Článek
Přiznám se, že velmi špatně snáším videa rodičů, co natáčí své k smrti vyděšené děti a při tom se smíchy popadají za břicha. Nesouzním ani s tím, že na ulicích začínám potkávat stále více Krampusů – čertů vycházejících z rakouské mytologie a děsících i dospělého, natož malé dítě.
Možná se teď zasmějete a řeknete si: Vždyť jsou skvělí a já se bojím rád/a. Ale bojí se stejně rádo i vaše dítě? Jste si tím jisti?
Když se kdysi dávno měla natáčet česká pohádková klasika S čerty nejsou žerty, udělali tvůrci jednu skvělou věc. Neměli úplně jasno v tom, jak by měli čerti v pekle vypadat, a tak si pozvali děti, aby jim to řekly a namalovaly. Výsledek určitě dobře znáte. A přesně takhle vypadá čert očima dítěte. Není důvod se ho bát, ale je důvod k respektu a snaze být lepší … i když jen před Vánoci.
Když už se vám nepodaří pozvat takovéhoto čerta na své děti a nedokážete se smířit s tím, že žádný čert nebude, pozorujte! Pozorujte chování svých dětí. Ne v momentě, kdy už mu budou tváří v tvář a ani ne v době, kdy se setmí. Pozorujte ten den své děti celé odpoledne. Buďte otevření všemu, co vám o svých pocitech ohledně večera a setkání s nadsmyslnými bytostmi řeknou a vnímejte jejich energii.
Důvěra je příliš křehká
Uvědomte si, že pro své dítě jste Bůh. Jste nejsilnější a nejodvážnější člověk pod sluncem a jste jediní, kdo ho může ochránit. Čím je dítě větší, tím víc vás potřebuje, protože o to víc věcí kolem svého strachu zpracovává. Jestliže se dítě kdykoliv a čehokoliv bojí, není na to nikdy „už velké“. Na skutečný strach není nikdy „už velký“ ani dospělý. A linie důvěry mezi dítětem a rodičem je natolik tenká a křehká, že se během vteřiny může rozbít navždy. Přitom je to to nejcennější, co se svými dětmi máme.
Pozorujte a nikdy nenechejte věci zajít tak daleko, aby vaše dítě muselo křičící a třesoucí se strachem někde hluboko ve skříni žádat: „Ne, maminko, prosím tě, ne. Já se hrozně bojím.“ I když to tak nevypadá, to už je pozdě. A já se s vámi vsadím, o co chcete, že vám v ten moment o svém strachu neřeklo poprvé. Že v průběhu dne už o něm mluvilo v naději, že ho ochráníte, že to nedopustíte, protože ho milujete.
Důvěřovalo vám a věřilo ve vaši lásku. Ani ve snu ho nenapadlo, že ho neochráníte a už vůbec ne, že ho naštvaně vytáhnete z úkrytu s vidinou vyhozených peněz a vydáte ho napospas. A i když časem zapomene, co přesně se v tu chvíli stalo, tento prožitek v něm zůstane navždy.
Láska přeměňuje strach. Strach je místo uvnitř nás, které ještě nepoznalo lásku.
Jestliže se vaše dítě čehokoliv bojí, je to proto, že jste mu neukázali, proč by to mělo mít rádo a proč by se nemělo bát. To, že má dítě strach je proto, že my – rodiče - jsme něco podcenili nebo vůbec neudělali. A jestliže má vaše dítě strach, nikdy k němu čerta nepusťte, dokud svou práci neuděláte dobře a ono se nezačne těšit.
Blíží se večer věnovaný dětem. Odsuňte ten den své představy o něm na druhou kolej a vnímejte přání svých dětí. Třeba nepotřebují na vlastní oči vidět čerta, aby v něj věřily a byly hodnější. Třeba potřebují jen vás a atmosféru nesoucí to kouzlo. Domov provoněný láskou, důvěrou a porozuměním.
Když sami sebe odsuneme na druhou kolej, dostaneme možnost vnést lásku do míst, kde je teď strach a pomoct dítěti se nebát. Zachováme tím tu křehkou důvěru, kterou v nás naše děti mají. A to je přece nejvíc.
Užijte si se svými dětmi kouzelný mikulášský večer.
