Článek
Už léta jde politika hodně kolem mě. V podstatě mě nezajímá, a ještě do nedávna jsem netušila, kdo že to ten Fiala vlastně je. Ale už to tuším, respektive v tom začínám mít dost jasno.
Je to člověk, který si jde přímo za svou vizí - znamenat něco pro okolní země a upevnit naší zemi místo v EU, potažmo i ve světě. Kdo mu tohle může mít za zlé? No všichni ti, kterým to nepřináší žádný profit. Většině lidí to může být jedno. Na jejich životy to nemá vliv a tím pádem je to nemusí zajímat, ale přesto je to rozčiluje.
Připomíná mi to dobu, kdy Slováci zaváděli Euro. Nadnárodní podnikatelé si mnuli ruce a obyčejní lidé z toho měli mrtvice. Tak to prostě je. Nikdo se nemůže zavděčit všem, ale když chce získat vděčnost za svou práci, měl by se soustředit na většinu, protože z ní je té vděčnosti víc.
To se ale zpravidla neděje, a tak je většina lidí nespokojená a nadává na současnou vládu, kde se jen dá. A tady mě vždycky napadne otázka Jak je teda možné, že už dvakrát vyhráli volby?
Jasně, poprvé je to pochopitelné, ale podruhé? A co když se to stane potřetí? Co teda dělá ta většina, když má volit? No to, co dělala do teď. Stěžuje si a nadává. Ale nic proti tomu nedělá.
Za to voliči pana Fialy se ve volební den hezky obléknou, naleští si boty, pečlivě připraví hlasovací lístky do obálek a svižným krokem vykročí vstříc novému dobrodružství. A co se nestane, pan Fiala opět vyhraje volby. Jak se to jenom mohlo stát?
Narovinu, je to borec. Prostě to má zmáknuté stejně, jako to měli zmáknuté komunisti po revoluci. Pro své věrné dokázali být tak přesvědčiví, že je nenechali ve štychu. Asi je to forma jakési manipulace, ale velmi efektivní, protože zatímco voliči všech ostatních stran se čílí v hospodách a mluví o volbách jako o frašce, Fialovy ovečky se houfují u uren a zajišťují mu v té frašce hlavní roli.
Jsem ráda, že pana Fialu máme. Bude zajímavou postavou českých dějin. Jeho příběh o tom, jak se Češi neumí poučit a neustále opakují stejné chyby, se může s pár dalšími volebními obdobími ještě víc přiblížit fungování za bývalého režimu. A to mě baví.
Podobně jako různé demonstrace za zvýšení toho nebo snížení tamtoho. Jen si představuju, jak pan premiér sedí ve svém mohutném koženém křesle s doutníkem a whiskey v ruce, podobně jako J. R. Ewing z Dallasu, a usmívá se, zatímco tisíce lidí se mačkají někde na náměstí a vykřikují z plných plic hesla, která stejně nikdy nic nezmění.
Politika je zábava, když ji člověk jen sleduje. A brát ji tak, doporučuju všem lidem, kteří nemají tu moc cokoliv změnit. Protože pokud něco změnit nemůžete, zbytečně ve svých rozčileních vydáváte energii. Je lepší nechat věci plynout, protože stejně nakonec doplynou tam, kde teď jsou.
Pokud nezvednete zadek a nepůjdete volit proti, je zbytečné nadávat a řešit, že někdo volil pro.
A já jsem přesvědčená, že pan Fiala to zase dokáže. Podobně jako Donald Trump. Oba jsou totiž nadmíru sebevědomí lidé, kteří můžou dělat, co chtějí, a říkat, co chtějí, ale své voliče budou vždycky mít. Ty, co je půjdou podpořit v jakékoliv situaci, za jakéhokoliv počasí.
A to je vždycky dovede k vítězství.
Už se těším na ty německé platy.
