Článek
Těžko říct, jestli by normálně právě o takovéto setkání stál, ale je zřejmé, že si tvůrci filmu Otázky pro papeže (režie Jordi Evole a Marius Sánchez, Španělsko, 2023) dali hodně záležet na tom, aby deset lidí, kterým dali možnost se s papežem osobně setkat, bylo skutečným obrazem dnešní mladé generace.
Papež František je původem z Argentiny a celou dobu v dokumentu mluví španělsky. Do Říma se totiž, kromě jeho rodné země, sjeli mladí lidé ze Španělska, Kolumbie a Peru. Celým filmem prolínají jejich krátké medailonky a ukazují rozdílnost jejich životů. V rozhovorech s papežem pak mají možnost povyprávět svůj příběh a zeptat se ho na věci, které je tíží.
Při prvních záběrech na papeže Františka mě zarazilo, jak je křehký. Pamatuji si ho z doby jeho zvolení, jenže tento film je nový, natočený o deset let později. Je mu v něm už přes 85 let, takže není divu, a taky má už nějakou dobu vážné problémy s kolenem a velké bolesti. Bylo to zřejmé. Přestože se opíral o hůl, měl s chůzí potíže. Pookřál teprve ve chvíli, kdy vstoupil do místnosti s desítkou mladých lidí.
Vládlo tam hrobové ticho, jako by tam ani nikdo nebyl. Byli plní očekávání a zjevně i dost nervózní. Ne všichni byli věřící a ne všichni byli heterosexuální. Teď je čekala jedna z nejpamátnějších chvil v jejich životech. Nikdo nevěděl, co ho čeká a já jako divák taky ne.
Na začátku filmu jsem nic moc nečekala, ale brzy jsem pochopila, že toto nebudou jen otázky na papeže. Byly to osobní zpovědi. Všichni ti mladí lidé postupně odkrývali svá tajemství. Důvěřovali mu. Plně se mu otevřeli a věci do sebe začaly zapadat.
Jejich příběhy byly velmi silné a emocionální a nutno říct, že své emoce často stěží skrývali. Těžko se jim mluvilo o šikaně v dětství nebo sexuálním zneužívání. Ani odchod z rodné země do nové a problémy s nepřijetím nejsou pro děti nijak snadné. Tito lidé byli hodně mladí, všechno měli ještě v živé paměti. Otec František byl trpělivý a celou dobu jim byl velkou oporou.
Řešili tak spolu kromě šikany, sexuálního zneužívání, imigrace a rasismu taky záležitosti pohlaví, kdy mu byla položena otázka zda ví, co je to nebinární osoba přímo od dívky, která se takto cítí. Jinou dívku zase zajímaly otázky okolo úlohy žen v církvi, protože je členkou feministického hnutí. Zajímavá debata se odehrála i co se týkalo problematiky potratů a přiznám se, že když se začala probírat sexualita a pornografie prostřednictvím už zmíněné peruánské pornohvězdy, nedokázala jsem z výrazu svatého otce vyčíst, jestli toto už na něj není moc, ale nutno podotknout, že ustál všechno se ctí.
Jeho odpovědi byly někdy až překvapivé. Třeba v souvislosti s imigranty poukázal na problematiku tzv. měst duchů, tedy vybydlených vesnic a městeček, kterých je třeba Itálie plná. Byla pod tím vším skryta velmi zajímavá, i když ne přímo vyřčená myšlenka, která mě osobně nikdy vůbec nenapadla. Přitom mě města duchů už nějakou dobu hodně zajímají.
Pokud se papež František vyjadřoval ke konkrétním tématům, jako byl třeba postoj k pornografii, byl velmi citlivý, používal podobenství namísto přímé konfrontace. Poukazoval na důležitost vlastní volby v tom, co je pro člověka morální a co už ne. Překvapivě se nevyhýbal ani přiznání sexuálních deliktů a korupce v církvi. Jeho postoj k záležitostem víry byl z jeho řeči patrný, nicméně byl otevřený pohledům druhých.
Připomínal i zásadní a pro většinu lidí těžko uchopitelné pravdy, jako že ať udělal člověk cokoliv zlého, nikdy nebude Kristem souzen. Když se teď vymaním z křesťanské víry, je vlastně názorným příkladem člověka praktikujícího bezpodmínečnou lásku, která je součástí prastarých duchovních umění. Mnohem starších než učení Krista. Papež František zdůrazňoval důležitost naší schopnosti soucítit bez posuzování. Z jeho slov byla cítit láska a láska je jediným smyslem života.
Musím říct, že jsem si tento film opravdu užila. Z mého pohledu je velmi zajímavý a pokud vás někdy napadla otázka, co si asi o tom nebo tamtom může myslet papež, v tomto filmu se to nejspíš dozvíte. Na konci už mi bylo jasné, proč dali tvůrci možnost setkat se s papežem právě této skupince lidí. Neumím si představit, jak jinak by mohli takto přirozeně otevřít tak těžká témata.
V některých chvílích na ně reagovala celá skupina a odkrývali tím rozdíly mezi těmi, kdo byli ve víře vychovaní a těmi, kdo k ní sami došli. Sám otec František totiž není klasickou hlavou římskokatolické církve. V mládí se ke své víře musel rozhodnout, vzdal se své první lásky a oddal se své službě. Není jen věřící člověk, ale i hluboce duchovní. Toto spojení se nevidí zase tak často. Ne každý věřící je totiž duchovní. Nevím. Nenapadá mě nic, co by mi v jejich rozpravě scházelo. Byly tam odpovědi na všechny žhavé otázky současnosti.
Film Otázky pro papeže můžete shlédnout na streamovací televizi Disney+ a já vám ho z celého srdce doporučuji. Hrozně se mi líbilo, že mě dokázal přenést do stejné časové linky a vyvolat pocit, že jsem toho všeho součástí. Ona to totiž nebyla jen témata těchto mladých lidí, ale celé naší společnosti. Myslím, že budete mile překvapení, jak se tento, svým způsobem obyčejný muž, který si jako první papež v historii zvolil své jméno podle Františka z Assisi - ochránce chudých, snaží přimět církev smýšlet o sociálních problémech trošku jinak.
A třeba vás bude zajímat taky, jestli má papež výplatní pásku a jak to ve Vatikánu funguje co se financí týká.
Napište mi do komentářů, jestli jste film viděli a jak působil na vás. Co si o něm mysíte? A pokud si rádi povídáte o filmech, sledujte mě. Těším se.
