Článek
Připomíná mi to diskuze o významu britské královské rodiny. Taky tam každou chvíli řeší, jestli ji vůbec potřebují, když stojí daňové poplatníky tolik peněz. Jenomže potřebují. Stejně, jako my potřebujeme první dámu. Ona a prezident jsou symboly naší země, byť se obličeje mění. A ať chceme nebo ne, ono to něco stojí.
Začít bychom mohli asi tím, že post první dámy není charita a ani dobrovolnická činnost. První dáma ke svému postavení přichází jak slepý k houslím a spolu s ním i k mnohým očekáváním, která je její povinností splnit. Řekněme, že podpora hlavy státu je to nejmenší.
V první řadě je potřeba, aby dobře vypadala a reprezentovala svou zemi. S tím je ale pro ženu středního věku spojeno velmi mnoho a zabírá to spoustu času. Na každou společenskou událost potřebuje novou vizáž, krásný účes, dokonalý look. V neposlední řadě nesmíme zapomínat na to, že nic z toho by na sobě neměla mít dvakrát. Jsme totiž hodně nároční, všímaví a kritičtí poddaní.
Jako jsem ženská už 46 let a tohle bych mít na hrbu fakt nechtěla. Když potřebuju, hodím se do džínů, svetru a tenisek a valím. Ona ale ne. Je to žena, která s touto povinností sice souhlasila, ale zároveň se pro ni musela obětovat. Jen těžko si totiž objedná šaty na internetu nebo koupí v nejbližším obchodě cestou z práce. Prostě nemůže nosit šaty z Lidlu.
Asi bychom si měli uvědomit, že kromě toho, že role první dámy se od prvního okamžiku stává její prací na hlavní úvazek bez nároku na mzdu, je to několikaletá časově velmi náročná a nákladná cesta.
Žena hlavy státu potřebuje profesionální pomoc těch nejlepších odborníků na vizáž a styling. Nechce přeci dopadnout jak paní Fialová, na které lidé nenechávají nit suchou, kdykoliv vyjde ven. Práce první dámy je reprezentovat nás všechny a myslím, že se toho zhostila velmi dobře. Bývá velmi elegantně oblečená nejen do kvalitních (tím pádem dražších) modelů, ale hlavně do úsměvu, který ji doprovází prakticky na každém kroku.
Myslím, že vypadá velmi dobře a pozitivně, a podobně jako ona si i lidé kolem ní, co o ni pečují, za svou práci zaslouží odměnu. Všichni ji dělají dobře a není to o tom, že jedna paní povídala. Je to prostě vidět, kdekoliv se objeví. Je zřejmé, že svou práci - reprezentovat nás, bere velmi vážně a zodpovědně. Nejsem si jistá, jestli jsme byli takto důležití i pro předchozí první dámy, ale byla bych ráda, kdybychom byli pro ty následující.
Kdykoliv se na ni podíváte, není pochyb, že si naše paní prezidentová svůj příspěvek zaslouží a troufnu si říct, že i když dělá něco přes 90 tisíc měsíčně, nepokryje všechno. Potřebuje být finančně nezávislá a mít možnost rozhodovat o všech těchto ryze ženských věcech, aby mohla být přesně takovou první dámou, jakou si přeje být.
Ono to totiž není jen o vizáži, jak by se mohlo zdát. Ta je jen víc vidět. Dalším a mnohem důležitějším úkolem první dámy je pomáhat potřebným lidem. Kdo tady toto někdy dělal, nebo dělá, ví moc dobře, jak náročná práce to je. O to víc, když se s tímto třeba nikdy dřív nesetkala. Je to velmi emociálně náročná činnost i pro ostřílené pracovníky.
A jsme u toho. Pracuje, tak má být odměněna. Navíc ani nechce výplatu, jen pokrytí nákladů. Je to tak správně co se týká lidských práv, feminismu i rasismu.
Takže mě překvapuje, že má někdo vůbec potřebu se o tom bavit. Chápu, že ženy si toto uvědomují asi víc, než muži, protože mají představu, co taková práce obnáší, ale i chlapi by si mohli uvědomit, že to není jen tak. Věčně někde na cestách, v časovém presu, stresu atd.
Ale pokud někomu vadí, že za svou práci dostane peníze, ozvěte se mi. Moc ráda budu vašim zaměstnavatelům tlumočit, že rádi pracujete zdarma.
