženy působí instagramové příspěvky s hashtagem #fitmom. Do experimentu zapojila 132 matek s kojenci mladšími šesti měsíců. Polovina z nich dostávala po dobu pěti dnů do telefonu patnáct ukázek denně s vypracovanými postavami žen krátce po porodu. Druhé skupině chodilo stejné množství praktických rad o krmení dětí.
Výsledek byl výmluvný. Ženám, které četly tipy o péči o dítě, se vztah k vlastní postavě během studie postupně lepšil. Naopak u skupiny sledující dokonalá těla se tento přirozený posun zastavil. Tyto účastnice také častěji začaly omezovat jídlo, přičemž rozdíl přetrval ještě měsíc po skončení pokusu.
A teď to nejzajímavější. Fotografie vysportovaných matek sice účastnice zdánlivě „inspirovaly“ ke cvičení, ve skutečnosti se však nehýbaly o nic více.
Zbyl jim pouze horší pocit z vlastního těla.
Autoři studie připomínají i jedno povzbudivé zjištění. Podle dřívějších výzkumů se nespokojenost s postavou po porodu obvykle sama zmírňuje a zhruba do roka klesne na úroveň před těhotenstvím, přestože tělo nevypadá přesně jako dříve. Stačí tomu dopřát čas a nekazit si jej neustálým porovnáváním s ostatními.
Kde se bere tlak na rychlý návrat
Často nám neubližují ani tak samotné tělesné změny jako spíše lhůty, které jim dáváme. Šest týdnů, tři měsíce, do léta. Jako by organismus, který právě zvládl tak náročný úkol, musel rychle splnit ještě jeden a vrátit se do původního stavu. Když se přitom podíváme na matky kolem sebe, vidíme spíše únavu, nevyspání a nekonečné kojení než nedostatek vůle.
K vyčerpání se pak přidává zbytečný pocit viny, že „ještě nejsme zpátky“. V takových chvílích pomáhá připomenout si, že naše tělo nikam nezmizelo. Jen se proměnilo, protože přivedlo na svět nového člověka.
Co tělu po porodu opravdu pomáhá
Neznamená to však, že máte celý rok jen odpočívat. Pohyb zotavování prospívá, jen musí mít jiné pořadí, než jaké ukazují sociální sítě. Na začátku nestojí sklapovačky ani běh, nýbrž pánevní dno a hluboké svaly.
Britské fyzioterapeutky doporučují začít s jemnými cviky na pánevní dno už den po porodu, a to i v případě, že máte stehy. Stačí si představit, že zadržujete plyny a moč: svaly pomalu sevřete, vtáhnete dovnitř, chvilku podržíte a poté zcela uvolníte. Cvičení se vyplatí spojit například s kojením, abyste na něj nezapomínaly. Při řešení diastázy se rovněž začíná aktivací hlubokého stabilizačního systému a teprve postupně se zapojují povrchové břišní svaly.
S náročnější aerobní zátěží a poskoky odborníci radí počkat zhruba tři měsíce. Pokrok rozhodně neměřte tím, zda už obléknete své původní džíny.
Pozornost si zaslouží také varovné signály. Pokud vás trápí únik moči, vnímáte v pochvě tlak či tíhu, cítíte při pohybu bolest nebo se vám při zvedání vyklenuje břišní stěna do stříšky, cvičení přerušte. Obraťte se na gynekologa nebo fyzioterapeuta se zaměřením na pánevní dno. Tyto potíže jsou mnohem častější, než se veřejně přiznává, a lze je velmi dobře řešit.
Pomoci může i drobná úprava v telefonu. Zkuste na několik týdnů skrýt profily, kvůli nimž se cítíte hůře, a ponechte si v přehledu jen ty, které vám přinášejí klid, humor nebo praktické rady. Kanadská studie naznačuje, že tělo i mysl si pak samy najdou cestu k větší spokojenosti.
Kondici neurčuje číslo na štítku
Skutečná kondice po porodu se neměří konfekční velikostí. Pozná se podle toho, zda vyjdete s dítětem do schodů bez bolesti zad, od plic se zasmějete bez obav z úniku moči a máte dost sil na procházku s kočárkem. K tomu všemu se postupně dopracujete, jen každá svým vlastním tempem.
Vaše tělo má za sebou jeden z nejnáročnějších výkonů, jakých je lidský organismus schopen. Dopřejte mu proto stejnou trpělivost, jakou věnujete svému miminku, když si osvojuje první dovednosti. Bez kalendáře, bez porovnávání a s jistotou, že vše přijde v pravý čas.
P.S.
Až vám příště sociální sítě nabídnou „zázračnou proměnu šest týdnů po porodu“, vzpomeňte si na norská čísla: po roce měla rozestup břišních svalů skoro třetina prvorodiček. Nejste pozadu, jste normální. Podobné texty píšu ve chvílích, které se mi mezi kojením a vařením podaří ukrást. Pokud vám článek ulevil, budu ráda za jakoukoli podporu.
