Článek
Samozřejmě je to vždycky o tom, jaký komfort požadujete. My patříme do střední třídy, takže si rádi uděláme dovolenou v trošku lepším prostředí. Máme rádi pěkné místo, nejlíp nové a hlavně čisté ubytování, občas si zajít na oběd nebo na večeři do restaurace a samozřejmě na nějaký pěkný výlet. Narovinu bez pržených ligní s hranolkama a návštěvy národního parku Krka prostě nemůžu odjet domů. Nehledě na to, že naše děti byly u moře poprvé, takže jsme jim chtěli ukázat všechno, co máme v Chorvatsku rádi.
Ubytování jsem hledala pouhý měsíc předem na Booking. Není nic snadnějšího, ale je potřeba číst pořádně reference. Spousta krásně nafocených míst už poznamenal zub času a lidé, kteří to vědí, si to nenechávají pro sebe. Můžete tak zjistit, jestli to tam vypadá opravdu jako na fotkách, jestli je tam čisto i jaké vás čekají matrace v posteli. Prostě je tam spousta důležitých informací, které je dobré si přečíst. Nakonec jsem zarezervovala apartmán asi 300 metrů od oblázkové pláže, s jednou manželskou postelí a rozkládací pohovkou pro děti. S balkonem, ale bez výhledu na moře. Ten pro nás nebyl důležitý. Důležitá byla cena a ta dělala něco málo přes 7 400 korun na sedm nocí. Pecka. O to víc si můžeme užívat.
Cesta byla super. Jeli jsme autem, v noci. Ještě není sezóna, takže aut poskrovnu. Naftu jsme tankovali doma a do plné dotankovali na hraničním přechodu v Mikulově. Na poslední české benzínce stál litr 37 korun, což je dost. Takže malá rada - pokud se chystáte taky přes Milulov, natankujte v Břeclavi. Tam byl o sedm korun levnější. Dotankujte plnou, protože až do Chorvatska je nafta poměrně drahá. Standardně nejdražší v Rakousku (cca dvě eura), o něco lepší ve Slovinsku a v Chorvatsku prakticky v celé zemi 1,24 euro za litr bez ohledu na benzínku. Žádná hrůza.
Dálniční známky do Rakouska a Slovinska můžete koupit předem online a nebo na benzínkách za stejnou cenu. My je kupovali na benzínkách cestou, protože jsme s dětmi jeli tak daleko poprvé a nevěděli jsme, jestli třeba ve Slovinsku nepojedeme mimo dálnici. Nedoporučujeme kupovat známky ve směnárnách. Dáte za ně zbytečně víc. Ne o moc, ale proč… Mýtné v Chorvatsku pak vychází zhruba na 6 euro za 100 km. Ano, je to asi nejdražší dálnice světa, ale na jednu dovolenou se to dá skousnout. Jen je potřeba s tím počítat. Kdo pojedete poprvé, na začátku dálnice si vezmete jen kartičku z automatu, na konci ji odevzdáte a zaplatíte. Platit můžete hotově v eurech nebo platební kartou. Což mi připomíná, že pokud máte doma jejich kuny, můžete je tam v bankách směnit na eura.
Počasí v Bašce bylo super. Zatímco tady u nás celý týden pršelo, tam jsme si užívali každý den celé dopoledne sluníčko a moře. Teplota přes den nepřesahovala 28 stupňů, ale na krémy s vysokým ochranným faktorem to samozřejmě bylo. Když je náhodou zapomenete, kdekoliv tam koupíte. Moře bylo první den trošku chladnější, ale s každým dnem se oteplovalo. Bylo to příjemné. Na odpoledne vždycky hory přitáhly trošku mraků, které nás osvěžily pár kapkami a večer jsme se s dětmi procházeli po pláži a cpali se zmrzlinou.
Nikde jsme za ni nedali víc než 2 eura, dokonce ani v národním parku Krka ne. Rozdíl byl jen ve velikosti. Konkrétně v Bašce jsou hned vedle sebe dvě cukrárny. V jedné vám za tu cenu dají jeden kopeček zmrzliny velký jak tři, v té druhé ho oškrábou na co nejmenší, jako tady u nás. Na Krce jsme si dali zmrzlinu točenou. Jejich malá je jako tady u nás velká a ještě je jí plný kornoutek. Takže buď zkoušejte a nebo se dívejte, kde je hodně lidí. Tam to bývá nejlepší.
