Článek
I dnes má spousta lidí tzv. americký sen, přitom netuší jaké nástrahy může takový sen skrývat. Možná díky covidové pandemii vypluly na povrch i informace týkající se častých epidemií žloutenky, listerie, e. coli a salmonely ve Spojených státech amerických. Ročně se tam nakazí přes 48 milionů lidí nemocemi z potravin.
E. coli je bakterie vyskytující se v trávicím traktu teplokrevníků. Máme ji tedy i my lidé a také zvířata. Je užitečná a krom jiného napomáhá i vytváření vitamínu K, který je důležitý pro srážlivost krve. Jakmile se ale do těla dostanou její patogenní kmeny, vypitím vody kontaminované fekáliemi nebo pozřením nakaženého jídla, případně kontaktem s přenašečem, způsobuje silné vodnaté průjmy a zvracení. V nejhorším případě i smrt.
Jako první mohly v devadesátých letech za epidemii e. coli O157 v USA nedopečené hamburgery. Do masa se toxická forma bakterie dostala po narušení vnitřních orgánů zvířat při porážce, což by u kusu masa, jako je steak nebyl problém, jelikož je bakterie jen na povrchu a opečením se zničí. Problém představovalo právě mleté maso, kdy jeden hambuger může díky velkovýrobě obsahovat maso až ze 40 kusů dobytka a e. coli je i uvnitř.
Onemocněla tehdy spousta lidí a hodně jich i zemřelo, včetně malého chlapečka, jehož rodiče museli projít těžkým rozhodnutím a nechat ho odpojit od přístrojů. Nebo holčičky, kterou nakazilo jedno z dětí ve školce. Sérotyp O157 je zákeřný. Produkuje toxin, který napadá tělesné orgány a nakonec lidé zemřou na jejich selhání. Skutečnou tragédií je, že oběťmi jsou nejčastěji právě děti.
Do té doby mohli výrobci v USA bez problémů prodávat nakažené maso. Od té doby se ale legislativa změnila a maso obsahující e. coli se už prodávat nesmělo. Zdálo se, že problém je vyřešen. Do chvíle, než se v roce 2018 nakazila dívka, která žádný hamburger nesnědla. Za to snědla římský salát a to byl obrovský problém, protože saláty lidé tepelně neupravují.
V tu chvíli začalo vyšetřování příčin výskytu e. coli na salátech, špenátu a jiné listové zelenině. K překvapení všech se zjistilo, že důvodem je znečištěný zdroj zavlažovací vody. Pěstitelům totiž vůbec nevadilo, že mají pole v těsné blízkosti velkochovů dobytka a jeho fekálie prosakují do vody, kterou vzrostou zeleninu zalévají. Člověk si něco takového ani nechce představovat.
Přestože v Americe existují zákony pro chov zvířat a pěstování plodin, nikdo je neprosazuje a jejich dodržování nekontroluje. Sami chovatelé a pěstitelé se zdánlivě sice snaží, ale na druhou stranu zavírají oči, protože by museli udělat velké a nákladné změny.
Ze stejného důvodu často v USA bojují i s epidemií salmonely. Velkou salmonelovou kauzou byla velkozpracovatelská továrna arašídů, která vyráběla v Americe tolik oblíbené arašídové máslo a dodávala výrobky z arašídů stovkám dalších firem. Ptačí trus, splachovaný z děravých střech, se společně s krysím dostával do výroby. Majitel společnosti o tom věděl a bylo mu to jedno. Dokonce po zavedení povinného testování, falšoval výsledky testů. Vědomě nakazil 56 tisíc Američanů a zabíjel lidi. Dočkal se za to trestního oznámení a soudu. Ve vězení ale strávil jen krátkou dobu.
Osobně si myslím, že je toto problém hlavně soukromého podnikání, kde co oči nevidí, to srdce nebolí a prioritou je zisk. Podobné to totiž bylo i ve velkochovu kuřat, kde problém nakažení začíná už u vajec, a jedno ze čtyř kuřat v sobě mělo salmonelu. Přesto se z nedostatečnosti kontroly dostávala tato kuřata na pulty obchodů a zabíjela 420 lidí ročně.
...
Toto bylo jen to, co mi utkvělo v paměti. Mnohem víc informací můžete sami slyšet v novém investigativním dokumentu (P)otrava (režie Stephanie Soechtig, USA, 2023) na Netflixu, kde promlouvá a důkazy podává spousta expertů z oboru. V souvislosti se salmonelou je v něm zmíněna i Evropa, jako vzor v zacházení se zvířaty nakaženými pro lidi nebezpečnými nemocemi.
Všichni víme, že přestože naše země není považovaná za nejvyspělejší a nechvástáme se tím, že máme nejbezpečnější potraviny, testují se u nás vejce i zvířata přímo u chovatelů a v případě zjištění jakýchkoliv nebezpečných nemocí, se likvidují celé chovy.
Přestože i u nás mají pěstírny a velkochovy své nedostatky, oproti Americe jsme na tom s hygienou potravin ještě možná docela dobře. Minimálně nejsme tak často v ohrožení života.
Zdroj informací: dokumentární film společnosti Netflix s názvem (P)otrava