Takto jsme si vybrali restauraci, do které jsme šli jeden den na oběd. Prostě jsme chodili kolem ní z pláže a bylo tam, oproti jiným, pořád plno. Na to, že si říkají Bistro Karlo, šlo o jednu z lepších restaurací. Kvalitní příbory, plátěný ubrousek na kolena nebo pod krk, čisto, rychlá usměvavá obsluha a výborné čerstvé jídlo. Co nás překvapilo, tak zdarma nejenom předkrm, ale i jejich pověstný karamelový pudink se šlehačkou jako dezert. Děti se těšily na vývar, takže jsme nakonec měli předkrm - čerstvé kousky pizza těsta potřené olivovým olejem s bylinkama, dvě polévky, dvě dětské porce přírodního kuřecího řízku s hranolkama, moje pržené ligně (v těstíčku smažené olihně) s hranolkama a tatarkou a náš táta si dal čtyřsýrovou pizzu. K tomu velkou flašku neperlivé vody, jednu fantu a pro každého malý dezert. Konečný účet 61 euro, což je něco přes 1 500 korun. Nejsem si jistá, jestli bychom se za ty peníze takto najedli tady. A jako bonus léčivé sluníčko a kouzelné šumění moře.
Samozřejmě jsme se ale nejvíc stravovali na apartmánu. Jednak mají děti své rituály, druhak pro ně restaurace nijak zdravé nejsou. Což znamená, že jsme chodili nakupovat. Baška Voda je takový ten svět, který tady byl v době prodejen Jednoty. Spousta stejných malých obchůdků, kde toho člověk moc nekoupí. Přestože se nám to líbilo, museli jsme pro některé věci do většího města nebo přímo do Splitu. Tam jsme v obrovském nákupním centru Mall of Split mohli vidět jejich cenovou politiku a nijak zvlášť se nelišila od naší. Něco dražší, něco na oplátku levnější. Spousta věcí v akci. Máslo 84% jsme koupili kolem 30 korun, ale vajíčka jedno za osm. Velký 700g pytel mých oblíbených omišských čajových sušenek kolem 70 korun. Velký výběr uzeniny, sýrů a prostě všeho jako tady, včetně hořčice, kterou teda malé obchody buď nevedou nebo jsme ji tam nenašli.
Co jsme ale našli úplně v pohodě byl Národní park Krka. Vydali jsme se tam na výlet v den, kdy aplikace na počasí hlásila odpoledne v Bašce větší déšť a nespletla se. Po sjezdu z dálnice jsme tam byli za pár minut. Cesta už je dnes perfektně značená a cena vstupného mimo sezónu je 15 euro za osobu (v sezóně 40). Děti od sedmi let platí o něco míň, ale ne nějak výrazně. Do sedmi let mají vstup zdarma. Cesta do údolí se už dnes absolvuje novými klimatizovanými autobusy a zatímco v sezóně vypadají vodopády přesně tak, jak je znáte z Vinnetoua, teď na jaře vypouštěli vodu a bylo to velké.
Od samého začátku tam voda hučela tak obrovským průtokem, že jsme neslyšeli vlastního slova a z vodopádů dole byl jeden obří. Bylo to zase jiné, než jsme znali a moc jsme si to užívali. Jen děti máme ještě malé a museli jsme je hodně hlídat, protože cestičky většinou nemají zábradlí. Tříleťáka jsem vůbec neměla odvahu pustit samotného a pětileťačku hlídal táta jak ostříž. Přesto to byl krásný výlet, všichni jsme byli nadšení a moc vám ho doporučujeme. Byli jsme teda bez kočárku, protože všichni rádi chodíme, ale dá se to zvládnout i s golfáčem nebo kočárkem s většími koly. Lepší ale asi spíš s nosítkem nebo prcka poponášet.
Nalijme si nakonec čistého vína. Články, které mluví o tom, že je Chorvatsko drahé, často nevychází z osobní zkušenosti, ale přebírají informace z jiných článků. Většinou mluví o cenách v centrech velkých měst, kam normálně na dovolenou nepojedete a kde se na výletě, podobně jako u nás v Praze, opravdu můžete rozhodovat, jestli za kopeček zmrzliny to kilo dáte nebo nedáte, ale jinak je Chorvatsko v podobné cenové kategorii jako my. Ničeho se nebojte a vyrazte na svá oblíbená místa. Potěšte svou duši a načerpejte novou energii. Jo a pamatujte, že týden je fakt málo.
Máte rádi Chorvatsko? Chystáte se tam? Které je vaše oblíbené místo? Napište mi do komentářů. Těším se.
